Velká dohoda a malá Mojítopárty

V minulém týdnu jsme krasobádání zahájili malou akcí již ve čtvrtek.Sešli jsme se v začínajícím večeru já,Dejv a Kuča na Mechovém závrtu.
Účelem tohoto sestupu na úplné dno Huhu propasti -odtokového kanálku Hoprdox byla kontrola výsledku sobotní kvantově-erozní akce a případná příprava čelby na akci další.


Sestup byl bohužel víceméně tréninkově-kondiční.Sobotní akce nevyšla úplně dle našich představ a bude nutno ji zopakovat.Ideální příležitost je tuto sobotu po výroční schůzi.Předkládám to jako námět k zamyšlení,jak smysluplně strávit zbytek dne.
Další moje návštěva krasu byla v sobotu.Využil jsem krásného slunečného dne k povrchové procházce krasovými žleby a planinami.
S přítelkyní Danielou a synem Radkem jsme se ráno sbalili a vypadli z Brna do Vilémovic.Odtud jsme se vydali procházkou přes Suchý žleb a Chobot kolem Křenkova památníku a Korálového závrtu na Macochu.
Jelikož času bylo ještě dost a počasí víc než příznivé,udělali jsme ještě malou odbočku k odpočívadlu Nad pustým žlebem a vyhlídce Koňský spád.

Pak už naše kroky směřovaly na další z nekonečné řady exkurzí na lokalitu U netopýra.Během celého výletu jsme samozřejmě navštěvovali jeskyňky po cestě se nacházející za účelem návštěvy ledouchů.
I když několik dní před naší návštěvou vydatně mrzlo,skap byl natolik malý,že ledová výzdoba byla jen reliktem z dřívějšího období.Nějaké nové kousky se daly vysledovat jen ve vstupu jeskyně Koňská jáma.

Neděle byla opět ve znamení podzemí.Podařilo se nám na druhý pokus exkurzně navštívit jeskyni v lomu Velká dohoda.
Chtěl bych tímto poděkovat Franci Musilovi za zajištění exkurze a vzorový výklad o historii objevů,jeskyni samotné a v neposlední řadě za provedení lokalitou.
Jeskyně(pracoviště MSK Holštejn),nacházející se v západní stěně lomu byla objevena pracovníky lomu po odstřelu v roce 1953.Následně byla pracovníky Absolonovy skupiny zdokumentována.
Další prolongační práce prováděli pracovníci podniku Moravský kras.V roce 1954 byly práce zastaveny a jeskyně zapadla v úplné zapomění.Části horních pater byly činností lomu odtěženy,průstupy do středních a spodních pater zasypány.
V podzimních měsících roku 2000 došlo k znovuobjevení Holštejnskou skupinou Jiřího Moučky.

Od této doby probíhá intenzivní průzkum skupinami MSK a ZO 6-16 Tartaros
.V současné době době systém tvoří tři patra,přičemž každé má svůj vlastní vstup.
My jsme exkurzi zahájili v patře nejjednoduším,horním.Účastnili jsme se já,Dejv,Franci a dva kolegové z Prahy.Další nahlášený účastník celé akce- Maty (6-08 Dagmar) se na místo srazu nedostavil.Později odpoledne se nám přiznal,že bádal celou předešlou noc na velké multiskupinové akci v Holštejně (speleorumbál) a chtěl dopřát klidu i speleozáchrance.
Toto horní patro je velice podobné jeskyni Holštejnská-nezaměstnaných,avšak podstatně menších rozměrů.Taktéž připomíná důlní dílo,množství odvedené práce a stejná vůdčí ruka je i tady na první pohled patrná.

Po výlezu z těchto pater horních jsme se s kolegy z Prahy rozloučili a už jen ve třech se vydali do pater nejkrásnějších,spodních
.Vstup je tvořen malou,asi 5 metrů hlubokou propástkou s žebříkem.Odtud následuje krátká poloplazivka zakončená překrásně modelovanou,asi 30 metrů hlubokou propástkou -Vysoký komín,vzorově lany vystrojenou.
Na dně této se nachází křižovatka chodeb zhruba ve směru světových stran (hlavní tektonika SSV-JJZ jako v celém krasu).Většina chodeb je modelována s množstvím paralelních průlezů a připomíná vyzrálý ementál.
Nejprve jsme navštívili větet severní.Tato je tvořena vertikálním stupněm nahoru a zase dolů a je zakončena komínem.Tento byl v minulosti vylezen až do neprůlezných míst ve výši asi 20 m(Musil,Doležal).
Poté jsme se odebrali do větve východní,kde nás očekával náš věrný jeskyní souputník.Poté,co jsme se tímto tekutým blatíčkem prosoukali,nakoukli jsme na dno Ústřední propasti.Tato spojnice se středními patry je i původním,objevitelským vchodem do pater spodních.
Po seskoku zpět na křižovatku jsme setrvačností pokračovali lehce ukloněnou chodbou větve západní.V této je nejvíce vyditelná činost lidmi vykonaná.
Na závěr jsme si nechali větev nejzajímavější,jižní.Tato vede úžinami až k Vodní propasti.


Návštěva lokality však proběhla v nevhodnou dobu,následky nedávných vánoc s množstvím cukroví,kaprů a majonézových salátů ještě nevyšuměly
.Sice už si nemusíme sedáky zapínat několika majlonami za sebou,ale odtučňovací kůra musí pokračovat :-).
Po výlezu do tepla a světla jsme se posunuli o pár metrů vychodne a nakoukli do pater středních.Tyto se nachází asi 8 metrů pod úrovní dna lomu a jsou tvořena nástupem do Centrální propasti (objevitelská spojka do spodních pater) a kopanou chodbou.
Tímto jsme exkurzi v lomu Velká dohoda ukončili ,poděkovali majiteli pozemku ing.Tomáškovi za povolení vstupu a odjeli na opožděný oběd do Holštejna.

Tam jsme v rámci relaxace po výborné mňamce naznali,že nám pokání a snaha zhubnout dlouho nevydržela.Využili jsme situace,že se nacházíme v samém centru krasové komerce.Správě jeskyní MK se tímto omlouvám,ale jejich 5 zpřístupněných lokalit nedává ten správny pocit lovcům adrenalinu :-).
V rámci zbavení se načerpaných kalorií jsme se přesunuli na nedaleko ležící zříceninu Holštejnskeho hradu.Bohužel byla neděle odpoledne,a žádná výživná akce neprobíhala.Všichni buď odpočívali po proběhlém Speleorumbálu,nebo se připravovali na nadcházející pracovní týden.Rozvoji cestovního ruchu jsme tudíž nepřispěli a uspořádali si Mojitoparty vlastní.Vzájemně jsme si zaplatili vstupné a začali se oddávat dalšímu poznávání.Prohlédli a nafotili jsme si ledouchy, ve vstupu se nacházející a pokročili k dalšímu bodu programu.Po výlezu na nádvoří hradu jsme pochvalně zhodnotili studnu,členy MSK Holštejn vloni prokopanou a nádherně kameny obloženou.Pak už jsme se zanořili do útrob matičky země,prolezli si jeskyňku spojujíci dno studny s jeskyní Lidomorna a slanili se na její dno.Poté jsme naznali, že komerce bylo dost a ferratu odložili na jindy :-).Po krátke kontrole postupu v nejoblíbenějši lokalitě jsme odjeli do svých domovů se těšit na další víkend,tentokrát ve znamení schůzování.

autor: Hadař