by Přes léto jsme si nějak nenašli čas vyrazit do pravidelně navštěvovaného Tisovce, takže jsme využili nejbližší státní svátek, přidali k tomu 2 dny dovolené a již v úterý po práci vyrážíme (Aranka + Zuzu + Šlimec + Matouš) směr Slovensko užít si konec léta v Tisovském krasu. Přespíme na základně na Suchých dolech a ve středu ráno vyrážíme společně s Dušanem Hutkou pokračovat na rozpracované jaskyni Pasca.
V jeskyni Pasca jsme se soustředili na Prvomájovou chodbu (odbočka doprava hned za vchodem), z čelby jsme vytahali spoustu lóden připraveného kamení a další várku balvanů jsme postupně vyšťourali ze závalu na čelbě. Odpoledne jsme s Dušanem sjeli dolů do Tisovce, dokoupili zásoby a pomohli mu na židovském cintoríně. O ten se v podstatě kromě Dušana již nikdo nestará, ten jej občas aspoň poseče, aby úplně nezarostl a nebyl ostudou města. A dnes jsme mu pomohli narovnat některé náhrobní kameny povalené neznámými vandaly. Trochu netradiční pracovka, ale ve své podstatě se to od dnešního programu moc nelišilo – celý den jsme přesunovali nějaké kameny, jak v jeskyni, tak na hřbitově. Napouštíme si kanystry vodou z pramenu Šťavice a mizíme z civilizace zpět na základnu.
Čtvrtek jsme pokračovali v Prvomájové chodbě jeskyně Pasca. Práce nejde moc rychle, je potřeba postupovat s rozvahou, aby se zával na čelbě nevysypal naráz, není tu moc místa na rychlý ústup… Postoupili jsme dnes pěkně, ale stále není úplně jasné, jak bude chodba pokračovat a jestli nakonec nezamíří k povrchu. Bude potřeba dostat se ještě o pár metrů dál, aby bylo jasno.
Další den jsme si trochu zpestřili program a zajeli na lokalitu Biele vody. Jde o dlouhodobý projekt s velkým potenciálem, jen se tu nedostává lidí potřebných pro náročný transport materiálu. Nejsme tu poprvé, takže moc dobře víme, co nás čeká – dlouhé transporty lóden plných kamení až ven před jeskyni, vše prolézáno pěkně po kolenou ve štěrku, kalužích a na konci dolování kamení z pukliny s břity tak ostrými, že potrhání overalu je zde nevyhnutelné. Naštěstí za námi v noci dojel i Jéňa, takže můžeme do práce zapojit i tuto "čerstvou" sílu 🙂 Dali jsme si do těla, ale úkol jsme splnili na jedničku s hvězdičkou – kromě kamení z čelby jsme z jeskyně vytahali i všechny boční zakládky, takže tu má Dušan připraveno dost místa pro další deponování do doby, než zase dojedeme.
Odpoledne se v Tisovci potkáváme s dalšími tisovskými jeskyňáři a společně nakládáme na valník kuchyňskou linku a sporáček určené na suchodolskou základnu. Tam se taky všichni přesouváme a vše z auta odnášíme až na základnu. Rekonstrukce základny jde totiž do finále a čeká ji brzké slavnostní znovuotevření. Se soumrakem zůstáváme na základně zase sami, zapalujeme karbidku, rozděláváme oheň, nakrojíme špekáčky, otevřeme láhev borovičky a uděláme si další kouzelný večer na Suchých dolech.
V sobotu nás Dušan využil k transportu nově vyrobené železné uzávěry na Wesselényiho jeskyni poblíž Muráňského hradu. Zatímco Dušan přeměřoval přímo na místě délky dalších komponent, které bude muset vyrobit, odběhli jsme si na nedalekou zříceninu a kochali se nádhernými panoramaty Muráňské planiny, Stolických vrchů a Nízkých Tater. Poté se připojujeme k Dušanovi a bere nás na prohlídku Wesselényiho jeskyně – tato věta by ještě před rokem působila velice komicky, protože jeskyně měla sotva 10 m a byla blbodírou běžně přístupnou z kolemjdoucí turistické značky. Jenže Speleoklub Muránska planina tu společně s polskými jeskyňáři nedávno objevil pokračování v délce odhadem 200 m nádherně zdobených chodeb a na Muráňské planině tak přibyla další zajímavá jeskyně, opravdu moc hezký objev.
Tím náš dnešní víceméně exkurzní program nekončí, naopak přichází to nejlepší. Po všech těch letech, co jsme o legendární jeskyni s Tisovskými fujarami jen slýchávali, nás za naše věrné služby dnes Dušan vzal k zamaskovanému vchodu do jeskyně, odkryl ho, odemknul a my tak poprvé mohli nakouknout do Jaskyňe dvoch kamarátov. Kromě exkurze nám tu Dušan ukázal jedno místo, kde by rád pokračoval. Až dokončíme rozdělanou práci v okolí Hlbokého jarku, tak se máme na co těšit 😉
Na závěr dnešního dne navštěvujeme jeskyni Natálku. Jsou to přesně 4 roky, co jsem tu naposledy ještě se Semišákem kopal. Po této delší odmlce se člověk na některé věci díval trochu jinak, již odpracované dává smysl a směr dalšího postupu se jeví mnohem jasnější. Nebylo by od věci se sem zase někdy vrátit a zabádat.
Nedělní ráno nám počasí připomíná, že podzim se kvapem blíží, tráva je pokryta jinovatkou. Slunce ale brzy vše rozpouští, a tak i poslední den máme nakonec krásně letní počasí. Pobalíme základnu a cestou dolů do Tisovce odbíháme ještě pár hodin popracovat do Pasce. Z Prvomájové chodby jsme vytahali další kamení a zase odkryli kousek pokračování – chodba meandruje doprava a v cestě stojí další kamenný blok. Teď už bude nutné před příštím postupem nějak zabezpečit zával ve stropu, ať se to na někoho nevysype. Stále je to však řešitelné a Prvomájové chodbě ještě nějakou tu pracovní akci věnujeme. Tentokrát je ale všemu bádání konec, je čas sbalit nářadí, dát si v Tisovci na rozloučenou pizzu a vyrazit zpět na Moravu.
Účastníci:
Česká speleologická společnost
ZO 6-08 DAGMAR: Andrea "Aranka" Ryčková, Matouš Ryček, Jakub "Šlimec" Šlimar, Jan "Jéňa" Kapusta
ZO 6-26 SPELEOHISTORICKÝ KLUB BRNO: Zuzana "Zuzu" Kvapilová
Slovenská speleologická spoločnosť
SPELEOKLUB TISOVEC: Dušan Hutka
autor: Maty
