by
Původní
dlouho plánovanou návštěvu jižních Čech nám trochu narušil jeskyňářský ples
v Ostrově u Macochy. Fox měl být náš průvodce tamního podzemí, ovšem
Speleorumbál dostal přednost.
Musel
se vymyslet náhradní program, protože někteří už máme nutkání vypadnout někam do
řiti. Buď na Slovensko, nebo za poznáním nových lokalit mimo Moravský kras.
Naštěstí Aleš, naše skupinová ikona a chodící
reklama na flanelky zatahal za provázky do Českého krasu a akce byla na
světě. Takže tentokrát hurááá do
Koněprus!
Jako každou Myotisáckou
výpravu, cestujeme zásadně vlakem a tímto směrem na západ už to dobře známe.
Tradiční rychlík Brno- Praha a dále Elefantem do Berouna.
Tam přijíždíme kolem osmé hodiny večer a na
nádraží už nás vítají Pavel s Jardou ze skupiny 1-04 Zlatý kůň. Nemůžeme
vynechat návštěvu Berounského stylového pivovaru, který je poblíž nádraží. Zde
samozřejmě nakoupíme zásoby piviska na Zlatokoňáckou základnu.
Ač bylo pozdě večer, den pro nás
rozhodně nekončil. Do dvou do rána jsme stihli, Pivovar v Berouně, hospodu
v Koněprusích a cestou zpět poznávací noční procházku po nejbližším okolí.
Procházka nebyla dlouhá, ale originální. Na cestu si každý vysloužil točený pívo
do půllitru a vyrážíme za svitu čelovek kolem Koněpruských jeskyní
k vyhlídce na Zlatém koni, odkud byl působivý pohled na noční šichtu
v osvětleném velkolomu Čertovy schody. Přímo pár metrů pod námi ve stěně
lomu se nachází jedno z pracovišť ZO 1-04 s názvem Nová propast. Dojeskyně se chodí po předchozím nahlášení na lomy kvůli odstřelům, které tam probíhají a potenciálně nebezpečným otřesům. Loni se tu kompletně
nově vyzdíval vchod, takže Alda s Bohoušem se této akce účastnili. Jeskyně
je dlouhá ve stovkách metrů a dá se tu pozřít i zajímavá výzdoba. Celá tato
stěna horní etáže lomu je součást NPP Zlatý kůň.
Dochází nám pivo, tak raději pokračujeme po naučné
stezce přes Houbův lom k jeskyňářské základně.
Sobota, jak zde bývá
zvykem, je celá pracovní. Makat se bude na lokalitě Bonzákova sluj. Ta se
nachází na nedalekém lomu Na Kobyle.
Je
to malá, převážně vertikální jeskyně zakončená nádherným jezírkem, na kterou se
jeskyňáři ze Zlatého koně zaměřili v poslední době.
Od začátku se těží v celém profilu a obří kopule vytěžené
hlíny před vchodem tomu odpovídá. Původní vchod byl na povrchu lomu kousek od
hrany přes poměrně úzkou obtížně přístupnou propástku. Až před dvěma lety byl
zbudován druhý spodní vchod.
Dnes bylo potřeba
odtěžit hlínu po nedávném závalu, který se propadl přímo uprostřed propasti. Na
dně tedy bylo tak o dva metry sedimentů víc než posledně. Na druhou stranu
tento propad umožnil těžbu přímým směrem až k povrchu.
O efektivitě zdejších
pracovek jsem byl obeznámen už dříve. Borci se tu neschází příliš často (jako
třeba každý týden), ale zato tady když se řekne pracovka, tak se opravdu sjede
dostatečný počet lidí, aby bylo možno efektivně a plynule dělat. Máká se celej
den a běžně se tu tahá 500 kýblů za akci.
Tahací systém je tu udělaný tak, že když jsou
tahači rozmístění tam, kde mají být, tak to prostě odsejpá a žádné pracoviště nebrzdí
to další a nikde se nic nehromadí (pokud si tam někdo nemodeluje šulínky z bláta, jak bývá někde zvykem). Všichni jedou na plno a navzájem na sebe
pěkně navazují. Jak se tempo rozjede na plný obrátky, tak není čas se ani
podrápat na zadku. Vteřina je tady dlouhá doba
a blbě se pak dohání 😀
Po první třístovce se vyhlašuje pauza, tak je
možnost si jít s rozervanýma puchejřama na rukách opékat buřta na ohniště
do lomu.
Po obědové pauze se odbouchá další dvoustovka a
místní jsou spokojeni. Nakonec se toho vytahalo nějakých 550 kýblů, takže
pracovní akce byla prohlášena za efektivní.
Pracovní sobotu zakončíme v Koněprusích ve
zdejším hospodském zařízení a ty poslední síly, co nám ještě zbyly jsme
vyčerpali zpěvem na základně, kde kytarový mág a mistr trampských písní Bylinka
rozjel odvázanou zábavu.
Neděle byla mnohem povolněší. Udělali jsme si výlet do lomu Homolák, do opuštěné části, kde se už netěží.
Zde se také nachází dva jeskynní systémy pojmenovány Panama a Malá
Panama.
Flaneláč už sem nějakou dobu jezdí a tyhle jeskyně
zatím nebyla možnost navštívit. Letos tedy Zlatokoňáci usoudili, že za těch pár
odmakaných pracovek a odchlastaných večerů si tu exkurzi zaslouží.
Panama byla objevena v roce 1992 těžební
činností v lomu. V jeskyni proběhl průzkum a zmapování dostupných
prostor a následující rok byl vchod do jeskyně zavalen odstřelem. Znovuotevírka
jedním z komínů, který vedl až k povrchu se podařila až v roce
2011. Jeskyně má denivelaci 23m a nejnižší bod s nejdelším kolmým stupněm,
krterý se musí kousek slanit se nachází přímo pod vchodem. V jeskyni jsou
poměrně velké prostory pokryté odpadajícími lavicemi ze
stropů odsedajícími skalními bloky. Zadnější část je naopak labyrint
navzájem propojených úzkých chodbiček, kam jsme ani nelezli, protože trochu
tlačil čas. Oba tyto systémy (malá a velká Panama) byly po dlouhém usilovném kopání propojeny úzkou puklinou s příznačným názvem Panamský průplav.
Malá
Panama má vchod nenápadnou dírou u hrany etážní stěny. Zde jeskyňáři
z 1-04 bádají od roku 2001. Jeskyně má přibližně 150m chodeb a ukrývá i
působivá zákoutí s pěknou výzdobou.
Po obohacujících exkurzích už musíme řešit jen
odjezd k domovům. Na pěší vycházku do Berouna už nebyl čas. A když už
nebyla jiná možnost, než se nechat srabácky odvést autem, tak nás předseda
odvezl rovnou až do Prahy. Odsud už je to ta známá pohádka. Se vší pravděpodobností za měsím dojedeme zas.
Díky členům ZO 1-04 Zlatý kůň, že věnovali svůj
drahocenný čas dvěma zbloudilým Myotisákům!
Účastníci: Luboš a Aleš + početná účast ZO 1-04 Zlatý
kůň
Fotogalerie na rajčeti:
autor: Trťa
