Jeskyně Březího nimroda

Toho rána nám počasí zrovna moc nepřálo. Hustě sypal sníh,
teplota klesla pod -11°C
a silnice do Říše pekelně klouzala. Na místě se nechtělo z vyhřátého auta.
Nástup k jeskyni byl popsán naprosto přesně a tak bez jakéhokoli bloudění
místním kopcovitým lesem Kohlholz
nehrozilo. Vstupní portál do jeskyně je menší vertikální šachta – 10 m. Hlavní kotvení je za
strom a následně pod hranou je jeden spit. Po slanění jsme se ocitli ve středně
velkém dómu, kde se nacházeli kosti uhynulé zvěře. Vše doprovázel menší zápach.
Rychle pryč !!

Východní strana vstupního dómu má krátkou plazivku, která
vede do další o něco menší prostorné haly. Zde došlo v minulých letech
k zřícení části stropu a následnému zasypání vertikální úzké chodby. Tento
kuželovitý dóm je jedno ze čtyř pracovišť místního klubu jeskyňářů.

Západní strana vstupního dómu má hlavní chod celé jeskyně.
Tato cesta má několik rozrážek. Převážná část cest je v podobě plazivek.
Ono není se čemu divit, je to spíš taková klasa Franckého Švýcarska.
„Plazit,plazit…." Krasová výzdoba zde není zas tak bohatá jako v jiných jeskyní v místním okolí. Ale i tak bylo na co
koukat a co obdivovat. Pítrs „Blekoš" také zvaný „Mirek Dušín", nejmladší člen
Guános, měl na výpravě funkci hlavní průzkumné sondy. A šlo mu to výborně!
Takže, když se tento štíhlý, hbitý a drobný chlapec v úzkých pasážích
zasekl i bez helmy, tak zbytek teamu přerostlých Halamů a jejich půl mozky
(zdravé části) velely „neblbni a ani to nezkoušej"…

Třetí větev, která míří na jihozápad, je slušný polygon
úzkých chodbiček. Trocha nadávek, smrad ze stále
zhasínající karbidky, spousta potu, pár podlitin, ale jinak ten polygon
poskytuje moc pěkné lezení. (ironický smích). Snad jen opravdový slušňák Pítrs
„Blekoš" neutrousil žádné sprosté slovo. Zato já a Tony „Kozlík" jsme místy
kleli až to nebylo hezké… Za zmínku stojí i zadní pasáž jeskyně, kde je menší
meander zakončený úzkou puklinou. Ta se zdála velmi nadějná, ale bohužel končí
po 25 m.
Zde je poslední velmi obtížné kopací pracoviště pro drobné pidi-lidi, ale
zároveň nejhezčí sintrová výzdoba.

Na závěr chci poděkovat členům výpravy za obětavou práci při
fotodokumentaci (nimrod Kárl to zajisté ocení.. „smích"). Inu, vůbec si myslím,
že celá výprava byla samý úspěch a sranda.. Také zdravíme jeskyňáře, kteří zde
konají práce, nechť se daří. V neposlední řadě přejeme stálé zdraví panu
hajnému Kárlovi a taktéž děkujeme.