Speleovýprava do Moravského krasu …“aneb tož KRLEŠ!“

Na počátku roku 2011 se
uskutečnila malá schůze Guána v krčmě U Bučků, kde se mimo regenerace
veselými nápoji i kuly pikle. Po pár bahýnkách padl spontánní návrh … „jářku
vzhůru na Moravský kras !"  A bylo ….!

A tak v dopoledních
hodinách 28. 1. 2011 vyráží směle dvě posádky Guána vstříc zemi Moravské. Auta
narvaná cajky pod zem a veselými posádkami se řítili jak se dalo.. A moc se nedalo…
Moje ostřikovače zamrzly a tak se cesta časově protáhla na 8 hod. – inu jako do
Chorvatska. Neminuli jsme jedinou pumpu, kde jsem neomýval okna a má družina
z auta dělala žumpu. Veselé plechy značek levných moků, o kterých jsem doposuď
ani neslyšel, zaplňovaly vnitřek auta. Ale i tak jsme zdárně dorazili do cíle.

Azylem a bivakem se pro nás
stala základna ve Vilémovicích, našich přátel ze speleo-klubu Myotis. Jářku,
dobře a takticky postavená základna je pouhých 10 m od jeskyňářské krčmy U
Netopýra. Ideální a velmi praktické ! Součástí krčmy je nádherné jeskyňářské
museum provozované klubem Myotis. Bylo nám velkou ctí a potěchou jej navštívit.
Mimochodem, paní krčmářku jsme si velmi oblíbili a pomáhali jí přes víkend
zavírat hospůdku.

Sobotní velmi chladné ráno,
teploměr ukazoval -13°C,
jsme vyrazili do jeskyně Společný závrt. Overaly zmrzly na šutr a tak jsme svými
pohyby připomínající roboty bavili kolemjdoucí. Ve Společňáku jsem byl před 10 lety.
Tenkrát jsem byl velmi nadšen krásnou lanovou cestou ve vstupní propasti. Proto
při pohledu na žebříky mne to drobet zamrzelo a romantika byla v čoudu.
Prohlédli a prolezli jsme si celou jeskyni, pokochali nad krásou brčkové
galerie, někteří se zapatlali v Mrtvém propadání a pořídili pár fotek.

Musím zmínit naprosto sexy oběd
v Jedovnici a to báječná pečená žebra. Mimořádný mňam zážitek. Doporučuji!

K večeru jsme část výpravy
zamířili na Býčí Skálu, kde jsem chtěl pořídit pár fotek. Bohužel
v jeskyni bylo dosti páry. A tak jsem to rozbalil pouze jednou. Nakonec
jsme pokecali s vrápenci a pár lidmi z Bejčiny a valili s jazyky
na vestách na základnu k Netopýrovi.

Neděle byla vyhrazena pouze
Rudickému propadání. Původně jsme chtěli jít Rudice lanovou cestou přes
ledopády, které jsem měl v plánu fotit. Bohužel, stav tekoucí vody byl
nemilosrdný a naprosto neslezitelný. Nezbývalo než ponechat v autě lezecký
cajk, mačky, ledové vybavení a jít po žebřících. I tak jsme v jeskyni
strávili příjemných a krásných 6 hod.

Jak se říká…. Vše jednou končí,
tak i fajnový wejkend v krasu Moravském utekl jako voda. Nezbývalo než se
rozloučit s přáteli Moravskými a vyrazit zpět k Našim domovům.

 

Výpravy
„Tož KRLEŠ" se zúčastnili :
Ivan „Dědek", Dušan „Skipi", Tonda st. „Kozlík",
Toni „Lájoš", Jarda „Muzejník", Aleš „Igor", Toník „Karlos -X", Michal Pich,
Aleš „Ššš".

 

PODĚKOVÁNÍ
:

Honzovi Flekovi a speleoklubu
Myotis ZO 6-21, zvláště Alešovi Havlovi

Speleoklubu ZO ČSS 6-14
Suchý žleb , zvláště Zdeňkovi Dvořákovi

Speleoklubu ZO  ČSS 6-04 Rudice,
zvláště Romanu Šebelovi

Speleoklubu ZO ČSS6-01 Býčí skála ,
zvláště těm co tam seděli

Hadaři alias Syčákovi

Jeskyňářské krčmě U Netopýra,
zvláště paní krčmářce za obětavou práci za výčepem.

 

Zdař Bůh

Ivan „Dědek"

autor: lblazek