by Tak jsem si řek, že bych tentokrát napsal barvitěji s květomluvou sobě vlastní o víkendu. Taky možná i někoho zajímá, co že se to na tom jihu děje…
Když už je o tomto zážitkovém krasování pěkný zápis u sousedů 6-26 shkb.ic.cz/ a jsem i defuckto vyzván něco sdělit a snad i čtivě…taky Bídou, tak píšu. Tedy posádka Kadilaku-Markétka,Reprák a já takhle jela.A za Ochozí při pěkném jarním slunci vylezla mu vstříc až k vrcholu vysílače mobilních operátorů. Na boudě jsme přivítali Jožana společně u decánkových panáků slivovice. Následovala exkurze v Malém lesíku i s bonusy horních pater. Joža mezitím trápil kytaru a uvítal Lampičku mezi nás.
A pak to začlo…Nevinně hraním na kytary včetně basy a nějakým tím tabákem (dokonce ruská Bělomorka proběhla). Continue slivovice nabíralo tempo a tak už se hrát asi ani nedalo, tak jsme se věnovali poslechu reprodukované hudby. Kapalina v nás jaxi mizela a někteří z nás se osmělili k tanci! Byly to rytmy chytlavé až tak, že tancplac naší prkenné podlahy nestačil. Chytlavost málem způsobila, že jsem chytil i já objímajíc nejlepší kamna v krasu, toho času v činnosti. Jožan nás postupně zvedal na nohy podanou rukou kamaráda…už ani nevim, jak to skončilo, ale spacák se mi podařilo vybalit jen způlky a na mém šláffleku ležela vzácná návštěva ze severu. Ráno řídila Markétka Kadilak plně obsazen. U Říčánkovy skály se nás sešlo hodně a to včetně našich dvou nových čekatelů-Martina Sedmáka a Lukáše Dvořáčka. Novajda s Kosem byli hlavními úderníky a skoro ani nevylézali. Průběžně jsme se u lana a kýblů střídali, jak kdo mohl, byl unaven, najezen a naladěn. Těch kýblů nakonec bylo tak ke dvěma stovkám, bušili jsme do šesti, laňák už nám přestává stačit a taky jsme objevili dvě neznámé pukliny, takže to vypadá k světu! Železa jsme už nestihly, tak snad příště…Po akci jsem se ještě vypravil se Standou Juráněm(6-26) a Reprákem na závrt ZUB. Kluci tam trošku postoupili do hloubky a rýsuje se tam pokračovaní na několik stran, včetně horizontální úrovně malými chodbičkami. Udělal jsem tam nějaké to badabum a jedem na boudu. Lampička přichystala večeři a šli jsme se kulturně vzdělat ke Kaštanu na dvě. Anděl měl v televizi pozvanej Blue effect, takže kultura byla. Ráno jsme byli s domluvení s Markétkou na takovej můj projektík v závrtu Cihelna u Vilémovic. Standu jsme vypustili u Vilémovického propadání na výpomoc k propástce, kde byl zajímavý postup. V Cihelně jsme pokračovali ve zpřístupňování hlínou zanesené chodbičky po jarním tání po Ľadovské zimě. Vypadalo to na víc akcí, ale při slušném tempu a osvědčeném způsobu těžby vaničkou, byl postup překvapivě rychlý. Sedimenty jsme odkrajovali po vrstvách náplavy a metry nám přibývaly. Nakonec bych to tipl tak na 7-8m. Pak jsme si dopřáli ´´exkurzi´´. Po krátkém meandru jsme protnuli puklinu, která byla dosti dosti úzká i se stropními kulisami-nutno vidět. Jen s Reprákem jsem se prodíral dál přes další obtížné zákruty a úžiny až ke 3m studni. Na jejím dně je pokračování v malé plazivce s měkkou hlínou a louží. Říká se tam tomu polosifon. Tam jsme to obrátili a někdy se tam jistě vrátím. Jeskyně je to zajímavá, pěkně modelovaná a hodně obtížná. Kdo chce vidět Plánivy, tohle je vhodné cvičiště! Kdo jste se dočetl až sem, omlouvám se za těchto pár řádků a dojmů. Třeba to i někoho bavilo…Ale číst jen jak jsme těžili a kopali mi už připadalo monotonní. Special thanx: Všem!
autor: admin1
