Krasové a pseudokrasové jevy v okolí Miskovic u Kutné Hory

 

Krasové a pseudokrasové jevy v okolí Miskovic
Doc. RNDr. Zdeněk Lipský, CSc.

Kutná Hora je geologicky a
mineralogicky proslulá především vynikající středověkou těžbou stříbra, na niž
později navázala těžba polymetalických kovů. Zrudnění v oblasti
kutnohorského krystalinika je doprovázené výskytem řady unikátních minerálů,
které byly nalezeny a popsány v kutnohorských dolech a na haldách.
K dalším zajímavostem neživé přírody v kutnohorském okolí patří
jedinečné paleontologické nálezy v cenomanských vápencích a pískovcích,
zejména v přírodní rezervaci Na Vrších a v opuštěných lomech u Nové
Lhoty a Mezholez, které tyto lokality proslavily na stránkách světových učebnic
geologie. Prakticky neznámé, teprve v posledních letech objevované a dosud
jen mezi speleology popularizované je ale Kutnohorsko jako krasová oblast
s výskytem jeskyní a dalších krasových a pseudokrasových jevů.
 

Krasové jevy jsou zde vázané
na ostrov křídových vápenců o ploše asi 8 km2 západně od Kutné Hory
v okolí Miskovic a Mezholez, odtud také někdy užívaný název Miskovický
kras. Přes nevelký rozsah území a nepříliš velké krasové dutiny se jedná o
záležitost jedinečnou nejen v podmínkách Kutnohorska, ale celého Českého
masívu, kde mezi křídovými sedimenty převládá pískovcový nebo jílovitý vývoj a
zkrasovělé vápence jsou spíše výjimkou.

Zvláštností Miskovického
krasu je dlouho trvající a stále aktivní režim podzemního odvodňování
s dobře vyvinutými ponory v pseudozávrtech na plošině severně od
Miskovic a mohutným krasovým vývěrem v prameni Svatého Vojtěcha u Bylan.
Další zajímavostí je kombinace podzemních krasových jevů, které jsou odkryty
většinou jenom v opuštěných vápencových lomech, s povrchovými
pseudokrasovými jevy (pseudozávrty, hltače, propast) vyvinutými
v mohutných sprašových souvrstvích v nadloží zkrasovělých vápenců.
Mocnost vápenců dosahuje maximálně až 30 m, v jejich podloží se nacházejí
nepropustné krystalické horniny rulového typu (kutnohorské krystalinikum).
Mocnost sprašových souvrství, která zarovnávají nerovnosti skalního podloží, kolísá
ve značném rozmezí 2 – 10 m.

V oblasti Miskovického
krasu bylo dosud popsáno celkem 9 krasových dutin vesměs menších rozměrů:

1.   Miskovická jeskyně. Její vchod leží ve středověkém lůmku nad
údolím Bylanky východně od Miskovic. Jedná se dosud o nejvýraznější známou
krasovou dutinu o délce 23 m a výšce 1 m. Jeskyně vznikla podzemním krasověním
v důsledku činnosti podzemního vodního toku pravděpodobně již před milióny
let. V současné době je suchá, neaktivní, silně zahliněná. V druhotné
výplni je množství uvolněných desek horniny a úlomků sintrové výzdoby, mocnost
sintrových kůr dosahuje kolem 2 cm. Po odstranění sedimentární výplně by se
jednalo o mohutnou 2 – 3 m vysokou a 3 – 5 m širokou podzemní chodbu. Ve
vzdálenosti 23 m je dutina zavalená zřícenými lavicemi vápence. Charakter
závalu svědčí o pravděpodobném pokračování a nevylučuje možnost, že jeskyně
byla v nedávné minulosti průlezná do větší vzdálenosti (DANĚČEK a CÍLEK,
1988). Miskovická jeskyně byla v roce 1998 zaregistrována vyhláškou
Městského úřadu v Kutné Hoře jako významný krajinný prvek.

2.   Úplňková jeskyně. Leží v jižním cípu největšího lomu u bývalé
miskovické vápenky. Jedná se o vykopanou korozní jeskyni o délce 12 m
s převýšením 4 m, založenou na 45 m dlouhé zkrasovělé puklině.

3.   Ptačí jeskyně v témže lomu: je tvořena 3 m dlouhou šikmo
klesající chodbou.

4.   Jeskyně Nad Vývěrem: leží v drobném údolíčku nad Bylany,
délka 4 m; na stejné struktuře o 15 m níže leží vývěr podzemní vody.

5.   Jeskyně ve štukovém lomu u Mezholez: oválná trubice o délce 3 m a
výšce 60 cm.

6.   Jeskyně v areálu zemědělského družstva v Miskovicích
popsaná v roce 1964 jako drobná suchá dutina ve výkopu nádrže (SCHWARZ a
LOCHMANN, 1967).

7.   Jeskyně Nad Mlýnem 300 m severně od bývalého mlýna Slaměnec (mlýn
v údolí Vrchlice)

8.   Dutina u vrtu V 7 pod okrajem budovy ve východní části lomu u
Mezholez. Při vydatných deštích, kdy bývá dno lomu zatopeno, fungoval vrt jako
krasový hltač (CÍLEK, 1990).

9.   Zvodnělá dutina v prameni Svatého Vojtěcha, na rozhraní
podložního krystalinika a nadložních cenomanských vápenců v nadmořské
výšce 305 m západně od Bylan. Poněvadž pramen Svatého Vojtěcha byl již dávno
v minulosti využíván pro zásobování Kutné Hory pitnou vodou, je podzemní
dutina uměle přemodelovaná. Dosud byla zjištěna 80 m dlouhá přívodní šachta
dělená několika vyzdívkami s písčitými filtry.

Krasovění vápenců
v podobě drobných korozních dutin vzniklých působením prosakující vody
bylo autorem tohoto příspěvku zjištěno také v opuštěném lomu u bývalé
mezholezské vápenky a v opuštěném chodbovém lomu 1 km severně od Nové
Lhoty. Průměr korozních dutin zde nepřesahuje 30 cm a těžko je tedy můžeme
označit za skutečné jeskyně.

Jak uvádí CÍLEK (1990),
problémem Miskovického krasu je sprašový pokryv. Spraš, je-li řádně zvlhčena,
vyplní všechny krasové dutiny. Situace tedy vypadá tak, že v okolí
Miskovic a Mezholez je možné nalézt jen tak dlouhou jeskyni, jak dlouho vydrží
člověk kopat. Existenci mocných sprašových souvrství v nadloží
zkrasovělých vápenců však zároveň vděčíme za vytvoření jedinečných
pseudokrasových jevů – Miskovických pseudozávrtů, které svým významem a
velikostí zastiňují podzemní krasové jevy.

Miskovické pseudozávrty,
mezi veřejností na Kutnohorsku stále nepříliš známé, představují pro odborníky
dnes již klasickou lokalitu dobře vyvinutých pseudokrasových jevů. Čtyři
sprašové pseudozávrty se nacházejí uprostřed rozsáhlých polí severně od
Miskovic. Na zarovnaném povrchu Kutnohorské plošiny tvoří zcela netypické,
jakoby cizorodé mezoformy reliéfu. Morfologicky jsou přesnou obdobou krasových
závrtů, vznikly však v nekrasové hornině, ve spraši, a tudíž odlišným
procesem než krasovění. Vytvořily se sufoží, tj. odnosem a splavováním
uvolněných částic spraše do podzemních dutin ve vápencovém podloží (LIPSKÝ,
1990a,b).

Svérázné povrchové tvary
přirozeně neunikly pozornosti dřívějších badatelů ani místního obyvatelstva.
Z odborného hlediska se o nich poprvé zmiňuje kutnohorský učitel a
přírodovědec Vilém Kurz již v minulém století:

„Polnosti na úpatí
Opatovického kopce mají v dolejších částech svých velmi mírný svah, a z
nepatrných úpadů stéká voda dešťová i sněhová do zvláštních nálevkovitých zmol,
v nichž se rychlým vírem točí a otvorem na dně pod mizí. Takových výmolů nalézá
se severně od Miskovic hojně. Hospodáři miskovičtí pokusili se již o to, aby
rokle zasypali, ale stávalo se to s výsledkem nepříznivým. Navezená země
bývá prvním návalem vodním do díry spláchnuta a pod zem odplavena.„ (KURZ,
1877).

„Na dně každé té rokle je
několik otvorů ve vápenném kameni, některé tak velké, že noha do nich zapadne …
Výmolů je v polích několik, pouze jediný podařilo se zasypati trvale, zato
se tvoří nové.„ (KURZ, 1881).

V roce 1949 miskovické
pseudozávrty poprvé zmapoval a zaměřil význačný český geomorfolog a krasový
odborník profesor Kunský. Řadí je mezi tzv. náplavové závrty a považuje je
dokonce za nejkrásněji vyvinuté tvary svého druhu v Čechách (KUNSKÝ,
1949). Kunského dokumentace se stala v pozdějších letech východiskem pro
další srovnávací studie prováděné na této lokalitě a dokumentující dynamický
vývoj na dně pseudozávrtů. SCHWARZ a LOCHMANN (1967) zaznamenali při
geologickém průzkumu tohoto území vznik nového výrazného propadu v jednom
z pseudozávrtů. Koncem 80. let se podílel na průzkumu lokality také Cílek,
který na základě povrchního průzkumu zpochybnil pseudokrasový charakter závrtů
(CÍLEK, 1988). V téže době provedl dosud nejpodrobnější průzkum
miskovických pseudozávrtů Lipský, který naopak přináší důkazy pro nepochybně
pseudokrasový původ těchto tvarů vytvořených v mohutné vrstvě spraše
(LIPSKÝ, 1989, 1990a). Na základě delší časové řady pozorování věnuje pozornost
recentní dynamice vývoje, vzniku nových mikrotvarů a odvodňování pseudozávrtů
(LIPSKÝ, 1990b).

V dubnu 1996 došlo na
polní plošině severně od Miskovic k vytvoření dvou nových sprašových
depresí. Je to pravděpodobně poprvé za posledních nejméně 50 let (od
dokumentace Kunského v roce 1949), kdy zde vznikly nové pseudokrasové
tvary mimo obvod 4 původních, již dříve popisovaných pseudozávrtů. O tvorbě
nových „výmolů„ v polích jsme dosud měji jediné písemné svědectví, a to
pouze zprostředkované, v nejstarší zmínce o této lokalitě z minulého
století (KURZ, 1877 – citace viz výše). Dokumentaci nových tvarů vzniklých
v roce 1996 provedli členové České speleologické společnosti, ZO 5-7
Antroherpon a ODD Kutná Hora (MORAVEC a ZEMAN, v tisku). Nejzajímavější je
vznik tzv. Miskovické propasti, jejíž charakter jasně potvrzuje pseudokrasový
charakter povrchových tvarů.

V současné době se
vyskytuje a bylo dokumentováno na plošině severně od Miskovic následujících 6
pseudokrasových tvarů:

1.      Pseudozávrt 1: nejsevernější, nejrozsáhlejší a nejvýše položená
mělká deprese o rozměrech cca 30 x 20 x 4 m. Slouží jako sběrná mísa povrchové
a mělké podpovrchové vody stékající od severu z oblasti Miskovického vrchu.
Ve vlhkých obdobích je závrt protékán potůčkem, který se v nejnižší poloze
dna hlasitě propadá několika aktivními hltači do podzemí. Celý tvar je zarostlý
listnatými keři a vzrostlými stromy.

2.      Pseudozávrt 2: leží asi 100 m jižně od předchozího, má klasicky
vykroužený mísovitý tvar s plochým dnem a oválným půdorysem 16 x 12 m,
hloubka 2,5 – 4 m. Také tento pseudozávrt je v době vlhka, např.
v březnu 1999, protékán malým potůčkem.

3.      Pseudozávrt 3: leží v těsné blízkosti jižně od
pseudozávrtu 2 a má podobný mísovitý tvar o rozměrech 21 x 19 x 4 m. Na dně se
nachází několik nepravidelných různě aktivních hltačů, které rok od roku
vznikají nebo zanikají. Pseudozávrty 2 a 3 jsou dnes zarostlé dubovým remízkem,
zatímco ještě před 50 lety byly podle dobového snímku zcela holé. Jsou to dva
nejkrásnější mísovité pseudozávrty vykroužené ve spraši! Pseudozávrty 1, 2 a 3
jsou lokalizovány na linii severojižního směru, která vyznačuje směr podzemního
odvodňování.

4.      Pseudozávrt 4: je vysunuty nejvíce k západu a sbírá vodu
stékají z východních svahů Opatovického vrchu. Má odlišný tvar od
předchozích – podobu slepého údolíčka o rozměrech 50 x 10 x 5 m, v době
vlhka je zčásti protékaný a na dně nese znaky aktivní recentní modelace.
V 80. letech prodělával nejdynamičtější vývoj, v letech 1982-86 se
v něm prohloubily dva velmi aktivní propasťovité hltače, z nichž
východní se ucpáním propadu postupně změnil v malý mísovitý pseudozávrt o
rozměrech 5 x 5 x 2,5 m. Jeho vývoj podrobně zdokumentoval LIPSKÝ (1990a, b).

5.   Mělká sprašová deprese o rozměrech 5,49 x 2,57 x 1 m označená
pracovně číslem 4‘ (MORAVEC a ZEMAN, v tisku), poněvadž leží v těsném
sousedství ve směru prodloužení slepého údolíčka (pseudozávrt 4). Vznikla
sufózní činností kolapsem sprašové struktury v dubnu 1996, pravděpodobně
v bezprostřední souvislosti s prohlubováním sousedního slepého
údolíčka. Budoucí vývoj směřuje buď k zarovnání a zániku této deprese nebo
k jejímu splynutí s pseudozávrtem 4.

6.   Miskovická propast: úzká svislá propast vytvořená rovněž v dubnu
1996 sufózními procesy ve spraši. Dosahuje hloubky více než 4 m, ve spodní
části je silně zahliněná a pokračuje horizontální podzemní dutinou půdorysu
2,25 x 0,85 m, jejíž stěny jsou ve vzdálenosti 3,5 m neprůlezně uzavřeny.
Zaměření a dokumentaci této pozoruhodné sprašové propasti provedli kutnohorští
speleologové v letech 1997 a 1998 (MORAVECa ZEMAN, v tisku), další
výzkumy budou probíhat v roce 1999.

Pro úplnost je nutné uvést,
že SCHWARZ a LOCHMANN (1967) popsali ještě tři další sprašové pseudozávrty na
plošině Písečného vrchu severně od Malešova. Jedná se však o velmi ploché
deprese, morfologicky zcela odlišné od mísovitých pseudozávrtů u Miskovic. Při
dalších průzkumech nebyl jejich pseudokrasový původ prokázán (LIPSKÝ, 1990a).

Miskovické pseudozávrty č.
1, 2 a 3 byly Městským úřadem v Kutné Hoře v roce 1996 zaregistrovány
jako významný krajinný prvek. Nově vzniklé tvary požívají zatím nepsané ochrany
zásluhou nevšedního zájmu miskovického starosty pana Dytrycha.

Vznik nových povrchových
tvarů dokládá stále probíhající aktivní odvodňování a aktivní recentní vývoj
v oblasti Miskovického krasu a pseudokrasu. Povrchový vývoj je jenom
odrazem mnohem dynamičtějších procesů, které probíhají v podzemí.
Topografická poloha existujících pseudokrasových depresí 4, 4‘ a 5 (viz obrázek) vypovídá o jejich
pravděpodobném podzemním spojení a jednotném odvodňování jihovýchodním směrem
do údolí Bylanky a k prameni Svatého Vojtěcha. Směrově a spádově není
vyloučené ani podobné podzemní propojení stávajících pseudozávrtů 1, 2 a 3
s nově vzniklou Miskovickou propastí (5).

Na předpokládaných směrech
podzemního spojení dnešních povrchových tvarů bylo při fotoleteckém průzkumu na
základě odlišných spektrálních příznaků půdního povrchu zoraného pole
identifikováno několik dalších potenciálních míst vzniku pseudokrasových depresí
(MORAVEC a ZEMAN, v tisku; LIPSKÝ, v tisku). Již více než 10 let je
doporučováno provést radioizotopové stopovací testy, které by
s definitivní platností mohly jednoznačně prokázat nebo vyvrátit propojení
jednotlivých pseudozávrtů s evidovanými hydrogeologickými vrty a vodními
zdroji u Přítok a Bylan.

Bez ohledu na to, zda a kdy
se podaří potvrdit nebo odmítnout předpokládané podzemní spojení pseudozávrtů
s pozoruhodně vydatným pramenem Svatého Vojtěcha (CÍLEK, 1988; KURZ, 1881;
LIPSKÝ, 1988, 1990a,b), zůstává oblast Miskovického krasu a pseudokrasu cenným
přírodním územím, které si zaslouží zákonnou ochranu. Ze studijního hlediska je
zde jedinečná možnost sledovat recentní vývoj pseudokrasových tvarů, sufozních
procesů ve spraši a provázanost povrchových pseudokrasových tvarů
s podzemními krasovými tvary a procesy
.

 

Literatura:

Cílek, V., 1988: Krasové
jevy v okolí Miskovic a Bylan u Kutné Hory a jejich vztah
k podzemnímu odvodňování oblasti. Odborný posudek, GÚ ČSAV, Praha, 12 s.

Cílek, V., 1990: Kutná Hora
– kras a historické podnebí. Speleofórum, 9:8-10

Daněček, V., Cílek, V.,
1988: Průzkumné práce v okolí Miskovic u Kutné Hory. Speleofórum, 7:6-7

Kunský, J., 1949: Závrty ve
spraši u Miskovic na Kutnohorsku. Sborník ČSZ, 54:209-212

Kurz, V., 1877: Geologický
nástin okolí kutnohorského. In: První veřejná zpráva c.k. učitelského ústavu
v Hoře Kutné. Kutná Hora, s. 3-18

Kurz, V., 1881: Úvaha o
vodní otázce kutnohorské. Horník, 45 s. (separátní výtisk)

Lipský, Z., 1988: Posudek o
předpokládané souvislosti miskovických pseudozávrtů s vodním zdrojem
Bylany – Vojtěch. Odborný posudek pro SvaK, závod Kutná Hora, 5 s.

Lipský, Z., 1989: Ke
sprašovým závrtům u Miskovic. Československý kras, 40:114-116

Lipský, Z., 1990a:
Miskovické pseudozávrty. Bohemia Centralis, 19:7-21

Lipský, Z., 1990b: Dynamika
vývoje pseudokrasových tvarů na příkladu miskovických pseudozávrtů. Sborník
ČGS, 95:214-218

Lipský, Z., 1999: Miskovická
sprašová propast. Geografie-Sborník ČGS, 104 (v tisku)

Moravec, J., Zeman, P.,
1999: Zpráva o průzkumu Miskovické propasti. Speleo, 27 (v tisku)

Schwarz, R., Lochmann, Z.,
1967: Krasové jevy v cenomanských vápencích mezi Miskovicemi a Malešovem u
Kutné Hory. Československý kras, 18:63-68.

 

Poděkování:

Dr. Lipský děkuje za nezištné poskytnutí
nejnovějších podkladů a výsledků výzkumu panu Josefu Moravcovi
z České speleologické společnosti, ZO 5-07 Antroherpon, a panu Josefu
Dytrychovi, starostovi obce Miskovice.

 

Zdroj: webové stránky obce Miskovice u Kutné Hory (článek původně vyšel v č.1/1999 vlastivědného sborníku Kutnohorsko

Práce Dr. Lipského je zmíněna i v širší otázce sufoze, kterou se zabývala ve své diplomové práci z roku 2007 Michaela Horáková (str. 25 – 26)

____________________________________________________________________________________________

Následující stať pochází ze stejného zdroje – tedy z webu Miskovic a popisuje zejména tzv. Mezholezský lom:

Miskovické pseudozávrty:

Miskovické pseudozávrty leží 5 kilometrů západně od Kutné Hory a 0,5 – 1
km severně od vesnice Miskovice, v nadmořské výšce 375 – 378 m. Toto
území je typickou součástí geomorfologického podcelku Kutnohorské
plošiny, okrsku Malešovská pahorkatina. Pseudozávrty se vytvořily na
zarovnaném povrchu denudační plošiny, která je zemědělsky využívána jako
orná půda, převážně k pěstování obilnin a cukrovky. Na severu a západě
se velmi mírnými svahy zvedají rulové, částečně zalesněné pahorky
Miskovického a Opatovického vrchu.
Geologické podloží tvoří zvrásnění biotitické pararuly kutnohorského
krystalinika, na nichž jsou uložena souostroví cenomanských vápnitých
pískovců a organodetrických vápenců. Motivem ochrany jsou poslední
zbytky pseudokrasových jevů.

Mezholezský lom:

Mezholezský lom leží při silnici pod Mezholezy nad křižovatkou
Mezholezy-Bylany-Kutná Hora. Mezholezský lom lezí jen asi 400 m od již
zaregistrovaného Miskovického lomu, v přibližně stejné výšce a na
stejném či velice podobném litofaciálním stupni. Lom je až 10 m vysoký a
150 m dlouhý.
Lokalita je dokladem sedimentologického a petrografického vývoje
organodetrických vápenců s příznivých zachováním fosílií.
Stěny lomu jsou tvořeny několika subfaciemi biodetritických vápenců.
Jednotlivé polohy těchto vápenců jsou odděleny starými skalními dny –
hardgroundy. Vyskytují se i tempestity – bouřkové sedimenty.
Lokalita není dosud uspokojivě zpracována. Umožňuje korelaci cenomanu a
spodního turonu ve facii biodetritických vápenců. Je perspektivní z
hlediska stanovení hranice cenomanturon a její další korelaci na území
České křídové pánve.
Kromě toho se jedná o největší odkryvy v českých křídových vápencích.
Lom je součástí krasového systému s ponory v oblasti Miskovických
závrtů, s alespoň jedním fosilním vývěrem Miskovickou jeskyní a s
nejméně jedním současným vývěrem v prameni sv. Vojtěcha v Bylanech.
Oba lomy mají nadnárodní význam, protože mohou být využity pro korelaci
průběhu karbonátového cenomanu v Čechách a německých pánvích. Z
lokálního hlediska je důležité, aby nedocházelo ke kontaminaci lomů, jež
jsou napojeny na podzemní krasový systém, jež je jedním ze zdrojů vody
pro Kutnou Horu.
Geologickým ústavem AV ČR v Praze je navržena kategorie ochrany jako
registrace VKP, ve druhém stupni vyhlášení jako PP. Péče spočívá v tom,
že lom nebude zavezen a poškozován.

Miskovická jeskyně:

Spolu s Miskovickými závrty tvoří součást Miskovického krasu. Jeskyně
leží ve středověkém lůmku nad údolím Bylanky, přibližně ve směru jímací
kaverny Vojtěšského pramene. Je 23 m dlouhá a průměrně 1 m vysoká.
Po odstranění sedimentů by se jednalo o mohutnou chodbu o výšce 2-3 m a
šířce 3-5 m. Jeskyně je potencionální archeologickou lokalitou.

____________________________________________________________________________________________

 

Mezholezský a Miskovický lom a další významné lokality jsou též popsány na portálu České Geologické Služby

Mezholezská vápenka (lom)

Oblast: 25     Mapa 50: 1332     Mapa 25: 13324     Mapa GK: M3379A     ID: 87     Okres(y): Kutná Hora     Exkurzní:  ano

Všeobecná charakteristika:
Katastr: Mezholezy
Lokalizace: Opuštěný lom ve vápenci VJV. od Mezholez, u křížení silnic Mezholezy – Bylany, Nová Lhota.
Charakteristika objektu: Stěny jámového lomu.

Geologie:
Geologická charakteristika: Ve stěnách jámového lomu jsou obnaženy různé subfacie biodetritických vápenců. Jsou zde odvoditelné závislosti sedimentace na povaze podloží. Početné jsou bouřkové vrstvy. Hranice cenomanu-turonu bude pravděpodobně upřesněna ve spodní části sledu vrstev, při dně lomu. Může být ztotožněna s výrazným skalním dnem (hardgroundem), který se v těchto místech vyskytuje. Odkryv lomu a blízké geologické vrty jsou podkladem pro řešení vztahů písčité a vápencové facie cenomanu (horninové prostředí v okolním terénu). Význam lokality je posuzován jako středoevropský.
Regionální členění:
Soustava: Český masiv – pokryvné útvary a postvariské magmatity
Oblast: křída Českého masivu
Region: česká křídová pánev

Ochrana a střety zájmů:

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany: Jak z hlediska sedimentologického, tak i petrografického vývoje biodetritických vápenců, jde o významný studijní a referenční bod. Je třeba jej zachovat pro korelaci hranice cenoman-turon. Lokalita byla vybrána do seznamu exkursních lokalit mezinárodního významu již při 23. geologickém kongresu v Praze, v r. 1968.
Témata: petrologie; sedimentologie; stratigrafie
Střety zájmů: skládky odpadků
Popis střetů zájmů: Neustále probíhá, ač s malou intenzitou divoká skládka odpadů. Je potřebné zastavení deponie a vyčištění lomu.

Literatura:

Klein, V. (1962): Litologie a stratigrafie cenomanských organodetritických vápenců v západním okolí Kutné Hory. – Sbor. Ústř. Úst. geol., 27, 385-407. Praha. Macák, F. et al. (1968): The platform Cover of the Bohemian Massiv. Guide to Excursion 12AC Czechoslovakia. Internat. Geol. Congr., XXIII Ses. Prague. Praha. Nekvasilová, O. (1973): The brachiopod genus Bohemirhynchia gen.n. and Cyclothyris McCoy (Rhynchonellidae from the Upper Cretaceous of Bohemia. – Sbor. geol. Věd, Paleont., 15, 75-117. Praha. Žítt, J. (1986): Lilijice vybraných lokalit příbřežního vývoje české křídy. – MS Archiv Geol. úst. AV. Žítt, J. (v tisku): Nové poznatky o lilijicích příbřežního vývoje české křídy (kolínská litofaciální oblast). – Zpr. geol. Výzk., rok 1992. Praha. Štědrá V. (ed., 2010): Geologická mapa 1:25 000 list 13324 Kutná Hora s vysvětlivkami. ČGS Praha

Zpracování a aktualizace:
Zpracoval(a): Nekvasilová Olga, Klein Vladimír, ČGS, 30.11.93
Aktualizovali: Štědrá Veronika, 17.6.2010, ČGS

____________________________________________________________________________________________


Miskovická vápenka (lom)

Oblast: 25     Mapa 50: 1332     Mapa 25: 13324     Mapa GK: M3379A     ID: 85     Okres(y): Kutná Hora     Exkurzní:  ano

Všeobecná charakteristika:

Katastr: Miskovice
Lokalizace: Miskovická vápenka a lom se nachází asi 1000 m na J od obce Miskovice
Charakteristika objektu: Opuštěný jámový lom v biodetritických vápencích křídového stáří s intrafoliačním konglomerátem, při VJV. okraji obce Miskovice.

Geologie:
Geologická charakteristika: Stěny lomu jsou tvořeny několika subfaciemi biodetritických vápenců. Jednotlivé polohy těchto vápenců jsou odděleny starými skalními dny (hardgroundy). Narozdíl od lokality Mezholezy je zde velmi příznivé zachování fosilní křídové fauny. Sběr a studium na této lokalitě umožňují korelaci cenomanu a spodního turonu ve facii biodetritických vápenců. Lokalita má tedy značný studijní význam. Je perspektivní pro stanovení hranice cenoman-turon a pro její korelaci v české křídě. Význam je i mezinárodní, očekávána je korelace s pánvemi v Německu. Obsažená fauna má ještě průkazně mnoho nepopsaných druhů. Kromě biostratigrafie, je lokalita též perspektivní pro studium bouřkových sedimentů a epifauny přitmelené na balvanech z křídového podloží (Klein 1962). Částečně zkrasovatělé vápence (Schwarz – Lochmann 1966) jsou z největší části tvořeny úlomky rudistů (hlavně druh Radiolites sanctaebarbarae POČTA) a ústřic (zejména Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), část detritu však pochází ze schránek ježovek, mechovek a z vegetativních stélek řas čeledi Corallinaceae (Klein 1962). Lavicovité masívní organodetritické vápence (s úklonem 52/12) jsou zde odděleny od deskovitě rozpadavých hrubozrnných biosparitových vápenců dvěma konglomerátovými polohami o mocnosti až 0,6 m, které jsou tvořeny valounky hornin kutnohorského krystalinika kolem 1–1,5 cm, vzácněji až 10 cm v průměru (foto 9-6). Minerální asociací písčitých vápenců se zabývali Šrein et al. (2007b). Ačkoliv ve studovaných sedimentech nebyly nalezeny stratigraficky významné foraminifery (Hradecká 2007), nanofosilie nalezené 1 m pod bází intraformačního konglomerátu (Švábenická 2007) odpovídají vyšší části spodního turonu (zóna UC6b sensu Burnett 1998), především na základě přítomnosti druhu Eprolithus moratus. Společenstvo nedokonale zachovaných nanofosilií ze samotné báze intraformačního konglomerátu (zóna UC6b sensu Burnett 1998) může přesahovat do zóny UC7 (sensu Burnett 1998) na základě přítomnosti jedince ?Quadrum gartneri (Vodrážka in Štědrá ed. 2010).
Regionální členění:

Soustava: Český masiv – pokryvné útvary a postvariské magmatity
Oblast: křída Českého masivu
Region: česká křídová pánev

Ochrana a střety zájmů:
Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany: Ochrana lomů u Miskovic a u Mezholez je potřebná z těchto důvodů: 1. Oba odkryvy jsou unikátní svojí geologickou stavbou a přirozenou sukcesí vápencového biotopu. Ve špatně odkrytém území představují významné body pro geologické mapy a monitoring. Oba objekty jsou krajinářsky cenné. 2. Lomy jsou zdrojem suroviny, kamene, z něhož je postavena část starého města Kutná Hora. Jsou nejen historicky cenné, ale představují zdroj autentické suroviny pro opravy budov. 3. Lomy jsou hltači vody pramenící ve studánce Sv. Vojtěcha a čerpané ve studničním řádu, který je zdrojem pitné vody pro město Kutná Hora. Zavezení odpadem by mohlo mít přímé dopady na zásobování pitnou vodou. Jedná se o přírodně hodnotný bod i technickou památku.
Témata: paleontologie; sedimentologie; stratigrafie; geologie
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování); charakteristická lokalita pro horninu ; významný studijní profil
Střety zájmů: skládky odpadků
Popis střetů zájmů: Potencionální ohrožení skládkou odpadu i dalším dílčím znečišťováním.

Literatura:

Klein, V. (1962): Litologie a stratigrafie cenomanských organodetritických vápenců v západním okolí Kutné Hory. – Sbor. Ústř. Úst. geol., 27, 385-407. Praha. Nekvasilová, O. (1973): The brachiopod genus Bohemirhynchia gen.n. and Cyclothyris McCoy (Rhynchonellidae from the Upper Cretaceous of Bohemia. – Sbor. geol. Věd, Paleont., 15, 75-117. Praha. Žítt, J. (1986): Lilijice vybraných lokalit příbřežního vývoje české křídy. – MS Archiv Geol. úst. AV. Žítt, J. (v tisku): Nové poznatky o lilijicích příbřežního vývoje české křídy (kolínská litofaciální oblast). – Zpr. geol. Výzk., rok 1992. Praha. Štědrá ed. (2010): Základní geologická mapa ČR 1 : 25 000, list 13-324 Kutná Hora s Vysvětlivkami. ČGS Praha

Zpracování a aktualizace:
Zpracoval(a): Klein Vladimír, ČGS, 30.11.93
Aktualizovali: Štědrá Veronika, 17.6.2010, ČGS

____________________________________________________________________________________________

Zpráva o průzkumu Miskovické propasti
Josef Moravec, ZO 5-07 Antroherpon, Petr Zeman, ODD Kutná Hora

Vznikem a vývojem sprašových
pseudozávrtů (závrtů) u Miskovic na Kutnohorsku se zabývala
řada autorů (Kurz 1877, Kunský 1949; Schwarz, Lochmann 1967;
Cílek 1988, 1990; Daněček, Cílek 1988; Lipský 1989, 1990
a,b). Miskovické pseudozávrty představují zajímavý
geomorfologický fenomén v krajině. Od r.1996 jsou proto
Městským úřadem v Kutné Hoře registrovány jako významný
krajinný prvek. Na modelaci pseudozávrtů přispívá
převážnou měrou geologická stavba území. Karbonátový
komplex zkrasovělých biodetritických vápenců cenomanského
stáří nasedá přímo na rulové podloží kutnohorského
krystalinika. Nadloží tvoří nesouvislá vrstva spraše a
sprašových hlín. Rovněž velmi příznivé lokální
hydrogeologické poměry svrchnokřídových sedimentů mají za
následek zhroucení sprašové struktury a tvorbu krasových
jevů (Cílek 1997).

Podle sdělení starosty obce
Miskovice p.Dytrycha se v dubnu 1996 objevila puklina o průměru
60 cm v řepném poli, asi 300 m s. od hranic obce. Nález byl
nahlášen RŽP OkÚ, místní prohlídku provedli též
pracovníci Geoservisu s.r.o. RNDr. M.Mikuš a RNDr. M.Hušpauer,
mapování a fotodokumentaci pak Mgr. J.Ščuka a ing. L.Med. Na
základě výsledků šetření bylo doporučeno provést
radioizotopové stopovací testy (short-lived) k ověření
propojení závrtu s dalšími krasovými systémy a vodními
zdroji, např. štolou sv. Vojtěcha u Bylan, vrtem HPV 1 v
Přítokách aj. Krasová propadlina se nachází v k.ú.
Miskovice, parc. č. 92, cca 125 m sz. od bývalého lomu (při
silnici směrem na Hořany) – viz obr. Objekt byl pracovně
nazván "Miskovická propast".

Miskovická propastVe dnech 11.-13. února 1998
jsme v propástce prováděli další mapovací práce a
vyšetřovali postup eroze. Útvar vznikl sufózními procesy ve
spraši z vertikální sufozní trubice délky cca 2 m. Horní
průměr měl téměř kruhový tvar 0,8×0,65 m. Vlastní dutina
obdélníkového půdorysu 2,25×0,85 m byla modelována jednak
podpovrchovými fluviálními pochody ze sousedních závrtů
různé periodicity, jednak vlivem vydatných dešťových
srážek, které vedly v létě 1997 ke kolapsu povrchové vrstvy
do hloubky. Stěny kaverny jsou korodované s průběhem SZ-JV a
ve vzdálenosti 3,5 m jsou neprůlezně uzavřeny. Dvě boční
pukliny ve směru JZ, jejichž odvodňování je silně omezeno
sekundárním zatmelením sprašovou suspenzí, se vytvořily
při kolísání úrovně hladiny podzemních vod. Dno je
značně vlhké, porézní, zvlněné s nánosy sprašového
materiálu, místy s retencí influktované vody. Uvolněný
materiál tvoří zhruba metrovou vrstvu na dně prostory. Na
stěnách a stropu sledujeme zřetelný skap z puklinových vod.
Při dalších prolongačních pracech bude tedy nutné materiál
dna vyzmáhat a rozšířením, popř. vymytím dutin vodou
sledovat jejich průběh. Mohou nám k tomu rovněž pomoci
mozaikovitě uspořádané půdní kontrasty. Nadějně vypadá
několik bodových zahloubených objektů v okolí Miskovické
propasti identifikovaných pomocí půdních příznaků při
letecké prospekci.

Za cenné připomínky k rukopisu
děkujeme ing. P.Paulišovi (ÚNS Kutná Hora).

Literatura:

Cílek V. (1988): Krasové jevy v okolí Miskovic a Bylan u Kutné Hory a jejich vztah k podzemnímu odvodňování oblasti. – MS, odborný posudek, GLÚ AV ČR: 1-12. Praha.

Cílek V. (1990): Kutná Hora – kras a historické podzemí. – Speleofórum, 9: 8-10.

Cílek V. (1997): Sprašový pseudokras. – Vesmír, 76: 248-249.

Daněček V., Cílek V. (1988): Průzkumné práce v okolí Miskovic u Kutné Hory. – Speleofórum, 7: 6-7.

Kunský J. (1949): Závrty ve spraši u Miskovic na Kutnohorsku. – Sbor. Čs. spol. zeměpis., 54: 209-212.

Kurz V. (1877): Geologický nástin okolí Kutnohorského. Pp. 3-18. – V: První veřejná zpráva (Programm) c.k. učitelského ústavu v Hoře Kutné uveřejněná ředitelstvím téhož ústavu 1877. V Hoře Kutné. Nákladem vlastním: 1-64.

Lipský Z. (1989): Ke sprašovým závrtům u Miskovic. – Čs. kras, 40: 114-116.

Lipský Z. (1990a): Dynamika vývoje pseudokrasových tvarů na příkladu miskovických pseudozávrtů. – Sbor. České Geogr. spol., 95: 214-218.

Lipský Z. (1990b): Miskovické pseudozávrty. – Bohemia Centr., 19: 7-21.

Schwarz R., Lochmann Z. (1967): Krasové jevy v cenomanských vápencích mezi Miskovicemi a Malešovem u Kutné Hory. – Čs. kras, 18: 63-68.

Zdroj: Speleo č.28 (2000)

____________________________________________________________________________________________

 

Lámal krápníky u Bylan už
pračlověk?

Vladimír Daněček

V západním předpolí Kutné Hory, mezi Miskovicemi, Bylany
a Malešovem, se v nevýrazně zvlněné krajině, mírně
klesající k Bylanům a Hoře, rozprostírá ostrov křídových
vápenců. Vápence nasedají bezprostředně na nepropustné
rulové podloží kutnohorského krystalinika, dosahují mocnosti
až 30 m a jsou poměrně výrazně zkrasovělé. Hlouběji
zaříznutá údolí Vrchlice a Bylanky vytváří v krajině
potřebný hydrografický spád.

V nejvyšších partiích vápencového ostrova jsou sv. od
Miskovic vyvinuty čtyři závrty hloubky až 5 m, z nichž tři
sledují shodnou strukturu. Ač se s oblibou popisují jako
pseudokrasový jev vzniklý vymíláním spraší, dosahuje zde
sprašový pokryv mocnosti pouze dvou metrů. Závrty jsou
aktivní natolik, že se v nich pravidelně objevují 3-4 m
hluboké propady rychle vyplňované spraší, dvojici závrtů
protéká periodický tok propadající se do podzemí.
Vsakující se vody pravděpodobně vyvěrají v údolí Bylanky
a v prameni v kapličce sv. Vojtěcha u Bylan – při silnici mezi
Vojtěchem a Bylany jsou v zářezu cesty odkryta mocná
souvrství travertinů. Po deštích se vývěr silně zakaluje
spraší a místní lidé říkají, že "Vojtíšek
pláče".

Z jeskynních prostor je dnes přístupná drobná Úplňková
jeskyně v jz. koutě jámového lomu u miskovické vápenky,
dlouhá cca 10 m, s bohatou korozní modelací stěn, a
drobnější zařícená jeskynní struktura v těsné
blízkosti, označovaná pracovně jako jeskyně U ptáka. V
lomových stěnách jsou odkryty zaplněné krasové komíny až
metrového průměru.

Největší prostorou je Miskovická jeskyně, otevřená
starou lomovou stěnou pod okrajem pole, cca 1 km v. od Miskovic.
Původně pravděpodobně ústila do dnes odlámaného svahu v s.
úbočí mělkého údolí mířícího ke Sv. Vojtěchu u Bylan.
Jeskyně je horizontální mezivrstevní spára 23 m dlouhá, 2-3
m široká, vysoká jen 0,6-0,8 m, s chudou krápníkovou
výzdobou. Domorodci tvrdí, že bývala průlezná v podstatně
větší délce, a to prý v relativně nedávné době. Dnes
zadní partie jeskyně obývají lišky a liščí aroma navíc
doplňují bubřící zbytky jejich úlovků, rozvlečené po
celé prostoře.

Krasové fenomény doplňuje drobný vývěr v lesnatém
údolí j. od jeskyně, nad kterým je silně zkrasovělá
struktura zaplněná pískem.

Západně od Miskovické jeskyně se rozprostírá neolitický
sídlištní areál patřící k nejrozsáhlejším v Čechách,
na kterém dlouhodobě probíhá archeologický výzkum
impozantního rozsahu. Osídlení lidem s lineární a
vypíchanou keramikou je tu sledovatelné v mnoha
stratigrafických úrovních cyklicky putujících vesnic v
rozsáhlém areálu sprašových půd a nechybí zde ani
kultovní stavby typu rondelů úctyhodných rozměrů.

A právě na sídlištní ploše v blízkosti vývěru Sv.
Vojtěcha byl nalezen zlomek stalaktitu se silně
rekrystalizovaným jádrem, 56 mm dlouhý, o průměru 20 mm.
Užší konec krápníku je kolmo k ose uměle zbroušen a povrch
broušení je co do traseologických stop jednosměrný.

Krápník byl tedy pravděpodobně roztírán a účel této
činnosti si můžeme pouze domýšlet – vápencový prášek
získaný "strouháním" stalagmitové hmoty se ve
středověku používal jako léčebný prostředek, mohl mít
své využití při úpravě keramiky či leštění broušených
kamenných nástrojů na sídlišti vyráběných nebo měl s
největší pravděpodobností využití zcela jiné.
O využití krápníku, resp. jeho hmoty, nemůžeme říci nic
příliš jistého. Se silnou dávkou pravděpodobnosti můžeme
však předpokládat, že se jedná o artefakt neolitický.
Plocha v blízkosti vývěru Sv. Vojtěcha byla sice osídlena i
v době hradištní, avšak vzhledem k mohutnosti a době
osídlení neolitického, jen sporadicky.

V závěru se tedy můžeme domnívat, že blízká
Miskovická jeskyně byla v neolitu přístupná (čemuž
napovídá i terénní situace v okolí dnešního ústí) a
ničením výzdoby se zde zabýval už člověk doby
prehistorické. Pokud ovšem nebyla přístupná jiná, dnes
neznámá či odlámaná jeskyně.
Nepřející kritický hlas by mohl naznačit, že krápník
vůbec nemusí být zdejší.

Budeme-li případnou kritickou poznámku po zásluze
ignorovat, zbýva jediné – přijmout zatím největší zlomek
jeskynní výzdoby z Miskovického krasu jako takový, pokoušet
se odhalit další prostory tohoto relativně kvalitně
zkrasovělého území, jedinečného v prostředí křídových
vápenců – a s velkou dávkou pravděpodobnosti (a optimismu) se
radovat, že na Kutnohorsku se jeskyňařilo už mnoho tisíc let
před naším letopočtem.

Literatura:
Cílek V., Daněček V.(1988): Průzkumné práce v okolí
Miskovic u Kutné Hory. – Speleofórum 1988.
Cílek V. (1987): Miskovické závrty. – Lidé a země 6.

 

Zdroj: Speleo č.22 (1996)

____________________________________________________________________________________________

 

Ze zpráv o činnosti základních organizací:

ZO 5-05 Trias:
2000:
"Lokalita Miskovice a okolí přehrady Vrchlice –
provedena terénní rekognoskace závrtů a jejich okolí
v období jarních vod, byl zaznamenán silný ponor,
ale nebyl zišjtěn předpokládaný vývěr. Probíhal
průzkum Miskovické j. a výplní – lze očekávat její
další pokračování."
2001:
"Lokalita Miskovice a okolí přehrady Vrchlice –
proveden neúspěšný pokus o změření mocností
spraší, po přívalovém dešti byl sledován odtok vody
a zaplavení závrtů, výtoky podzemních vod byly
hledány v údolí Bylanky a jejích přítoků včetně
pramenu sv. Vojtěcha."
2002:
"Lokalita Miskovice a okolí přehrady Vrchlice – byl
zkušebně zahájen průzkum hltače závrtu č.1. Postup
ve směru vodní cesty je problematický – úzký profil
vodních kanálů a charakter výplní."
2003:
"Lokalita Miskovice a okolí přehrady Vrchlice –
průběžný monitoring, lokalita je zřejmě ve fázi
útlumu aktivity hydrologických procesů. Členové ZO
1-05 provedli v závrtu č. 1 hydrologická měření,
prokázána jeho souvislost s vývěrem u sv. Vojtěcha
u Bylan."

Zdroj: Speleo č.40 (2004)

____________________________________________________________________________________________

Miskovické
vápenky jsou unikát

Zajímavost mezi technickými památkami Kutnohorska jsou i tři staré vápenky v obci Miskovice. Jde sice vesměs o jejich torza, ale přesto
připomínají dobu, kdy se v oblasti vápenec z celkem nepatrného ložiska těžil
i zpracovával. „V Miskovicích dodnes žijí potomci
majitelů i dělníci, kteří ve vápenkách pracovali. Snad nejzachovalejší s
ještě stojícím komínem byla vrácena v restituci. Poslední vápenka ukončila
provoz až někdy koncem sedmdesátých let minulého století,“ vypráví starosta Josef
Dytrych /US-DEU/. Počátky zpracovávání vápence
se dají vystopovat dvě stě let zpátky. Tehdy si pálením přivydělávali drobní
zemědělci, používali cosi jako milíře, Vápeníci jim říkali tulnýře. Maloprůmyslové zpracování v cylindrové peci je
prokázané od roku 1892. Při těžbě vápence v jednom z lomů objevili krasové
dutiny s krápníkovou výzdobou. V místě je i několik krasových závrtů, které
kdysi jednotné zemědělské družstvo spokojeně používalo jako jímky na odpadní
vody. Po geologické stránce je okolí Miskovic malou
učebnicí. V lomu u Mezolesů lze nalézt odkrytou
stěnu, která ukazuje unikátní vrstvení všech přítomných hornin. U staré
kruhové pece se v podzemí ztrácí potok z mezoleských
rybníků, jeho vývěr se zatím nepodařilo najít. „Lomy a další geologicky
zajímavé lokality bývaly používány jako černé skládky. Vše se nám podařilo
vyčistit a zpřístupnit zájemcům. V Čechách není jediný geologický kongres,
jehož účastníci by se k nám nepřijeli podívat. Chtěli bychom ve spolupráci s
odborníky najít vývěr podzemního potoka, aby se vše stalo součástí
připravované naučné a cyklistické stezky. O obnově vápenek ale neuvažujeme.
Jednak jsou vesměs v soukromém vlastnictví, a hlavně bychom na podobnou akci
v obecním rozpočtu nenašli peníze,“ dodává starosta.

 

Zdroj: archiv aktualit z médií na webu středočeské Unie Svobody – DEU (4.4.2003).

____________________________________________________________________________________________

 

Geologická mapa okolí Miskovic:

Geologická mapa okolí Miskovic

Biodetritické vápence jsou znázorněny tmavozelenou barvou, spraše béžově. Kliknutím na mapu se zobrazí její originál i s podrobnou legendou na stránkách České Geologické Služby.

____________________________________________________________________________________________

Pramen Sv.Vojtěcha:

pramen Sv.Vojtěcha u Bylan (foto: Vladimír Daněček)Pramen Bylanky vyvěrající v údolí Vysoháj
nad obcí může být i pokračováním potoka, který v Mezholezích napájí tři rybníky
a pak se ve dně bývalého vápencového lomu ( jižně od Miskovic ) ztrácí pod zem.
Vydatný vodní zdroj je pramen sv. Vojtěcha, který od středověku zásoboval dřevěným
potrubím celou Kutnou Horu. Pramen je napájen zaplavenou štolou dlouhou 180 m.
Prameniště je zastřešeno cihlovou stavbou, na níž je umístěna socha sv.Vojtěcha.
Dnes pramen město nezásobuje, voda vytéká volně na povrch a napájí blízký rybník,
níže u Škvárovny se tok spojuje s Bylankou. Východní hranice katastru ohraničuje
hřbitov s kostelem Sv. Trojice. Vedle něj vyrostla veliká úpravna vod z přehrady
na pitnou vodu pro Kutnou Horu a okolí. S nimi sousedí bývalá vojenská střelnice
vybudovaná za panování Marie Terezie. Mezi lokalitou Škvárovna a Kutnou Horou jsou
podél Bylanky mohutné škvárové haldy.Jsou to pozůstatky po středověké těžbě,
kde v těsné blízkosti dolů stály hutě na stříbro a měď.

Zdroj: webové stránky obce Miskovice u Kutné Hory (historie Bylan)

Pramen Sv.Vojtěcha na estudánkách.cz.

Na stránkách VHS Vrchlice – Maleč je k dispozici sáhodlouhé a vyčerpávající pojednání o celkových hydrologických a vodohospodářských poměrech v dotyčné oblasti, a to v průběhu od středověku až po současnost.

____________________________________________________________________________________________

 

Pro doplnění:
– z hlediska sedimentologie jsou miskovické vápence popsány ve zprávě pro věstník České Geologické Služby Pavlem Čápem a Přemyslem Zelenkou.
– na základě stopovacích zkoušek v různých lokalitách ČR hodnotí parametry krasových kanálů ve své zprávě pro věstník České Geologické Služby Anna Vojtěchová a Jiří Bruthans (v této souvislosti byl sledován vztah mezi závrtem č.1 u Miskovic a pramenem Sv.Vojtěch).

Fotky Miskovického lomu s bývalou vápenkou jsou na stránkách Vladislava Konvičky hornictví.info.

A vápenka ještě jednou od uživatele farcvrdy na Rajčeti.

Pár fotek z miskovického krasu od Jiřího Bruthanse je ZDE.

Milovníci geocachingu už objevili i Miskovickou jeskyni – viz. popis na oficiálním portálu geocaching.com (zejména je tam mnoho fotografií jeskynního vchodu). 

autor: speleology