by
S protékající vodou v Jedovnickém potoku nám den po dni protéká i čas, který se snažíme v každé volné chvíli věnovat podzemním tajemstvím Moravského krasu.Strarý rok se nám takřka neznatelně přehoupl v nový.Naše aktivita v jeskyni tím ale nebyla nijak poznamenána.
První z bádacích večerů dalšího, tentokrát prvního týdne nového roku byl hned v pondělí.Při této akci se Předseda s Kolbim vrátili na jedno z pracovišť, které byly v minulosti pozastaveny.V Kaňonech, na začátku Povodňové chodby zabetonovali hadici v jedné, ze zatím neznámých odboček. Tím toto pracoviště připravili na budoucí tlakování.
V úterý jsem se do jeskyně dostal taktéž.Vydali jsme se s Kolbim za podpory Předsedy do Šnekovy hlavy.Natáhli jsme hadice až do nejzazších partií těchto nedávno objevených prostor, do meandrující chodbičky v pravém tykadle.Při předešlých akcích se v této nashromáždilo velké množství drobného materiálu, který se nedal rozumnou a hlavně bezpečnou formou transportovat níže.V závěru akce jsme zkušebně pustili do tohoto závalku vodu.Bohužel došlo k nějaké drobné závadě a voda se na výtoku ze Staré štoly objevila mnohem dříve, než by odpovídalo délce hadicového tahu i cestě jejího návratu.Akci jsme proto ukončili a odebrali se k návratu na základnu a zaslouženému odpočínku před nadcházejícím pracovním dnem.
Ve středu jsme se s nadcházejícím večerem vydali do Velké síně s Dejvem, Předsedou a Štěpánem.Štěpán se věnoval údržbě elektroinstalace a znovuzprovoznění telefonního spojení Velké síně se zbytkem jeskynního systému.Já jsem se vydal do HMŠ na kontrolu, co se vlastně předešlý večer odehrálo za závadu.Prošel jsem celou trasu hadicového tahu a zjistil, že skalní výčnělek, ke kterému jsem uvázal proudnici nevydržel váhu několika set kilogramů, které vážilo oněch cca 60 metrů hadice po naplnění vodou.Udělal jsem tedy alespoň částečnou úpravu trasy, aby se situace neopakovala při další akci.Po uplynutí času, který jsem měl udaný k návratu jsem se sesoukal zpět do Velké síně, kde mě už očekával Jirka Svozil, který nám dělal zabezpečení a při tom vypomáhal Štěpánovi.Dejv se v souběžném čase věnoval prolongaci komínku v Odporném komínu, čímž se nám kýžené spojení těchto dvou prostor opět o pěkný kousek přiblížilo.
Páteční večerní akce byla opět věnována této oblasti jeskyněVydali jsme se do oblasti JV zlomu ve dvou skupinkách. Dejv s Matinem Golcem se vydali do Odporňáku.Pokračovali v pracech na propojení s HMŠ a pomocí pyropatronek ozšiřovali průstup v koncovém komínku, který se nám už pomalu, ale jistě vertikálně přibližuje k meandrující chodbě v pravém tykadle HMŠ.V horizontálním průmětu jsou tyto dva koncové body téměř na stejném místě.Já jsem si vzal k pomoci Alču (ZO 5-05 Trias), která nás opětna základně navštívila a dychtila podobrodružství.Vylezli jsme do HMŠ a dokončili reinstalaci hadicového tahu.Následně jsme výsledek práce ověřili a Hlava konečně dostala pořádný klystýr 🙂
Sobotní den byl ve znamení převážně sifonů jeskyně Barové. Práce probíhaly už od dopoledních hodin, Přehradu se podařilo uzavřít už po deváté hodině ranní.Prací se zúčastnili Předseda, Kolbi, Martin Golec, Jirka Kukla a Alča.Hlavním úkolem této akce bylo dotěsnit hadici, kteá byla předešlý týden zabetonována do spojky mezi DT a Větrným tunelem.Mezičas byl věnován plavení nadějných odboček v Horním jezeře.Podařilo se postoupit v chodbičce směřující pod čtvrtou propast, která je v současném stavu zakončena komínkem směřujícím právě do čtvrté propasti.Velmi výrazného postupu se však podařilo docílit v chodbě, která byla prvně plavena před rokem, před prvním průstupem do Křížového dómu.Situace, kdy se nám nestále daří snižovat dno v Horním jezeře, umožnila pokračovat v prolongaci těchto prostor.V závěru akce se ve vyplavovaném sedimentu objevily velké kusy sintrové hmoty, což by mohlo signalizovat blízkost volných dutin. Jelikož jsem díky vysoké hladině vody nemohl pracovat ve "svých" oblastech a pracoviště v Barovce byly vytíženy, věnoval jsem sobotní den exkurzím.Provedl jsem naši kolegyni z ruského Permu Olgu jeskyníBarovou.Povedl jsem ji kompletně horními patry, včetně Jezerního dómu a poté jsme si dali i spodní patro až do Dómu ticha a Čevené chodby .Kolegové, co se věnovali prolongaci prostor v závěru akce započali s napouštěním Větrného tunelu-Tato akce se nakonec v noci ze soboty na neděli setkala s úspěchem.Poté, co se Větrný tunel zaplnil, včetně Komínkové chodby, došlo k povolení sedimentání zátky a několik kubíků materiálu zmizelo v aktivním řečišti.Při nejbližší možné příležitosti bude tudíž nutno identifikovat místo, kde v prostorách pod Barovou jeskyní došlo k vyvalení tohoto mateiálu.S příchodem večera přišel i okamžik vypouštění Přehrady.Nám se tím s Dejvem uvolnila i cesta na pracoviště.Odebrali jsme se v pozdních večerních hodinách do Odponého komínu.Tam jsme pokračovali ve zpřístupňování budoucí cesty do HMŠ.Odebrali jsme něco kamínků nad hlavou nám levitujících a odebrali se opět do společnosti.
Nedělní den byl věnován rekognoskaci oblasti zájmu.Charakter prací v Odporném komínu vyžadoval větší počet zůčastněných, kteří bohužel nebyli k dispozici.Odebrali jsme se proto s Vláďou (ZO 6-08) a Petrem Koukalem do oblasti JV zlomu, její protilehlé části.Tam jsme si prohlédli prostory přináležijící Vysokému komínu, zvážili možné návaznosti a možnosti prolongace.V závěru jsem ještě odbočil do Kaňonů, kde jsem si rozvážil další postupy v oblasti zájmu z protilehlé strany.Poté už jsme se vydali k pobalení věcí na základnu a odpočínku před nadcházejícím speleotýdnem.
autor: lblazek
