Štola a zaniklý dvůr u Rešova

Rešovské vodopády se nacházejí na říčce Huntavě (pramenící na Skalském rašeliništi) v Nízkém Jeseníku, 8 km od Rýmařova. Rešovské vodopády byly vyhlášeny za chráněný přírodní výtvor. V místech vodopádů překonává Huntava pruh tvrdších hornin (porfyroidy). Nejvyšší stupeň je 10 metrů vysoký. Nad vodopády jsou nenápadné zbytky středověkého hrádku nebo tvrze, o kterých se nic bližšího neví a pod nimi pozůstatky důlního díla a zaniklého dvora.
Dne 16.2.2007 jsme se svou rodinou čistě náhodou navštívili tuto oblast Jeseníku. K vodopádům jsme se vydali netradičně, ne tedy od Rešova, ale jižní cestou proti toku Huntavy. Poblíž chatové kolonie, nedaleko Fialova mlýna, jsem si povšiml zbytků mnoha kamenných staveb – pozůstatků základů několika seskupených usedlostí. U jedné ze současných chalup bylo zcela evidentní, že byla vystavěna na podezdívce staršího stavení. Podle mého úsudku jsme zde narazili na zbytky zaniklého dvora. Severozápadně této osady se u říčky nachází bývalý Fialův mlýn (mlýn U Fialů), který pochází zřejmě ze 17.-18. stol.(v roce 1755 je zřejmě zmiňován jako rudský mlýn v souvislosti s historickou zprávou, ve které se dovídáme: "V roce 1755 jel Ferdinand Gröschelsberger, královský rychtář města Uničova, lesem k rudskému mlýnu, nacházejícímu se pod Rešovskými vodopády. Cestou se jim splašili koně a vůz se sesul do rokliny. Pan rychtář, velký ctitel P.M.Sněžné, si v tomto neštěstí předsevzal vystavět k její poctě kostel v Rudě.."). Některé starobylé terénní úpravy v jeho blízkosti též naznačují, že byl opět vystavěn na starších základech. Poté, co jsme ušli proti toku říčky asi 500 m, se nám naskytl překrásný pohled na největší z vodopádů, vysoký asi 10 m. Nad vodopádem je vystavěná malá dřevěná útulna, kde jsme si s dětmi odpočinuli. Nedaleko útulny jsem si povšiml mohutného odvalu. Při jeho detailnější prohlídce jsem našel ve svahu propadlinu se zataraseným ústím štoly ve které zůrčel potůček, který tam zřejmě vtékal z nedalekého bezejmenného přítoku Huntavy. Podle množství vyvezeného materiálu soudím, že se jedná o rozsáhlejší důlní dílo, sloužící zřejmě k těžbě železných rud, podobně jako v nedaleké obci Ruda. V souvislosti s těžbou rud se nám dochovala historická zpráva z roku 1539, kdy vydal Ješek ze Sovince pro železné doly v Rudě zvláštní horní řád. Štola by mohla pocházet z 16. stol., z doby, kdy drželi panství a hrad Sovinec pání ze Sovince a z Boskovic. Zbytky kamenných budov (dvora), lze ztotožnit se starým Rešovským mlýnem, vyznačeným na vojenských mapách z roku 1876-1878. Zdá se však, že již v té době byl mlýn pustý. Lze předpokládat, že oba mlýny mohly v 16. stol.(ne-li dříve) sloužit k úpravě železných rud jako hamry. Doložit by to však mohly pouze nálezy strusek či rud z jejich blízkého okolí. Sousední obec Ruda ("Železná")patřila společně s Rešovem (Reschen) k nejstarším vsím na Rýmařovsku a byla uváděna již od pol. 14. stol. jako hornická osada. Je možné, že se k oblasti Rešovských vodopádů i blízkým zvláštnostem váží podrobnější zprávy, zatím jsem však žádné nenašel. Další důlní dílo je na mapách vyznačeno nedaleko Rešovských vodopádů u Tvrdkova (Pülkau). (částečně převzato a upraveno ze stránek OÚ Tvrdkov 2001; www.sweb.cz/outvrdkov/historie2.htm)
kos, 18. 2. 2007 14:02