by Sucho v Údolí Říčky 2007
V jednom srpnovém dní jsem se s rodinou vypravil na procházku údolím kolem jeskyně Pekárny a dále k Výtoku Říčky. Dlouhodobé sucho zapříčinilo, že koryto Hádeckého potoka bylo naprosto suché. Tekl jím pouze Ochozský potok, který se ztrácel ve štěrcích v meandru pod Pekárnou.
O tomto krasovém jevu se ví již poměrně dlouho ze správ členů skupiny pro výzkum Říček z 1.pol. 50. let, které se nalézají v archivu Speleoklubu Brno. Kapacita tohoto zakrytého ponoru není příliš velká, odhadem se pohybuje kolem několika málo dcl/s. Přesto se ale jedná o poměrně stabilní jev, který nám v těchto místech signalizuje přítomnost podzemních cest potoka Říčky. O několik desítek m dále se v levé stráni nevysoko nad řečištěm tyčí vyšší hradba vápencových skal, která na svém úpatí skrývá nenápadný nízký otvor drobné jeskyňky Ř – 19. Logicky by se mělo jednat o jeskyni ponorovou, ale její charakter tomu vůbec nenasvědčuje. Napovídá, že se jedná spíše o dutinu korozní, která vznikala atmosférickými srážkami na méně chemicky odolné spáře dvou skalních lavic. Dalším zajímavým útvarem je několik málo m široká průrva mezi skalisky, která leží poblíž. Kdysi mě zaujal větší závrtek, nacházející se ve stejné stráni nedaleko dřevěné lávky přes řečiště potoka, přímo pod j. Kůlničkou. Jedná se o nálevkovitou prohlubeň, mající průměr asi 5 m a hloubku cca 1,5 m. Jeho dispozice by mohla opět signalizovat přítomnost podzemních cest Říčky pod levým úpatím údolí. Zdali se však opravdu jedná o krasový závrt, nebo něco jiného není zcela jisté, neboť při sz. obvodu je dobře znatelný odval, který je tvořen natlučeným ostrohranným vápencovým štěrkem. Může se tedy jednat taktéž o pozůstatek malého lomu na vápenec. Poslední zastávku údolím jsme věnovali jeskyňce Ř – 33, zvané Naproti Výtoku. I když se nejedná prakticky o opravdovou jeskyni, ale spíše o abri, nesou stěny pod jejím portálem jasné znaky koroze a snad i evorze, což by napovídalo jejímu fluviálnímu původu (paleovyvěračka?). V zadní části dutiny jsou dokonce pozůstatky červeně zbarvených sedimentů, které by mohly pocházet z přelomu pleistocénu a holocénu (tedy geologicky poměrně mladé). Převis může mít souvislost s blízkými krasovými prameny (Josefus), které odvodňují přilehlou část Mokerské plošiny. Protilehlý Výtok Říčky I byl touto dobou téměř bez vody a po kamenech se dalo dostat poměrně daleko do štoly, končící vodním sifonem. Nad pramenem Josefus bylo v cestě opět několik běžně podmáčených míst, které zřejmě souvisely s dalšími zakrytými vývěry mokerských vod do řečiště Říčky pod Výtokem I, o kterých se mezi místními jeskyňáři již delší dobu spekuluje.
kos, 6. 9. 2007 8:09
autor: admin1
