by
Páteční večer jsem strávil na Myotisu, kde probíhaly přípravy na sobotní dřevoakci. Večer probíhal v klasickém duchu a tak o zábavu nebyla nouze. Zlatým hřebem večera bylo testování opravdu alternativního paliva jistým jedincem, jež se ukázalo ráno jako přinejmenším sporné. Ráno se všichni chystali na kácení a já vyrazil do Jedelské ventaroly vyvozit nějaké kolečka materiálu zbylého z poslední akce.
Cirka po pěti kolečkách jsem toho nechal, protože svah před jeskyní se změnil ve skluzavku, po které se sotva dalo jít, natož tlačit kolečka plná vykopaného materiálu. Po vyhodnocení, že tady to asi dnes nepůjde, se vracím do Vilémovic, kam mezitím dorazila první várka dřeva a pouštím se do sekání. Vzhledem k tomu, že štípání se průběžně věnují dvě až čtyři osoby, dovezená hromada utěšeně ubývá. Přivážené dřevo je průběžně zpracováno a ještě než se začne šeřit, je vše hotovo. Poté se loučím a pro dnešek opouštím kras.
Nedělní ráno se do krasu vracím, tentokrát ovšem na jih. Dnes je v plánu trochu netradiční návštěva Ochozské jeskyně. Je třeba vyměnit napájení u všemožných měřidel nacházejících se v jeskyni, což je trošku změna oproti klasické činnosti. Po rozmístění napájecích baterií jsme se vydali za Zkamenělou řeku. Díky nízké hodnotě CO2 jsme se podívali přes Šikanu do Depa a někteří až do Opičárny. Po exkurzičce následoval sběr starého napájení, návrat pod Hádek a rozjezd domů.
Čtrnáct dní poté (25.11.) jsem se vydal do Jedlí zkontrolovat průtok Jedelského potoka. Oproti letním měsícům se průtok zdvojnásobil a zatíkal do druhého ponoru, kde se plynule ztrácel. Do ponoru č. 1 se ztrácelo jen zanedbatelné množství vody. Po stabilizaci průlezu do Meandrového dómu bude zajímavé pozorovat, jak se zvýšení průtoku projeví na nejvzdálenějším místě jeskyně.
autor: admin1
