by 
Jak bylo slíbeno, tak se taky stalo: během víkendu jsme
stihli slavit, bádat, exkurzi a nakonec i Vzpomínku. Počasí nic moc, už
v pátek chvílemi poprchávalo a při představě, že se bude v Boudě
tísnit 20 lidí, jsme radši zvolili záložní plán a natáhli venku nad ohniště a
lavičky celtu 5×7 m. Pak už mohlo klidně lít a my se pustili do oslav
narozenin. V mezičase skočil Jaryn kouknout na stav v propadání – nato
že pršelo, teklo vody poměrně málo.
V sobotu někteří ochotně pokračovali v oslavách,
většina však dala přednost bádání v jeskyni. V takovém počtu se přímo
nabízela možnost vytěžit zakládky materiálu z jeskyně U Jedelské cesty. Tahat
kýble klikatými a strmými prostorami jeskyně z chodby pod Kruhovým dómkem až
na povrch byla práce namáhavá, v počtu 11 osob ale zvládnutelná. Zvlášť
vytahovač a vysypávač kýblů na povrchu to neměli lehké, práci jim zpestřoval
občasný deštík. Za každý kýbl hlíny, který zespod zmizel, jsme nesmírně rádi. Udělal
se dole kus místa pro ukládání těžených sedimentů a bude se vzadu
v jeskyni dát pokračovat v prolongaci. A jako obvykle bylo
v jeskyni plno nezvaných hostů – žáby, střevlíci i slepýš, který
nedobrovolně putoval v kýblu na povrch. Před odchodem ještě proběhl pokus
zdolat komín v koncové síňce. Bohužel se nepodařilo, komín je nahoře
neprůlezně zúžený.
Na základně se mezitím začalo chystat dřevo, zima se blíží. Proběhly
i drobné úpravy na střeše, kde byly zatmeleny díry okolo komína. Po výlezu
z jeskyně a obědě bereme nováčky na exkurzi do Dagmary. Jeskyně se jim
líbila a pokřtěni byli taky důkladně. Samozřejmě i kontrolní sestup do propasti
II, tam 3 m
vody. Navečer napochodovala do Dagmary ještě jedna exkurze, tentokrát
z Tartarosu a Dagmaráci pro změnu zamířili do Lopače. Moc nás už nešlo,
přece jen to byl náročný den (zvlášť když byl budíček v 5:33). Ale našli se
i Dagmaráci, kterým zbyla trocha sil, v Lopači ještě nebyli a šli si tak doplnit
základní severokrasové vzdělaní. Celou sobotu chvílemi poprchávalo, ale ani
v Lopači vody moc nebylo. Omrkli jsme poslední postupy v chodbě nad
koncovým sifonem v Kalcitovém dómku, v následující propástce už ne, voda
stála pod poslední příčkou lankáče. Je sobota večer, poslední víkend
v srpnu, čas zamířit do lomu na Vzpomínku. Počasí sice letos moc nepřálo,
což asi spoustu lidí odradilo, nakonec nám ale u ohně nepršelo a prožili jsme
tak další vydařený večer s přáteli.
V neděli uklízíme kýble, lana, rýčky a jiné kopací
náčiní, balíme celtu a odpoledne finišujeme se zpracováním dřeva. Víkend
výživný, udělal se kus práce, zábavy bylo také požehnaně. Dík všem, kteří
přijeli!
autor: lblazek
