by
Jedná se o útvar známý jako Obří Tlama nacházející se v chodbě nové Ochozské jeskyně, mezi Wankelovým sifónem a Nouackhovým sifónem. Pokud vás vyděsil nadpis tohoto článku tak nepropadávejte panice, není to zatím tak zlé ale pravdou je že by Obří Tlama opravdu potřebovala nějakého stomatologa.
Ve skutečnosti jde o to, že horní stalaktity tohoto útvaru vykazují po 50 letech pozorování úbytek své hmoty. Některé z těchto stalaktitů jsou za tuto dobu až o několik centimetrů kratší a jakoby zaoblenější. Tento erodující stav lze velmi dobře pozorovat i na fotkách z tohoto článku.První fotka je z roku 1954 a druhá z 90 let.
Důležité útvary v této lokalitě jsou každým rokem foceny a tyto snímky jsou porovnávány. Na hodně starých fotografiích a posléze na nových je tento rozdíl už velmi patrný.
Lze předpokládat, že se tyto nemilé jevy nacházejí ve svém počátečním stádiu avšak dokud to takto bude pokračovat dále tak pozdější generace budou muset Obří Tlamě nasadit nějakou zubní protézu, aby vůbec někoho mohla ještě v budoucnu vyděsit.
Některé z těchto erodujících jevů nejsou žádným novým jevem a byly pozorovány ve spoustě jeskynní Moravského krasu. Ale odborníci nejsou stále zajedno ve vysvětlování této záhady. Někteří dávají za vinu chemický přísadám, které jsou posléze přidávány jako hnojné přísady do zemědělských půd a tyto chemické přísady se dostávají do spodních vod a ty pak ničí tyto výzdoby. Jiní lidé se zase přiklání k názoru, že i pouhý nepatrný vliv člověka nebo i jeho pouhá přítomnost v jeskyni má také negativní vlivy na tyto podzemní nádhery.
Jak objasnit a posoudit tuto záhadu? Je ve své podstatě hned několik variant proč se tak děje. Buďto je výzdoba ničena mechanicky ale v případě záhady Obří tlamy se tato varianta dá téměř vyloučit neboť jeskyně je veřejnosti nepřípustná a zkušené speleology ze ZO 6-11 ničící výzdobu jako v tomto případě si neumím představit. Druhá varianta narušování chemickými přísadami je taky v tomto případě vyloučena, protože nad Ochozskou jeskynní žádné pole nejsou.
Přítomnost člověka (jeho výpary a pod) se taky dá vyloučit, protože jak již bylo zmíněno tak Ochozská jeskyně je veřejnosti nepřípustná a občasná přítomnost speleologů která by měla mít přílišný negativní vliv patří spíše do scifi literatury.
Krápníky většinou vznikají působením vody s rozpuštěným oxidem uhličitým a tento roztok kyseliny uhličité rozpouští vápenec. Oxid uhličitý se pak uvolní a kalcit vysráží ve formě krápníku. Zbývá jediná možnost a to je skutečnost že vápenaté vody prosakující do Ochozské jeskyně jsou chudší a chudší na tyto procesy a vývoj jeskyně se zastavuje nebo spíše jsme v počáteční fázi postupného zániku její krasové výzdoby.
I pod mostem můžou vyrůst brčka do určité velikosti jen díky tomu, že je voda, která protéká tímto stavebním materiálem bohatá na vápník. Vezmeme si příklad mostní konstrukce silné například 1 metr,tady můžeme jednoduchou a logickou úvahou zjistit že pouze omezený materiál bohatý na tyto látky může vyživovat brčko nalézající se pod mostem a po vyčerpání těchto zásob se brčku postupem času přestane tato výživa dostávat a to postupně začne erodovat a zanikat.
Tyto jevy jsou pozorované u spousty staveb, já sám jsem zaměstnán ve stavebnictví a pozoruji tento jev celý život. Brčka brzo po vzniku betonových konstrukcí rostou velice rychle, ale pak se jejich růst rychle zpomaluje a následně se začnou drolit a tím končí jejich životnost. Nad chodbou nové Ochozské jeskyně je asi plus mínus autobus 50 metrů masívu skály. Je matematickou jistotou, že životnost útvarů v Ochozské jeskyni jsou přímo úměrně závislé vlastnostem vody podávané skrze tuto mateřskou dojnici která má jen určité zásoby pro danou lokalitu.
Už jsme rozebraly v článku s názvem Stáří a vznik Ochozské jeskyně z jejího výzkumu,a poukázaly na absenci starých krasových výzdob, kterou nedokážou vysvětlit zastánci evolučního vývoje této jeskyně.
Pokud někteří tvrdí že Jeskyně je dokonce miocenního stáří (18 mil.let) tak jak vysvětlí tu skutečnost že krasová výzdoba nejen že chybí pokud se podíváme dále do minulosti než je 4500 let ale i tu skutečnost že krápníky od této doby bobtnaly doslova jako popcorn v mikrovlnce,ale také to jak je možné že tento růst nejen že začíná stagnovat ale dokonce krápníky už začaly i erodovat.
Také by mě zajímalo jako zastánce kreacionismu jak může skála o tloušťce několika desítkách metrů po miliony let zásobovat krasové útvary vodou která zaručí růst těchto útvarů když tato skála má jen určité zásoby potřebných látek!
Tento jev mizení krápníků v Ochozské jeskyni možná započal mnohem dříve před jejím vlastním objevením,ale to už je jen polemika.
Je zřejmou skutečností že veškeré tyto útvary jsou jen 4500 let staré tak jak to určuje jejich růst a je také pravda že jsou vyčerpány také zdroje nutné pro další zachování krasových útvarů tak jak je pozorováno. Jiná možnost neexistuje, a pokud někdo o nějaké ví, ať my o tom napíše.
Obří tlamě se bude muset zatím do budoucna pořídit nějaká zubní protéza a zároveň jí zaregistrovat u nějakého brněnského stomatologa,snad se jí žádný stomatolog nezalekne.Jiné pomoci jí opravdu asi není.
Budu se tímto jevem že výzdoba v našich jeskynní začíná mizet dále intenzivně zajímat a napíši 2 díl tohoto článku poté až budou k dispozici nové poznatky nebo fotografie.
autor: vicky
