Dokumentační akce ve Staré štole, další postupy i jiné bádání

Toulkám za poznáním podzemí jsme věnovali i tento uplynulý týden.Nedávné postupy ve Staré štole nas motivují k dalšímu zvyšování své aktivity.Celý víkend, i všední dny mu předcházející se nesly v duchu bádání i kultury.Po nezbytném pondělním odpočínku jsme se začali scházet už v úterý. 

Sice se většina z nás věnovala odpočínku či virtuálnímu bádání na pravidelném Speleosedánku, přesto se našli i dva z nás, kteří se věnovali speleologii praktické.Martin Golec s Aldem Havlem si zalezli do Větrného tunelu, aby pokročili v kýženém suchém spojení dvou jeskyní.Ve Větrném tunelu sice zatím žádný vítr nevane, ale toto se může velice rychle změnit.Vzdálenost čelby od Dómu Ticha už atakuje magickou hranici deseti metrů a jednotky se přece jen lámou líp než desítky.

Další z akcí nebyla jak již bývá zvykem ve středu, ale ve čtvrtek.Předseda měl důležitou práci daleko od jeskyně a ADAVAK ve středu navíc plnil svoje nádrže.Odjeli jsme ve čtvrteční podvečer s Dejvem do Josefovského údolí.Tam se k nám přidal Předseda a Martin Golec.Vyrazili jsme do jeskyně, kam jinam než do Staré štoly.Věnovali jsme se čistění naplavených sedimentů a nezbytnému zajištění přístupového svahu do objevu.Na konci akce, kdy už byl přístup relativně bezpečný, vylezli jsme s Jirkem nahoru.Přece jenby měl jako správný předseda vědět, co se mu v jeskyni děje.Poté, co jsme si tyto nové prostory prohlédli, dospěli jsme k nemilému poznatku.V zadnějším dómku, kteý končí oním centrálním závalem vytéká potůček, který si našel cestu nejmenšího odporu, a sice přístupovou cestu.Tento nám za šest dní od objevu posunul celý svah o 30 centimetrů níže.Shodli jsme se proto, že plánovanou dokumentační akci je nutno provést co nejdříve.Kdyby došlo sesuvem k uzavření těchto prostor, ať máme alespoň co nejvíce dat pro další práci.Poté jsme se prostřídali s hlídkou, kterou nám dělal Dejv s Martinem a nahoru zalezl k nezávislému posouzení Dejv.Pak už následoval přesun na základnu a odjezd domů.

Páteční den jsem vyplnil každou volnou chvilku mezi prací oganizaci sobotní akce.Telefony, mejly, další telefony.V podvečerních hodinách jsem do krasu odjížděl s přesvědčením, že jsem na nic důležitého snad nezapoměl a v sobotu vše klapne.Na základně jsem provedl nutné přípravné práce a odjel zpět do Brna k noční akci, tentokrát pracovní.Zatímco jsem se pachtil za obživou, na základně bylo veselo.Tento víkend probíhala pravidelná každoroční akce "Setkání veteránů VVV", takže zpěvu a alkoholu velice.Přesto se však našlo i několik jedinců, kteří večer věnovali prodloužení jeskyně Svozilky a místo bujarého veselení se tahali lódny sedimentů z Větrného tunelu.

V sobotu jsem se do střední části krasu vrátil hned v ranních hodinách.Přivítal jsem se s těmi, co ještě nestihli usnout, dal si s nimi snídaňového panáka a začal se věnovat práci, měl jsem ji naplánované víc než dost.Nejprve jsem vyrazil s Martinem Golcem a Jirkem Kuklou do větrného tunelu, kde jsme zaměřili poslední postupy.Musím říct, že za poslední  měsíc, kdy Zuzka znovuotevřela pracoviště se udělalobrovský kus práce.

Poté jsem si na základně dal kafe a vyrazil, tentokrát se Štěpánem , Kolbim a Adamem do jeskyně Barové.Tam jsme společně zaměřili celou horní etáž jeskyně, Třetí propastí počínaje, Jezerním dómem konče.Tak jak se nám blíží spojení Dómu Ticha se Svozilkou, tak už je na spadnutí i propojení Páté propasti s dómem Křížovovým.Raďas v mezičase, kdy jsme mapovali kopal schůdky k žebříčku ze dna Dvojky do nástupu k horní etáži.Poté, co jsme data nasbírali, vydali se Tito doplněni Předsedou a Jirkem Kuklou dál za sifony.Hlavním úkolem této jejich akce bylo zapěnování proudnice do spojky mezi Dómem ticha a Větrným tunelem.Dva paralelní kanálky se nám konečně spojily v jeden, takže je tady velká šance postoupit zespodu vstříc kamarádům, kteří se do ďómu Ticha prokopávají ze Svozilky.Holt už to začíná být na Býčině zvykem, že jdeme zespodu navrch.I to otvírání závrtu zespod konečně přineslo nějaké ovoce :-).Poté, co proudnici vhodně nainstalovali, věnovali zbytek času do zaplnění přehrady plavení chodbičky do Pětky.

Já jsem se po zmapování vydal zpět na povrch.Čas běžel, už jsem měl lehký časový skluz a Přehrada se stále plnila a plnila.Po návratu na základnu mě už očekávali kamarádi, které jsem měl pozvané na dokumentační akci.Po rychlém zhltnutí oběda jsme vyrazili.Vody na Rozvodí bylo už sice pod kolena, ale naštěstí se nám podařilo ještě projít, abychom si nenabrali do holínek.Po krátké poradě jsme se vrhli do práce.Franci začal s mapováním od fixního bodu prostor, které už z dřívějška znal, ja s Dejvem jsme doprovodili zbytek lidí do objevů.Tato dokumentační akce proběhla s pomocí mnoha kamarádů z několika skupin ČSS. Já a Igor Bída alias Dr. Skála Harna (ZO 6-12 Speleoklub Brno), Dejv (ZO 6-06 Vilémovická), Vlastík Káňa a Petr Kvak Koukal  ( ZO 6-01 Býčí skála), František Francimus  Musil (ZO 6-16 Tartaros), Zdeněk Ursus Dvořák (ZO 6-14 Suchý žleb) a Jaroslav Krtek Šanda (ZO 6-28 Babická).Zabezpečení hlídky "Na povrchu" ve Velké síni se ujala Dejvova přítelkyně Tonička (ZO 6-06 Vilémovická)V nových prostorách jsme se rozdělili a každý se vrhl na svou práci.Krtek se Zdenálem začali s fotodokumentací, Vlastík sbíral pozůstatky našich ochlupených okřídlených kamarádů a řešil geologické zhodnocení těchto prostor.Petr mu vypomáhal, a ve volných chvílích prováděl fotodokumentaci sám, či společně s Igorem.Já s Dejvem jsme pendlovali mezi všemi a snažili se vypomoci kde bylo třeba a hlavně jsme si diktovali požadavky :-).Poté, co se Fanci dostal s mapováním do vlastních mu zatím neznámých prostor, snažil jsem se mu být maximálně k ruce, abych ho upozonil na místa, kam směřuji svoji pozornost. Po několika hodinách práce jsme akci zdárně ukončili, a vrátili se, teď už přes vysokou hladinu vody do teplíčka a útulna základny, kde setkání veteránů stále běželo v plném proudu.Chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří se této akce zůčastnili za obrovský kus práce, kterou odvedli a i za to, že se všichni chovali maximálně obezřetně, a v těchto velice obtížně přístupných prostorách nedošlo k žádné mimořádné události.

Nedělní den jsme opět věnovali dalšímu poznání těchto prostor.Vydali jsme se v popoledních hodinách do jeskyně já, Dejv, Štěpán se Zuzkou, Jirka Kukla  a Vláďa  (6-08 Dagmar)Tato akce měla být první speleoalpinistickou.Z nově objevených prostor vede několik komínů, z nichž některé jsou sice uzavřeny, ale některé i volné a není do nich za zatáčky vidět.Jako první jsme zvolili ten nejzadnější, který je nejblíž centrálnímu závalu.Podařilo se nám ho vylézt pomocí STICK-UPu do výše 12 metrů, kde se zalamuje do horizontu.V jeho stropu pokračuje komínek, který se uzavírá do neprůlezné velikosti.Současně jsme objevili propojení s dalším komínem, který ústí přímo nad centrální popastí.Tímto jsme si ušetřili práci s jeho vylezením, návštěva bude při některé z dalších akcí nutná.Pokračuje z něj totiž další horizontální chodba, která je asi po deseti metrech zavalena kamenem, takže dále není vidět.Další spojka z míst pod stropem vede do prvního dómku, do stropního kanálku na místem s netopýřími kostičkami.Toto místo bude taktéž předmětem našeho dalšího zájmu.Poslední z objevených chodeb tohoto dne byla ve stropu komínu.Chodba o vstupním rozměru metr na metr , paralelně s hlavní tektonikou se po asi třech metrech lomí ostře o 90 stupňů směr jihozápad.Je vytvořena v čistém propraném litém vápenci, rozměry má cca 60 x 60 cm, stoupá pod úhlem asi 20 stupňů.Dno je pokryto velice jemným sedimentem, ve stropě je výrazné koryto o výšce 40 – 45 cm a šířce 20 – 25 cm.Po asi šesti metrech je zakončena závalem drobného materiálu, velice výrazný průvan však dává jisté naděje.V podvečerních hodinách jsme akci ukončili, vstup neprůlezně uzavřeli a spokojeni s dalšími postupy se rozjeli do svých domovů.

Po zhodnocení všech získaných dat a nových vlastních poznatků v klidu domovské hospůdky jsem dospěl k určitému závěru.Ačkoliv jsme se dostali hodně vysoko (nejvyšší zatím známé místa jsou cca 55 metrů nad aktivním tokem, délka polygonu cca 160 metrů), , směr se nám změnil z kýženého SZ na JV, přesto jsem našel několik perspektivních míst, které splňují moje naděje jak tektonikou, směrem i výškou.Samostatný článeček o prostorech už chystám.Nezbývá než doufat, že tento objev jen jen přídavkem k tomu, co tam hledám a očekávám.Naděje jsou pro mě možná ještě větší, než před tímto objevem.

autor: admin2