Poslední víkend v září proběhla další pracovní akce. Někteří dagmaráci neměli čas, další skolila chřipka a jiní o sobě nedali vůbec vědět, předpovídané počasí taky nic moc, takže nebylo jisté, co se přesně bude dít. V pátek jsem zkontroloval stav v propadání V Jedlích. Jedelský potůček teče, část se ztrácí v 1. ponoru, zbytek bez problémů odtéká 2. ponorem. Letošní rok je skutečně hodně deštivý. Ani jednou jsme nezaznamenali, že by tento periodický tok vyschnul, což se v minulých letech stávalo běžně (zvlášť od července do září).
V sobotu ráno se to na základně začíná hemžit pracanty. Za dagmaráky mě přijeli podpořit tradičně Vláďa s Bramborákem a dorazily i posily ze „zahraničí." Původně jsme počítali jen s Hadařem, ten ale přivezl i Davida, Kuču a Raďase, takže nás bylo dost na těžbu v jeskyni U Jedelské cesty, kam se hosté stejně chtěli podívat. Po krátké debatě u základny se převlékáme, bereme vercajk a jdem k jeskyni. Kuču posíláme na čelbu, aby pokračoval ve svém díle z roku 2006. Cílem je snížit dno v koncové síňce a odhalit předpokládané sedimenty zaplněné pokračování. Je nás 7, takže materiál ukládáme až na zakládku pod Kruhovým dómkem (tedy na místo, odkud jsme při minulé akci vytěžili uložený materiál na povrch a udělali si tu místo). Výsledkem dnešního snažení bylo snížení dna síňky o 40 cm a prodebatování názorů dalších osob na možnosti postupu v této jeskyni.
Na základnu mezitím dorazili Hotárci a Rosťa s Ivou. My balíme věci do aut, jedeme na Holštejn na pozdní oběd a pak přichází na řadu slíbená exkurze do Holštejnské jeskyně. Člověk o ní čte, viděl fotky a zná mapu, ale shlédnout to na vlastní oči je paráda. Skutečně pozoruhodné dílo přírody, ale i člověka. Krásná exkurze, děkujeme holštejňákům za umožnění vstupu na jejich lokalitu. Po dvou a půl hodinách vylézáme ven, kde nás překvapil déšť i soumrak. Exkurzi do Dagmary tedy posouváme na neděli a rozjíždíme se každý svým směrem.
Celou noc i neděli stále prší, až na občasné výjimky, kdy pouze mrholí. Odpolední exkurze do Dagmary se nekoná, Hadař a spol. nedorazili, takže předpokládáme, že se zdrželi v jiné díře (a taky to tak bylo). S Vláďou jsme na práci zůstali jen dva, bereme vydlabaný barel a jdeme do jeskyně U Jedelské cesty. Odpoledne jsme strávili přesouváním nejhlubší zakládky (nad výdřevou do polosifonu) nahoru pod Kruhový dómek. Tam jsme to kompletně zatěžili a při příští akci bude potřeba opět vyklizení až na povrch. Vylézáme za tmy a přestože jsme už dost utahaní, uskutečníme ještě rychlý kontrolní sestup do Dagmary. V propasti II jsou 3 m vody a na stěně jeden netopýr. Tím dnes končíme a těšíme se do vyhřáté základny.
Je pondělí, stále prší, většina lidí odjíždí, takže ukončujeme akci. Před odjezdem ještě porovnáváme vodní stav V Jedlích s pátečním průtokem: díky dešti je vody víc, odtéká oběma ponory, ve druhém je navíc malé jezírko. Nezbývá než doufat, že příště chytneme lepší počasí a bude nás dost, aby se pokračovalo ve vyklízení jílu a kamení ze zakládky pod Kruhovým dómkem.
autor: lblazek