by
Josef Szombathy (1853 – 1943)
Vedoucí antropologicko-prehistorické sbírky od roku 1882 – 1916, příp. 1918.
Josef SZOMBATHY přišel na svět dne 11. června 1853 jako syn Josefa SZOMBATHYHO a jeho ženy Juliány rozené RUBNEROVÁ. Jeho předkové z otcovy strany pocházeli z Komárna v Uhrách a byli usídleni od roku 1809 po francouzských válkách ve Vídni. Jeho babička byla Korutaňanka z Oberdrauburgu, matka pocházela z Waldthurnu v Bavorsku.
Maďarské jméno SZOMBATHY znamená „sobotní“ a platí podle starého zvyku jako šlechtické, což je označeno koncovkou „thy“. Po složení zkoušky na wiednerské vyšší reálné škole absolvoval SZOMBATHY od roku 1870 do roku 1874 chemickou odbornou školu na c.k. Vysoké škole technické ve Vídni, přičemž se mimo chemii zabýval také ještě jinými přírodovědeckými obory. Od roku 1875 až do roku 1878 studoval SZOMBATHY na Univerzitě ve Vídni geologii, paleontologii a anatomii a byl současně od roku 1873 do roku 1878 asistentem mineralogie a geologie na c.k. Vysoké škole technické pod Ferdinandem von HOCHSTETTEREM.
Dne 18.7.1878 byl SZOMBATHY jmenován asistentem c.k. dvorního kabinetu minerálií. V roce 1882 došlo k rozdělení antropologicko-etnografického oddělení c.k. Přírodovědeckého muzea na antropologicko-prehistorické a etnografické sbírky. V témže roce vstoupil SZOMBATHY do tohoto oddělení a byl prvním vedoucím antropologicko-prehistorické sbírky. Od 1.1.1886 byl kustodem VII. třídy dne 18.3.1897 se stal kustodem I. třídy a 18.12.1906 byl jmenován vládním radou.
Dne 28.1.1916 odešel do důchodu, avšak vedl dále obchody antropologicko-prehistorické sbírky až do návratu ředitele Josefa BAYERA z válečné služby. V následujících létech byl SZOMBATHY činný jako dobrovolný spolupracovník v jemu podléhajících sbírkách . Jako uznání jeho služeb pro Přírodovědecké muzeum mu byl propůjčen titul dvorního rady.
Dne 9.11.1943 zemřel Josef SZOMBATHY ve věku 90 let (ROUTIL 1944).
Zvláštní zásluhy Josefa SZOMBATHYHO o oddělení jsou na jedné straně otvírání různých hrobových polí, jako např. v Halštatu, Horní Rakousy, na druhé straně v nekonečné námaze inventarizováním zpřístupnit vědeckému zpracování série koster, které již byly antropologicko-prehistorické sbírce . Oddělení mu vděčí za antropologický popis jednoho z nejdůležitějších předmětů své sbírky, lebky z Mladečské jeskyně u Mladče na Moravě, jedné z nejstarších lebek Homo sapiens (asi 35.000 let stará). (SZOMBATHY 1925).
Zdroj: Wikipedia
Foto: willendorf.info/francais.htm
autor: krtek
