Stáří a vznik Ochozské jeskyně z jejího výzkumu-druhá část.

V prvním díle Stáří a vznik Ochozské jeskyně z jejího výzkumu jsme rozebíraly datování sedimentů
ze dvou výzkumných sond a to konkrétně za objektem Zkamenělé řeky a
v Hlavních domech radiokarbonovou metodou. K datování radiokarbonovou metodou
chci jen poznamenat, abychom byly plně objektivní, že tak trochu rádo nadsazuje
v datování stáří a to směrem nahoru. Jak to můžu tvrdit? Jednoduše,
nedávno byla touto metodou například určováno stáří zdechliny tuleně na
antarktickém pobřeží. Z datování vyplynulo, že tato zdechlina je stará cca.
2000 let. Háček byl ale v tom že tento tuleň byl chcíplý jen 14 dní. Někteří
odborníci poukazují na tu skutečnost, že vzorky se mohou kontaminovat
nadbytečným uhlíkem ještě dříve, než se vzorek dostane vůbec do laboratoře a
toto datování v konečném důsledku může být zkreslující. Přestože všechno
ale můžeme toto datování brát jako
orientační a datování sedimentů z Ochozské jeskyně stanovit na několik
tisíc let. Tímto to ale zdaleka nekončí, naopak něco převratného se ještě
z těchto odebraných vzorků sedimentů dá zjistit.
Když jsem v úvodním článku tohoto webu Proč vznikly tyto stránky poukazoval na to že speleologie úzce souvisí s geologií,mineralogií,archeologií a zeměměřictvím neuvědomoval jsem si vůbec, jak moc se budou hodit k datování Ochozské jeskyně nakonec i poznatky z botaniky.
Přišla my do ruky totiž další část výzkumů sedimentů (celá zpráva) a to konkrétně ze sondy za Zkamenělou řekou. Palynologickým studiem těchto jeskynních sedimentů se zabývala paní Svobodová která hledala póry a rostlinná zrna v těchto vzorcích a samotnou zprávu o tom vydala Nela Doláková z katedry geologie a paleontologie PřF MU, Kotlářská 2, 611 37 Brno.
Ve zprávě je uvedeno: Z celkového charakteru palynospekter se vymykal nejsvrchnější vzorek z profilu I, který mimo jiné obsahoval množství pylových zrn rodu Tilia (Lípa)a hladkých monolitních spor z čeledi Polypodiaceae (Kapradiny). Toto složení by mohlo svědčit o teplejším klimatu.
Při čtení této pasáže mě to nechává klidným, protože se zde jedná o semena biotopu z našich zeměpisných šířek a zcela nám známý.
Dále to byly zbytky flory jako Engelhartia,Platycarya, Liquidambar (Ambroň západní), Tsuga (Jedlovec kanadský), Sciadopitys (Pajehličník přeslenitý-Vzácná odruda a roste dnes např. v jížním japonsku), Cedrus,(cedr libanonský)Toroisporis, Polypodiaceoisporites cingulum, Leiotriletes
maxoides, řasy z čeledi Tasmanaceae a ojediněle Dinoflagellata.
A pokračujeme dalšíma jako je Pinus (Borovice), Alnus (olše), Corylus (Líska), Quercus (Dub) , Tilia (Lípa), Poaceae (lidově řečeno tráva).
Ve spodní části profilu (vzorky 31-11) byli zjištěni další zástupci chladnomilné světlomilné vegetace jako např. Helianthemum (devaterník-trvalka), Thalictrum (žluťacha),Selaginella selaginoides (vraneček brvitý), Botrychium (vratička) a zástupci teplotně nenáročné flóry jako některé druhy rodů Artemisia (pelyňek),Ephedra (chvojník), Galium (svízel/lipkavec), Sedum (rozchodník) a čeledí Poaceae (Zase tráva),Chenopodiaceae (čeled meklíkovité),Ranunculaceaae (pryskyřníkovité), kteří tvoří vegetaci chladných stepí. Průběžně se vyskytovaly rostliny bažinné, případně rostoucí na okrajích vodních ploch: Cyperaceae (šachorovité),Sparganium (ježohlav), Potamogeton (rdest).
Zjištěny byly i v této vrstvě vodní zelené řasy: Pediastrum,Botryococcus, Mougeotia a z dřevin se rovněž vyskytovali zástupci teplotně nenáročných rodů: Betula (bříza), Pinus silvestris a Pinus cembra (borovice),Larix (modřín), Salix (vrba), Juniperus (Jalovec). Bylo nalezeno 1 pylové zrno rodu Alnus (olše).
Spodní část profilu u Zkamenělé řeky z Ochozské jeskyně je do značné míry podobná palynospektrům jeskyně Barová a spodním vrstvám z jeskyně Kůlna.
Z teplotně náročnějších prvků byl zjištěn ještě Quercus (dub ) a Abies (jedle) a 1 zrno Myriophyllum verticillatum (stolístek přeslenitý). Poměr P. silvestris a P. cembra (borovice) je výrazně ve prospěch prvního z nich.
A tady jsem z informací na netu zjistil že Myriophyllum verticillatum (stolístek přeslenitý) pochází ze střední a jižní Ameriky a nového zélandu. Patří mezi obojživelné druhy. Vyskytuje se v tůních i jako plevel na rýžových plantážích. Snáší teplotní minimum 10 °C.Vyskytuje se taky na sumatře,filipínách,takže můžeme usoudit, že tu máme v jeskynních návštěvníka z biotopů tropických oblastí. Podle tohoto druhu usuzovala Paní Rybníčková (1974), že ve sledovaném období neklesly na Českomoravské vrchovině letní teploty pravděpodobně pod 15 °C!
Paní Rybníčková se nezmiňuje, že by tato rostlina v zimě nepřežila, i kdyby v létě bylo slibovaných 15 °C. Pokud tato rostlina snese teplotní minimum 10 stupňů,tak to přeci znamená, že nesmí klesnout teplota pod tuto mez ani v zimě! Nebo snad bylo podle paní Rybníčkové v létě 15 °C a v zimě 10 °C nad nulou aby se tato rostlina mohla v našich zeměpisných šířkách vůbec množit? Anebo ještě jinak, mezi zimními a letními průměrnými teplotami bylo jen 5 stupňů rozdíl? No to snad ne!!!!!! Tomu by neuvěřil ani nadrogovaný a na mol opilý meteorolog.
No budem pokračovat,dále se ve spodních vrstvách našly zástupci Tsuga (jedlovec), Pterocarya (lapina). Obdobná palynospektra s nápadným množstvím rodu Tilia (lípa)a hladkých spor z čeledi Polypodiaceae zjistila Svobodová (1986) i ze sedimentů ve vchodu Kateřinské jeskyně. Našla zde ovšem více teplotně náročnějších rostlin – Lonicera (zimolez), Ulmus (jilm), Acer (javor), Plantago lanceolata (jitrocel),Potentila (mochna), čeledi Fabaceae (bobovité), více Asteraceae (hvězdicovité)a další.
Ze studovaného pylového spektra, zejména z přítomnosti teplomilných listnatých dřevin, hlavně lípy, autorka usuzuje, že by daná vrstva mohla odpovídat teplejšímu a vlhčímu klimatickému období.
Každopádně závěr datování a výzkumů pór a semen je datovaný vznik jeskyní Ochozské jeskyně ale i jeskyně Kůlna, Kateřinská a z našeho pohledu ještě mnoho dalších jeskyní několik tisíc let. Když do toho započteme teplé,vlhké,klima které bylo při vzniku těchto jeskyní zjištěno tak co můžeme říci závěrem?
Určitě jeskyně nevznikly před miliony lety, ani před 2 ani před 18 ani před žádnýma jinýma fiktivními miliony lety. Někdy my opravdu připadá že lidé věřící v milionové vyvíjení naší planety tyto miliony let tipují snad z kávové sedliny nebo věštbou z karet. Protože jakmile přijde na řadu opravdový výzkum daných lokalit tak se věci mají rychle jinak.V minulosti se taky věřilo že země je placatá a že jí nese obr na svých ramenech a uvádělo se to jako vědecký výkvět té doby ale přitom i z bible se dočteme (ano opravdu z bible) že země je kulatá.Izajáš 40:22-Je jeden ,který bydlí nad kruhem země,jejíž obyvatelé jsou jako luční kobylky.A v knize Job 26:7-Roztahuje sever nad prázdnem a zavěšuje zemi na ničem.
Mluví-li Bible o celosvětové Potopě v Genesis 7-8,myslí to doslova. Popisovaná Potopa nebyla místním jevem, nejde o pouhou metaforu či nereálnou fikci-vody skutečně pokrývaly celou zemi. Ale nechci, abyste my to věřili jen tak. Ověřte si důkazy přímo pod svýma nohama.
A teplé klima které táto katastrofě předcházelo je opět v plném souladu z Biblí když tato moudrá kniha hovoří o tom že před potopou byla v atmosféře naší země zkondenzovaná vodní pára v tak ohromném měřítku že působila jako skleníkový efekt a tudíž bylo po celém povrchu planety země teplé a příjemné klima pro všechny živoucí organismy a to v každém ročním období.
Teorie dlouhého vývoje jeskyní se dá přirovnat k dvojplošníku, ze kterého je třeba udělat stíhačku – ale během letu. Snad proto jim skutečnost velmi teplého klimatu ještě před několika tisíci lety připadá jako nevysvětlitelná záhada a zůstane jim utajena, dokud nezmění svou představu o historii utváření povrchu naší rodné planety.