Sladkovodní vápence a travertiny u Tuchořic na Lounsku

Terciér u Tuchořic na Lounsku

V okolí Tuchořic a Lipna se při
jižním okraji chomutovsko-mostecké uhelné pánve vyskytují izolované výskyty
sladkovodních vápenců. I když geneticky patří ke sledu pánevních sedimentů
terciéru, byly od pánve nejprve tektonicky a následně i denudačně izolovány.
Vyskytují se dnes v tektonicky zaklesných krách. Stáří sladkovodních vápenců je
z počátku spodního miocénu (eegenburg). Vápence jsou v okolí Tuchořic známé již
z minulého století, kdy zde byly těženy řadou menších lomů. Krátká exkurze vede
obcí Tuchořice.

Z izolovaných
bloku vápenců a travertinů lze vyčlenit dva hlavní faciální vývoje: travertiny
a jezerní vývoj. První facii tvoří relikty travertinové kaskády v okolí horkých
pramenů. Facie je odkryta malým výchozem v jv. části Tuchořic (A)
(50°17´12,6´´N; 13°39´56,3´´E) a je dnes přísně chráněnou paleontologickou
lokalitou. Byla objevena roku 1860, ale upadla v zapomenutí a byla
znovuobjevena v roce 1972. Z rozpadavých travertinů a zejména z poloh a čoček
tmavých uhelných slínovců jsou známé zkameněliny, zejména obratlovců. Ze
živočichů jsou odtud známé kosterní pozůstatky mnoha skupin malých i velkých
savců (většinou jako zuby nebo izolované části kostí), plazů, zbytky ptáků a
otisky brouků. Pozoruhodné jsou výlitky endokranií obratlovců.

Vznik travertinů
se vysvětluje průnikem horkých vod vápencovými vrstvami křídového stáří. V
horkých vodách, jejichž vznik nepochybně souvisí s třetihorní vulkanickou
činností, se rozpouštěn uhličitan vápenatý, který při ochlazení vody na povrchu
vytvářel karbonátové kaskády.

Hojné jsou
enkrustované zbytky travin, listů stromů a jejich semena. Je pozoruhodné, že
odtud chybí otisky ulit plžů, na jiných místech v okolí Tuchořic bezesporu
nejhojnějších fosilií. Je to snad vysvětlitelné výrony plynů, vývěry horké vody
a obecně jedovatým prostředím pro plže. Moderní výzkumy fauny z travertinů
Tuchořic přinesl zjištění asi 34 druhů savců, vzácně i ptáků (Accipeter: káně). V jílech jsou hojné
nálezy vodní želvy Chelidra. Mezi
savci je neobvyklé zjištění vačnatců z čeledi Didelphidae (vačice), patříčí rodu Amphiperatherium. Významně zastoupeni jsou hmyzožravci, např.
rejsci. Z hlodavců jsou hojné veverky Sciurus
fissurae a Heteroxerus costatus,
i další menší lesní hlodavci jakými jsou plchové a eomyidi. Známi jsou i
zajícovití s druhem Prolagus vasconiensis.
Vysoký počet plchovitých a veverek ukazuje na pralesní prostředí. Rovněž se zde
vyskytuje neobvykle vysoké množství velkých šelem z okruhu čeledi Aphicyonidae. Spojují znaku
medvědovitých a psovitých šelem. Dosahovali značné velikosti. Význačným je druh
Amphicyon major. Hojné jsou i další
skupiny šelem, které se stahovaly k jezírkům za zvířaty hromadně
vyhledávajícími zdroje vody v suchých obdobích. Z prasatovitých (Suidae) je znám Palaeochoerus aurelianensis. Podobní prasatům, avšak vzrůstem
větší, jsou sudokopytníci antrakotheridi (čeleď Antracotheriidae), v Tuchořicích zastoupeni druhem Brachyodus onoideus. Dosahoval velikosti
až nosorožce a měl dlouhou a nízkou lebku. Nalezeny byli i kosterní pozůstatky
nejméně čtyř rodů jelenovitých a několika typů nosorožců.

Z tuchořických travertinů je známo,
byť jen ve fragmentech, více druhů rostlin subtropického charakteru. Z
bezprostředního okolí horkých pramnů jsou doložené javory (Acer), ořešáky (Carya), jilmy,
břestovce a příbuzné stromy (Ulmus,
Zelkova, Celtis lacunosa), význačné jsou palmy (Phoenix bohemica a Livinstona
macrophylla). Hojné jsou liány (Smilax,
Toddalia). Bažinné formace v podloží vápenců poskytly chudě zastoupené
stromy s tisovci rodu Glyptostrobus s
zástupci routovitých (Rutaceae: dnes
tropická čeled). Rostlinstvo odpovídá subtropickým podmínkám, ve kterých
průměrné roční teplota neklesala pod 18°C.

Druhá, odlišná
jezerní facie je výborně odkryta v lomu na severním okraji Tuchořic (B) (50°17´16,5´´N;
13°39´55,2´´E). Dostaneme se k ní po silnici ma Lipno. U posledních
Tuchořických domků zahneme vlevo do krátké uličky a dále po stezce k bílé
lomové stěně asi 130 m od silnice. Je zde zastávka naučné stezky Tuchořicemi.
Stěnu tvoří vrstevnaté světlé béžové a hnědavé vápence, místy se rozpadající na
drobné kousky. Vápence vznikaly v jezerech okolo traventinové kupy, ve kterých
byl ukládán uhličitan vápenatý společně s napadaným organogenním materiálem.
Některé polohy vápenců, zejména ze spodní části lomu, jsou doslova nabité
ulitami plžů, a to zejména plžů suchozemských. Zřejmě reprezentují materiál
spláchnutý z okolních lesů při prudkých deštích, podobně jak se tomu děje dnes
při povodních. Po uhynutí plžů byla většina ulit do jezera splavena, jen menší
zastoupení mají plži vodní. Mlžů je velmi málo. Většina plžů patří subtropickým
a tropickým typům.

Měkkýšů bylo
odtud pospáno více než 90 druhů. První práce o tuchořických měkkýších je již z
roku 1861 (A. E. Reuss) a fauny byly několikrát revidovány (Slavík 1869, Klika
1891, Wenz 1917). Přesto malakofauna čeká na podrobnou a moderní revizi dodnes.
Jiné fosilie (obratlovci, otisky rostlin) jsou ve vápencích mnohem vzácnější.

Význační jsou
zástupci čeledi Oleacidae s rodem Poiretia. Čeleď je dnes tropická a
vyznačuje se vysokými a silně lesklými ulitami. V jižní Evropě (v Dalmácii)
žije dosud jeden ze zástupců čeledi. Hojní jsou zástupci čeledi Zonitidae, s plochými tenkými a lesklými
ulitami, dnes čeleď s typicky lesními formami. Jsou zde i zástupci levotočivých
klausilidních plžů (Serrulina schwageri,
Constricta teniusculpta, Tryptichia vulgata), velmi podobní dnešním, i u
nás žijícícm klausilidům. Některé ulity jsou nápadně zdobené žebry (Acanthinula, Pyramidula). Jsou zde i
velmi malé druhy rodu Vertigo (vrkoč),
dnes typické pro vlhké bažinné louky a mechy na sutích. Z vodních forem jsou
známé dodnes žijící rody Succinea (jantarka), Lymnaea (plovatka) a Gyraulus (točník). Ulity tvoří
podstatnou část některých poloh vápenců. Velmi drobné ulity jsou výborně
zachovalé v našedlých jílovcích mezi polohami deskovitých vápenců, odkud se
dají získat i plavením.

Zdroj: katedra biologie FPE ZČU v Plzni

____________________________________________________________________________________________

Travertinová kupa

Travertinová kupa v Tuchořicích patří
mezi nejcennější paleontologické lokality svého druhu ve střední Evropě.
Zdejší nálezy fosilních živočichů a rostlin z těchto míst významným
způsobem ovlivnily vědecké představy o paleoklimatických,
paleoekologických a geologických poměrech v tomto regionu. Zdejší
travertinová kupa vznikala v průběhu mladších třetihor, přesněji
ve spodním miocénu ( stupeň eggenburg ), kdy zde panovalo převážně
subtropické klima. Traventin se vytvářel chemickou cestou ze silně
mineralizovaných vod teplých pramenů. Tyto vody se hromadily v nedaleké
jezerní pánvi a daly vzniknout vrstvám vápenců. Spolu s travertinem
tvoří kupu dále karbonátové nebo uhelné jíly a fosilní půdy. Mezi
nejvýznamnější nálezy z této lokality patří především zuby a kosterní
materiál savců, schránky měkkýšů a listy nebo semena a plody rostlin,
tvořících v okolí vlastní kupy bujné porosty.
Lokalita je známa z řady prací věhlasných geologů a hlavně paleontologů
již od minulého století. Na popud univ.prof. Dr. O. Fejfara zde byla
zřízena chráněná geologická přírodní lokalita, jejímž účelem je ochrana
paleontologického naleziště s výskytem kosterních zbytků třetihorních
šelem a měkkýšů.

Miocenní sladkovodní vápence

Výskyt velkého ložiska miocénních
sladkovodních vápenců je v celých Čechách zcela ojedinělý a nemá zde
obdoby, zcela výjimečná je i jeho geologická a paleontologická hodnota.
Ta je podmíněna zvláštními geologickými podmínkami tohoto místa.
Tuchořice se nacházejí na nejjižnějším okraji podkrušnohorského prolomu.

Posláním této přírodní památky je ochrana geologického profilu o délce
300m a výšce až 25 m se sladkovodním karbonátovým souvrstvím
třetihorního stáří (miocén) s významným paleontologickým obsahem. V této
lokalitě se vyskytuje vzácný rostlinný druh hořečku brvitého, který je
též předmětem ochrany.
Tyto chráněné přírodní lokality navštěvuje během roku řada vědců, studentů i turistů.

Zdroj: obec Tuchořice

____________________________________________________________________________________________

Miocenní sladkovodní vápence v Tuchořicích

Všeobecná charakteristika

Kraj: Ústecký kraj
Okres(y): Louny
Katastrální území: Tuchořice
Mapové listy: 1212, 12123
Lokalizace: Vápencový lom při s. okraji obce, z. od silnice do Lipna.
Charakteristika objektu: Opuštěný vápencový lom.
Přístup k lokalitě: Bez omezení – autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Oblast: Česká křídová pánev – velimská, pražská, roudnická a ohárecká křída
ID: 53
Kód AOPK ČR: 852 ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR

Geologie

Geologická charakteristika: Vápence
spodnomiocenního stáří převážně deskovitě stratifikované, lokalita
popisována již od minulého století. Bohatá měkkýší fauna, kosterní
zbytky savců, rostlinné zbytky, plody, semena. Paralelizováno s
nedalekým vrtem, který prošel i do podloží. V nedávné době podrobně
zpracováno Fejfarem – Kvačkem et al. (1993).
Regionální členění: Český masiv – pokryvné útvary a postvariské magmatity – terciér Českého masivu – terciér sladkovodní – relikty v ČM
Stratigrafie: terciér (neogén – paleogén)
Témata: stratigrafie, sedimentologie, paleontologie
Jevy: litologické rozhraní
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: vápenec

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Ochrana geologického fenoménu: A – je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany: V lomu odkryty fosiliferní
faciálně pestré polohy vápenců s hojnou měkkýší faunou a kosterními
zbytky savců. Vhodná pro exkurzní účely jak pro zahraniční odborníky,
tak i pro žáky základních škol (osazeny informační tabule s
vysvětlivkami a kresbami). Vyhlášení ZCHÚ: ONV Louny, 21. 4. 1983.
Střety zájmů: zástavba
Popis střetů zájmů: Lom přístupný jen přes obydlenou usedlost, nebezpečí ohrožení nehrozí.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Fejfar O. – Kvaček Z. et al. (1993): Palaontologische Gesellschaft.
63. Jahrestagung. 21.-26. September 1993 in Prag. Excursion Nr. 3.
Tertiary basins in Northwest Bohemia. – Universita Karlova, Čes. Geol.
Spol. Praha. Mlčoch B. a kolektiv autorů, 1994: Geologicky významné
lokality v severočeské pánvi a jejím okolí, chráněné nebo navržené k
ochraně – Český geologický ústav Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Zelenka Přemysl, 11.01.94
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 30.11.04, Zelenka Přemysl 21.09.09

Zdroj: Česká Geologická Služba

____________________________________________________________________________________________

Travertinová kupa

Všeobecná charakteristika

Kraj: Ústecký kraj
Okres(y): Louny
Katastrální území: Tuchořice
Mapové listy: 1212, 12123
Lokalizace: V obci, v ostré levotočivé zatáčce silnice směr Markvarec po levé straně.
Charakteristika objektu: Skalní výchoz travertinu v ohbí silnice resp. cesty, zbytek kupy, vysrážené z termálního vývěru.
Přístup k lokalitě: Bez omezení – autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Oblast: Česká křídová pánev – velimská, pražská, roudnická a ohárecká křída
ID: 52
Kód AOPK ČR: 1184 ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR

Geologie

Geologická charakteristika: Travertiny
na lokalitě jsou jednou ze tří facií sladkovodních vápenců eggenburgu v
okolí Tuchořic. Popsáno již Reussem (1860). Novější zpracování Fejfarem a
kolektivem od r. 1974 – popsáni fosilní hmyzožravci, nosorožci, plazi,
ptáci atd., na základě kosterních zbytků, konzervovaných v travertinu.
Paleobotanické výzkumy provedli např. Bůžek, Kvaček, Konzalová – popsali
listy, plody. Jako významná exkurzní lokalita souborně zpracováno
Fejfatem, Kvačkem et al. (1993).
Regionální členění: Český masiv – pokryvné útvary a postvariské magmatity – terciér Českého masivu – terciér sladkovodní – relikty v ČM
Stratigrafie: terciér (neogén – paleogén)
Témata: petrologie, sedimentologie, paleontologie, stratigrafie
Jevy: litologické rozhraní
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: travertin

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Ochrana geologického fenoménu: A – je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany: Horniny travertinové kupy
obsahují hojné fosilní kosterní zbytky obratlovců a rostlinné zbytky
spodnomiocénního stáří. Lokalita evropského významu. Vyhlášení ZCHÚ: ONV
Louny, 14. 9. 1989.
Střety zájmů: sběratelství, jiné lidské aktivity
Popis střetů zájmů: Přes umístění v obci je lokalita ohrožena skalničkáři vylamujícími travertin. Nutnost stálého dohledu nad lokalitou.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Fejfar O. – Kvaček Z. et al. (1993): Palaontologische Gesellschaft
63. Jahrestagung. 21.-26. September 1993 in Prag. Excursion nr. 3.
Tretiary basins in Northwest Bohemia. – Universita Karlova, Čes. Geol.
Spol.. Praha. Reuss A. E. (1860): Die fossilien Mollusken der tertiaren
Süsswwasserkalke Böhmens. – Sitz. Akad. Wiss., Math.-nat. Kl., 42,
55-84. Wien. Mlčoch B. a kolektiv autorů, 1994: Geologicky významné
lokality v severočeské pánvi a jejím okolí, chráněné nebo navržené k
ochraně – Český geologický ústav Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Zelenka Přemysl, 11.01.94
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 30.11.04, Zelenka Přemysl 23.09.09

Výskyty sladkovodních miocenních vápenců v okolí Tuchořic, Lipna a Mradic.
ID: 84 – vápnité jíly, vápence (žlutozelená khaki barva).
Po kliknutí na mapu se zobrazí její originál na stránkách ČGS.

Zdroj: Česká Geologická Služba

____________________________________________________________________________________________

TUCHOŘICE – Miocenní sladkovodní vápence

Geologický vápencový útvar z období třetihor s množstvím fosilií, 15 km JZ od Loun

Nad obcí Tuchořice vlevo od silnice na Lipno se nachází bývalý vápencový
lom, dnes přírodní památka "Miocenní sladkovodní vápence", vyhlášená
2. 12. 1983 na ploše 1,75 ha. Mocnost sladkovodních vápenců v oblasti
lomu dosahuje až 13 m.
V období asi před 20 mil. lety, označovaném jako miocen – časový úsek
třetihor, se v lokalitě dnešních Tuchořic vyskytovaly mineralizované
prameny, ze kterých vznikaly vápenité usazeniny. Součástí usazenin se
stala i tehdejší flóra a fauna. Miocenní vápence proto obsahují množství
fosilních zbytků savců a téměř 90 druhů suchozemských i vodních plžů
a vzácně i rostlin. Lokalita je chráněna a sběr zkamenělin je vázán na
povolení MŽP.
Výskyt velkého ložiska miocénních sladkovodních vápenců je v celých
Čechách zcela ojedinělý a nemá zde obdoby, zcela výjimečná je i jeho
geologická a paleontologická hodnota evropského významu. Ta je podmíněna
zvláštními geologickými podmínkami tohoto místa. Tuchořice se nacházejí
na nejjižnějším okraji podkrušnohorského prolomu.
Posláním této přírodní památky je ochrana geologického profilu o délce
300 m, šířce 40 až 60 m a výšce až 25 m se sladkovodním karbonátovým
souvrstvím třetihorního stáří s významným paleontologickým obsahem.
V této lokalitě se vyskytuje vzácný rostlinný druh hořečku brvitého,
který je též předmětem ochrany.