by
Ne každý zasvěcený znalec povrchu Mokerské plošiny ví, že kromě krasových závrtů se zde nachází celá řada dalších útvarů, a to převážně jam, lomů, lůmků, pecí a okopů, které byly v minulosti vyhloubeny záměrně lidmi na povrchu vápenců. Chtěl bych kolegům představit jeden z poměrně málo známých a krasově poněkud málo významných objektů – domnělý závrtek č. 25, který byl doposud veden v evidenci povrchových krasových jevů Mokerské plošiny jako přírodní výtvor.
V letošním roce bylo v rámci předstihových záchranných archeologických výzkumů v lomu Mokrá nasondováno dno tohoto závrtku a zjištěn výskyt železných rud, které tu byly pravděpodobně hledány a snad i těženy v období středověku – novověku. Jáma má průměr cca 1,5 m a takřka kolmé stěny. Okolní horninu tvoří tence vrstevnaté až lavicovité tmavošedé devonské vápence. Zrudnění je vázáno na výskyt žlutohnědých jílovito písčitých hlín, kde nalézáme rudy v podobě limonitu/goethitu jako krusty a konkrece.
Zkrasovění vápenců je také patrné, převládá u nich ale spíše suťovitý až blokovitý rozpad. Šachta ma hloubku asi 2 m, kde končí na masivních vilémovických vápencích, ve kterých je patrný zářez o šíři cca 1 m, který je u dna vyplněn zbytky světlejších jílovitých hlín s ojedinělým výskytem rudy. V z. směru je náznak pokračování rubání v podobě štoly, která má na svém počátku prolomený strop, který je tvořen silně zvětralými lavicemi celistvějších vápenců. Celá situace navozuje dojem paleokrasu, který byl zaplněn sedimentem ve kterém nastal posléze proces zrudnění a tvorba hnědele. Ze zásypu Šachtice pochází pouze úlomky a větší kusy rud (1-15 cm) a z jejího dna (spíše již pod klenbou štolky) jeden větší zvířecí obratel. Zajímavé je, že v nejbližším okolí šachty není patrné poddolování (pinky), ani jiné doklady podobného způsobu těžby. Mohlo by se jednat o velmi staré důlní dílo.
28.8.08 byl začištěn celý profil i dno boční chodby a bylo zjištěno, že se s největší pravděpodobností jedná o chodbu krasového původu o výšce 1,2 a šířce 1,4 m. Stěny i dno nesou jasně znatelné stopy koroze a eroze, proto je nutné uvažovat o jeskynní chodbě, která byla pravděpdoobně narušena prospekcí rud. Člověkem mohla být vytěžena poloha rud, která se mohla původně nacházet pod stropem chodby, nad i v písčitých jílovitých sedimentech, které nasedají až na dno chodby.
Závrtek Šachtica leží na strategickém území Mokerské plošiny. Z karsologického pohledu se jedná o relikt nejstaršího povrchu plošiny nad úrovní 400 m n. m., kde se vyskytují doklady povrchového paleokrasu (škrapy, zrudnělé výplně geol. kapes, stabil. závrty), podobu podzemních dutin tu však neznáme a jsme odkázáni pouze na nálezy z těžebního prostoru lomu.
_0.preview.jpg)
Mezi nálezy, učiněnými během průzkumu šachty, patří amorfní kusy Fe rud (pravděpod hnědele) a několik kousků zvířecích kostí. Rudnina i osteologický materiál byly vyzvednuty z vrstvy č. 2, ve světlé jílovité vrstvě č. 3 byly kousky rud nalezeny jen ojediněle v malých zlomcích do velikosti cca 1-3 cm. Vrstvy, které vyplňují rozrážku (ve skutečnosti paleokrasovou chodbu), naznačují horizontální dobývku snad pouze v rozsahu vrstvy č
. 2.
4.9.08 byly s pomocí P. Nováčka a jeho techniky odstraněny velké bylvany, které bránily v dalším archeologickém výzkumu díla. Z bezpečnostních důvodů byl zneškodněn také bylvan, který se nebezpečně kýval ve stropní části chodby, která nese známky těžby rud (viz. plánek výše). Nyní bychom chtěli v rámci předstihového výzkumu prozkoumat alespoň část dolu, abychom lépe poznali jeho podobu. Vznikem rudního ložiska, a snad i způsobem dolování, se toto drobné dílo podobá podstatně známějšímu kutišti v nedaleké trati Nad Skalami.
autor: PetrK
