Dagmarácký pracovní týden (1.–10.7.2016)

Je krásné, že se nám tak dlouho daří držet tradici prvního červencového týdne věnovaného bádání v krasu. Letos se jednalo o již 14. ročník v řadě. A ještě lepší je, kolik lidí se na tuto akci sešlo, kolik členů i nečlenů, pravidelných pomocníků, kolegů z jiných skupin, dětí, psů… Tahle akce zkrátka táhne čím dál víc. Program nebyl úzce zaměřen na jediné pracoviště, ale dělalo se tak nějak co bylo zrovna potřeba a na co během roku doposud nebyl čas.

Den první (PÁ 1.7.): Příjezd
Klasicky příjezd do krasu, zatím žádná bádací aktivita, všichni vybalují, zabydlují se a šetří síly na další dny.

Den druhý (SO 2.7.): Vyklízení trasy pro lanovku
Naplno rozjíždíme bádací týden. Dopoledne zalézáme do Dagmary a jdeme pokračovat ve zdánlivě nekonečném díle – přípravě terénu pro těžební lanovku. Stále zbývá protěžit se přes několik kamenů v Dómu nádob, aby byla trasa relativně volná až k deponii, kvůli které se lanovka bude stavět. Těžilo se dopoledne, těžilo se odpoledne, všechno odtěžené kamení se přesunulo blíže k povrchu, do Jezevčí síně. V podstatě jsme dnes dotáhli tuto činnost po mnoha a mnoha pracovních akcích do finiše. Trasa pro natažení lanovky je volná (v cestě sice stále ještě zavazí 2 bloky, ale ty se upraví až podle toho, jak moc budou zavazet kýblům zavěšeným na lanovce). Tedy vše je připraveno pro samotnou konstrukci lanovky. Na večer se jedem okoupat do Šošůvky, o teplé vodě si ale zatím můžeme jen nechat zdát.

Den třetí (NE 3.7.): Vilémovické propadání
Když se naskytne možnost exkurze do takto výjimečné lokality, musí práce počkat. Děkujeme Kubovi z Vilémovické skupiny, že si na nás udělal čas a poctivě nás protáhl celou jeskyní. Zájemců o exkurzi bylo hodně, tak nás vzal na 2 skupiny a strávili jsme tak exkurzováním téměř celý den. Aby se přece jen něco udělalo, vytahali jsme v pozdním odpoledni ve Velké dohodě ze středního patra pár desítek kýblů hlíny. Příležitostně tu totiž pomáháme s odtěžováním deponie z jeskyně. Večer opět koupačka v Šošůvce.

Den čtvrtý (PO 4.7.): Křížovy jeskyně
Dopoledne jsme vyrazili na nákup do Jedovnic, bylo potřeba zásobit se na další dny. Odpoledne vyrážíme do Sloupu do Křížových jeskyní. Opět se v partě našel někdo, kdo ještě nebyl v Sloupských jeskyních, tak jsme si to dali po turistickém chodníku všichni. Je dobré jeskyni znát, zvlášť když máme pod Kůlnou vlastní pracoviště. Po prohlídce jeskyní se navlečeme do overalů a lezeme do Křížovek, cílem je doměření ještě některých detailů pro připravované nové železné žebříky. Při té příležitosti někteří naši členové konečně viděli tuto naši lokalitu, která jim doposud byla zapovězena (nechodí se sem právě kvůli žebříkům v havarijním stavu) a byli nadšení, jak nádhernou jeskyni tady ve Sloupu máme (a to ji viděli jen po Rozlehlý komín 😉 Po Křížovkách jsme ještě zašli kouknout na šachtu za Evropou a Indií, pracoviště Pustožlebské skupiny. Na závěr nemohla chybět návštěva Šošůvky, počasí je nádherné a voda s každým dalším dnem lepší.

Den pátý (ÚT 5.7.): Těžební lanovka
Přijíždí tým "lanovkářů", konzole jsou již vyrobeny, začne se s montáží lanovky. Pro nás nadchází dlouho očekávaný den D. Vždyť na zprůchodňování trasy pro lanovku se postupně pracovalo od loňských Velikonoc a teď je to konečně tady. Jedna parta pracuje na tvorbě lanovky, druhá odtěžuje kamení uložené v Jezevčí síni ven z jeskyně. Odpoledne po vyčištění Jezevčáku se ještě pár prácechtivých jedinců přesouvá do Dohody a ze středního patra vytahá další sérii kýblů. S lanovkou jsme dnes končili až se soumrakem, dílo ale vypadá velice dobře, ještě je potřeba vyrobit a ukotvit koncovou konzoli pod vstupem do jeskyně.

Den šestý (ST 6.7.): Dagmar + Lopač + Dohoda
V Dagmaře se dnes pokračovalo s montáží lanovky, dodělala se poslední konzole pod vstupem, takže co se týče montáže konzolí, dílo je hotové. Na povrchu před jeskyní se taky makalo – odváželo se v minulých dnech vytěžené kamení na deponii u lesní cesty. Zástupce skupiny byl vyslán na čerpák v Lopači a odpoledne se opět zatěžilo i ve Velké dohodě. Že jsme se večer jeli opláchnout do Šošůvky, asi už nemá smysl ani psát, zatopený lom nás lákal každý den, i když jsme to někdy stíhali až za tmy a jindy zase za deště.

Den sedmý (ČT 7.7.): Lanovka a práce kolem základny
Čtvrtek byl takový chalupářský, dělala se spousta věcí kolem základny, údržba nářadí a podobné drobné opravy. Taky bylo míň lidí, někteří odjeli, na příjezd dalších se čekalo. Ale práce nestála. Např. z Dagmary jsme odšroubovali všechny konzole těžební lanovky a dostaly pořádný nátěr, aby v jeskyni nějaký čas vydržely.

Den osmý (PÁ 8.7.): Kateřinská jeskyně
Dnes se taky pracovalo, především kolem základny, konzole dostaly další nátěr… Někteří ale využili krásného počasí a vyrazili na povrchovku ve směru Koňský spád – návštěva Kateřinské jeskyně – Macocha – Němcovi. Dnes tedy takový volnější den.

Den devátý (SO 9.7.): A zase ta Dagmara
Spousta rozmanitých činností a vše se točilo kolem jeskyně Dagmar. Dopoledne se zastavil prof. Musil s dalšími zajímavými výsledky ohledně výzkumu ulit nalezených v Propasti pod Kaplí, s každou další informací se nález stává zajímavějším a významnějším. K pochopení celé oblasti a možných souvislostí navštívil i Horizont ve Velké dohodě. V samotné Dagmaře se pak různě pracovalo na všem potřebném – naměřil se, zaříznul a do jeskyně nachystal další betonový pažník určený do II. propasti, natřené konzole byly namontovány zpět do jeskyně hezky každá na své připravené místo a především se těžilo v Propasti pod Kaplí, ne však na čelbě, ale likvidovala se deponie hlíny, která je uložena na mezipatře propasti. Tahalo se to do Dómu nádob, byla toho dnes poctivá porce a udělali jsme si tak v propasti spoustu místa pro další těžbu. A protože to dnes byl poslední večer v krasu, přišel čas i pro rozlučkový večírek. Oproti loňskému roku to vypadalo na velice komorní akci, ale s přibývajícími večerními hodinami se scházelo víc a víc lidí, kytaristi, kamarádi z jiných skupin a nakonec z toho nečekaně byla hodně divoká párty 🙂

Den desátý (NE 10.7.): Propast pod Kaplí
Je tu konec, čas opustit kras, málokomu se ale chce, takže si pobyt prodlužujeme, co to jen jde. Vyrážíme na prohlídku okolních menších jeskyněk. Např. jsme poprvé prolezli jeskyni Čtvereček, která se skrývá v lesíku poblíž Císařské jeskyně. Moc se o ní neví, nikdo tam nechodí a přitom je to velice zajímavá jeskyně. V rámci jarního úklidu jsme vyčistili její vchod od domovního odpadu a teď jsme ji konečně celou důkladně prošmejdili, krásný dvourozměrný labyrint. Když jsme tu, navštěvujeme i v protější stráni ležící jeskyni V panském klínku, bývalé pracoviště plánivské skupiny. Po návratu na základnu se tu stále pracuje, byla vyrobena nová koza na řezání dřeva, někteří oznamují, že vyrazí domů až zítra… Tak ani nám se nechce a nakonec jdeme ještě kopnout na čelbu do Propasti pod Kaplí.

Vlastně celý ten týden, ať už to bylo odtěžování kamení z trasy lanovky přes několik meziskládek až ven z jeskyně, ať už to byla montáž samotné lanovky, natírání konzolí, odtěžování deponie z propasti, stále se makalo na tom, aby se dalo ve finále pokračovat právě v Propasti pod Kaplí, na našem v současnosti nejnadějnějším pracovišti. A i když jsme se k němu dostali paradoxně až v úplném závěru pracovního týdne, tak i tato odpolední akce nás opět utvrdila v tom, že všechno to vynaložené úsilí má smysl, protože tady ten objev na nás zkrátka čeká a my se k němu dřív nebo později dokopeme. Těžená hlína je krásně kyprá, dokonce jsme v ní narazili na fosilní kost, ale především ten neustávající průvan nás žene vpřed. Jednou se ukáže, že všechna ta práce kolem lanovky měla smysl, že to letité tvrdohlavé úsilí na tomto pracovišti nebylo zbytečné, jednou ten objev zkrátka přijde. S dílem jsme spokojeni, příjemně unaveni a až při západu slunce kras po deseti dnech opouštíme. Takhle dlouhý pobyt si v krasu užijeme zase až za rok.

autor: Maty