Feldspatstollen

Rozhodli jsme se jednoho dopoledne využít hezkého předjarního počasí a zalézt před sluncem raději někam pod zem. Vyrazili jsme tedy něco nafotit do jedné z nesčetných štolek v našich západních Sudetech. Ivan sice prskal, že cesta od auta je delší jak 100 metrů a to že On neujde, ale nechal se přemluvit a ten jeden kilometr přece jen zvládl, vydatně si pomáhajíc cigárkem, které k němu tak nějak přirostlo..

Vchod o velikosti jezevčí nory byl zcela překrytý malým ledopádem a chvíli jsme se zapotili, než jsme ho prokopali. Ivan stál vedle se svým cigárkem a neustále dokola prohlašoval: "To si snad děláte prd..l… Do toho mám vlézt? To si děláte prd..l.." Jako prvního jsme vyslali Přemka, který je z nás přeci jen nejštíhlejší, aby se probil další chodbičkou prorostlou ledy. Netrvalo dlouho a z díry se ozvalo volno!! a my se mohli začít soukat taky. Po deseti metrech už se dalo ve štole pohodlně dřepnout a prodrat se dál.

Ražený profil nás zavedl k odbočce, kde se nachází malé okénko, kterým se dá proskočit do nejkrásnějšího místa – Gotické síně. Tady začal Ivan rozbalovat své fotografické náčiní a už se koukal koho kam postavit. Přemek s Pavlou se začali koukat po netopýrech a hned jásali, že mají plesnivé čumáky a začali jim stírat plíseň do připravených pytlíků pro nějaký další výzkum..