by V sobotu 6. listopadu proběhlo v Rudici školení na téma „Nehoda v jeskyni“ pořádané Speleologickou záchrannou službou . Školení se konalo na hasičské stanici SDH Rudice, ve které moravská stanice Speleologické záchranné služby sídlí. V podkrovní jednací místnosti se navzdory COVID komplikacím ohledně shromažďování sešel tucet účastníků ze Speleoklubu (6-12), Holštejnské (6-15), Tišnovského krasu (6-07), Babické (6-28) , ale i ZO 1-01 Český kras.
Seminář zahájil náčelník stanice Libor Matuška (Mates) a dále ho vedl zástupce velitele Sebastian Kovačič, střídavě s Jindřichem Dvořáčkem.
První část přednášek se zabývala prevencí nehod a správným plánováním akci, s důrazem na podchycení všech kroků pro organizaci akce v podzemí. Počínaje naplánováním účelu akce, určením vedoucího, stanovením časových limitů až po rozbor postupu „co dělat, pokud nevylezli včas“. V tomto momentě proběhla zajímavá diskuse o tom, za jak dlouho po „deadline“ takzvaně „zvednout spelozáchranku“, tedy ohlásit mimořádnou událost. Ze strany účastníků zazněl argument, že vyslání kontrolní hlídky na pracoviště v jeskyni namísto okamžitého volání záchranky je obhájitelný tím, že předpokládáme spíše zdržení pracovní skupiny, než nehodu. Samozřejmě v případě rizikovějšího pracoviště nebo změny podmínek na povrchu je vhodné iniciovat záchranu neprodleně.
V dalším řešeném případě účastníci diskutovali, zda se pokusit o záchrannou akci vlastními prostředky nebo pouze zajistit zraněného a současně začít alarmovat záchrannou službu vysláním člověka na povrch. Závěr debaty byl takový, že pokud je od počátku zřejmé, že záchrana na povrch není otázkou velice krátkého úkonu (např. kratšího než hodinu) a pokud nejsme schopni vyloučit riziko upadnutí zraněného do šoku nebo riziko jiných komplikací postiženého, měla by okamžitě k povrchu vyrážet hlídka k iniciaci záchranné akce SZS.
Částečně humorným osvěžením přednášky byla pasáž o tom, jak správně a podrobně formulovat popis nehody v jeskyni na lince 112 a jak zavádějící mohou být pojmy „spadl v komíně“ nebo „spadnul do studny“ pro členy IZS. Z toho důvodu je nezbytné důrazně zopakovat, že k nehodě došlo v jeskyni a zasahovat by měla Speleologická záchranná služba.
Druhá část teorie se zabývala zvládáním nehody po stránce zdravotní, tedy ohledání a prvotní zajištění zraněného.
Praktická část semináře se odehrávala v jeskyni Býčí skála, kde byli účastníci rozděleni do dvou skupin. Hned úvodem Sebastian Kovačič prohlédnul výbavu účastníků a dotázal se na přítomnost izofolie (záchranná přikrývka), záložní čelovky nebo náhradních baterií ve výbavě jednotlivců. Rozpačité úsměvy nastaly, když pokračoval dotazem na to, kdo je vedoucím naší skupiny, komu jsme řekli o vstupu do podzemí, jaký je plán naší akce, v kolik jsme měli vylézt a kdo je hlídka na povrchu.
Závěrem náčelník stanice Morava připomněl možnost zorganizování lezeckého dne jednotlivým skupinám na přírodním lezeckém trenažeru v jeskyni 13 C v Moravském krasu. Po dohodě lze u SZS vyzvednout klíče a využít profesionálně vybudovaného zázemí k nácviku jednolanové techniky.
Členové SZS si zaslouží poděkování za zorganizování této akce. Zvláštní poděkování ovšem zaslouží MUDr. Bedřich Kala, lékař SZS, který dokázal srozumitelně vysvětlit odborná témata týkající se lékařských aspektů nehody v podzemí.
