Výsledky mapování přírodních a antropogenních tvarů Rudické plošiny

  Česká speleologická společnost ZO 6-04 Rudice

 Zpracoval: RNDr. Ivan Balák  –  listopad 2009 

Úvod

Mapování přírodních a antropogenních tvarů Rudické plošiny doplňuje prostorová data o poměrně rozsáhlém území se složitou geologickou stavbou. Mapování v roce 2007 – 2009 se týkalo převážně povrchových krasových tvarů – především závrtů a tvarů podobných, kterými jsou především různé typy svahových lomků, starých těžebních pinek apod. Mapování probíhalo zejména v zalesněných partiích Rudické plošiny. Z důvodu obtížného nasazení klasických geodetických metod ve značně nepřehledných a místy obtížně přístupných terénech, byla zvolena metoda GPS mapování pomocí mobilního počítače (PDA) se samostatnýmGPS modulem. Obě kompenty byly bezdrátově propojeny pomocí Bluetoth. Pro vlastní mapování v terénu byl využit software ArcPad 7.1 a 8.1 firmy ESRI. 

Použitá metodika

GPS je globální družicový navigační systém určení polohy kdekoliv na zemskémpovrchu, bez ohledu na počasí a na dobu, kdy se provádí. Jde o původně vojenský systém, vyvíjený a budovaný od roku 1973 Ministerstvemobrany USA – pro potřebu armády. Od počátku 90. let 20. století je GPS bezplatně přístupný pro civilní uživatele. Pro omezení zneužitelnosti systéntu a zabezpečení prvořadosti vojenských aplikací bylo až do 1.5.2000 provozováno několik opatření k záměrnému zhorčování polohy. V současné době je již záměrné zhoršování polohy vypnuté.Družice vysílá signály pro uživatele v podobě složitého signálu. Kažlá družice vysílá zprávy o své poloze a přibližné polohy ostatních družic systému. K určení aktuální polohy přijímač počítá tzv. pseudovzdálenosti, což jsou vzdálenosti mezi přijímačem a viditelnými družicemi nad obzorem. Výpočet pseudovzdálenosti vychází ze znalosti rychlosti šíření družicového signálu a rozdílu času mezi vysláním a příjmem signálu. Pro určení dvojrozměrné polohy (nejčasněji zeměpisná délka a šířka) postačí příjem signálu z minimálně tří družic (výpočet tří pseudovzdálenosti). Pro určení trojrozměrné polohy (navíc výška) minimálně ze čtyř družic. Pro příjem a zpracování GPS signálů jsou vyvinuty speciální přijímače. Vsoučasné době se pro terénní mapování s úspěchem využívají samostatné Bluetoth moduly postavené na chipsetu Sirf Star III, který je přibližně 50x citlivější, než jeho předchůdci a tím výrazně zpřesňuje měřené výsledky. Pro měření na Rudické plošině byl použit modul Navilock GPS Bluetooth Receiver BT338.ArcPad firmy ESRI je software pro mapování v terénu určený pro přístroje s operačním systémem Windows. ArcPad poskytuje pracovníkům v terénu přístup do databází, nástroje pro mapování, GIS a integraci GPS, to vše prostřednictvím příručních počítačů a mobilních přístrojů. Sběr dat pomocí software ArcPad je rychlý a snadný, což zlepšuje dostupnost dat pořízených v terénu a jejich využití ke kontrolám správnosti dat v databázi. ArcPad byl instalován na mobilním počítači Fujitsu Siemens Pocket LOOX n560 a HP 214.V terénu naměřené hodnoty byly následně zpracovány klasickými GIS metodami v software ArcGIS od firmy ESRI. Potom byly exportovány jako samostatné vrstvy.Terénní měření probíhalo vněkolika etapách, přičemž za jednu mapovací směnu se podařilo zdokumentovat cca 17 ha plochy. Jednotlivé objekty byly přímo vyhledávány vterénu a lokalizovány jako třída prvků typu uzavřený polygon. Přímo v terénu byty do připojené databáze zaznamenávány další popisné atributy,především jde o typologii a genezi tvaru, doplňková měření (hloubka)a upřesňující poznámky.Vlastní měření probíhalo pomocí připojené GPS v tzv. stream módu, kdy je průběžná poloha zaznamenávána automaticky. Vpřípadě mapování závrtů a jím podobných tvarů byl stream mód nastaven na interval 2 m. Vlastní měření se provádělo pomalou chůzí po hraně tvaru tak, aby přístroj byl schopný bod určit a následně zaznamenat. 

Vymezení území

Průzkumné území bylo zvolena tak, aby byly v maximální míře zdokumentovány zalesněné plochy Rudické plošiny a svahy a paty přilehlých údolí. Celé vymapované území má plochu cca 9,5 km² (952 ha). 

Typologie přírodních a antropogenních tvarů

Pro klasifikaci jednotlivých typů přírodních a antropogenních tvarů byla využita modifikovaná typologie závrtů (Vladimír Panoš, Karsologická a speleologická terminologie, Žilina: Knižné centrum, 2001}, doplněná o klasifikaci drobných antropogenních tvarů. Při mapování byly rozlišovány následující tvary:·         Závrt typu bogaz·         Závrt typu mísa·         Závrt typu nálevka·         Závrt typu kotel·         Závrt typu studna·         Svahový závrt·         Závrtová deprese·         Závrtové údolí·         Závrtové údolí s ponorem·         Pinky·         Pinková pole·         Jámy·         Jezírka Závrt typu bogazProtáhlá deprese, se sráznými až kolmými skalními stěnami, nerovným sedimentárním i skalním dnem, obvykle otevřená na obou koncích; vzniká na zarovnaném povrchu fyzikální nebo chemickou rozpustnou činností vsakové vody, která v tektonicky porušených pásmech rozpouští matečnou horninu podél výrazné pukliny.

Závrt typu mísa

Závrt okrouhlého či oválného půdorysu, jehož horizontální rozměry obvykle zhruba třikrát převyšují rozměry hloubkové; mírně ukloněné svahy (10 – 30°), víceméně výrazně omezené vůči okolnímu povrchu, přecházejí plynule v mírně konkávní dno deprese; svahy i dno bývají pokryté autochtonními zvětralinami.

Závrt typu nálevka

Závrt okrouhlého či oválného půdorysu, jehož průměr je zhruba dvakrát menší než hloubka; holé nebo hlínami pokryté skalní svahy deprese (o sklonu 30 – 45°) se postupně kuželovitě sbíhají a přecházejí ve vertikální odvodňovací kanál nebo síť rozšířených puklin; otvory v zúžené dolní části deprese bývají někdy zakryté splavenými hlínami nebo drobnými sutěmi, jejichž povrch tvoří nepravé dno závrtu.

Závrt typu kotel

Závrt okrouhlého či oválného půdorysu, jehož průměr a hloubka jsou si podobné; holé nebo hlínami pokryté skalní svahy deprese (o sklonu 45 – 90°) přecházejí v konkávní dno jež přechází ve vertikální odvodňovací kanál nebo síť rozšířených puklin; otvory v zúžené dolní části deprese bývají někdy zakryté splavenými hlínami nebo drobnými sutěmi, jejichž povrch tvoří nepravé dno závrtu.

Závrt typu studna

Závrt válcového tvaru přecházející ve vertikální odvodňovací kanál nebo síť rozšířených puklin; otvory v zúžené dolní části deprese bývají někdy zakryté splavenými hlínami nebo drobnými sutěmi, jejichž povrch tvoří nepravé dno závrtu.

Svahový závrt

Závrt okrouhlého či oválného půdorysu, zaříznutý do svahu krasového údolí. Dno závrtu probíhá víceméně horizontálně ve směru spádnice. Průměr závrtu je zhruba dvakrát menší než hloubka; holé nebo hlínami pokryté skalní svahy depeše (o sklonu 30-45°) se postupně sbíhají. Svahové závrty bývají někdy přemodelovány antropogenní činností do tvaru drobných opuštěných svahových lomků na vápenec.

Závrtová deprese

Deprese okrouhlého či oválného půdorysu, jehož horizontální rozměry obvykle mnohonásobně převyšují rozměry hloubkové; mírně ukloněné svahy {3-10°), nejsou výrazně omezené vůči okolnímu povrchu, přecházejí v mírné konkávní dno deprese; svahy i dno bývají pokryté autochtonními zvětralinami.

Závrtové údolí

Poměrně široké a mělké, někdy meandrující údolí; vůči okolnímu povrchu ostře omezené, ale v dolních částech se zplošťují a přecházejí v konkávní dno bez údolní nivy; obvykle jde o údolí neaktivní bez známého krasového ponoru.

Závrtové údolí s ponorem

Poměrně široké a měké, někdy meandrující údolí; vůči okolnímu povrchu ostře omezené, ale v dolních částech se zplošťují a přecházejí v konkávní dno bez údolní nivy. Jde o údolí protékané aktivním, nebo periodickým vodním tokem a je zakončeno ponorem.

Pinky

Pracovním označením pinky jsou označovány tvary pozůstatků důlní činnosti typu zavalených šachet, někdy i s odvaly. Dále je tento termín používán i v případě drobných lomků a dalších pozůstatků drobné hornické činnosti – upřesněno v poznámce.

Pinková pole

Jako pinková pole jsou označeny skupiny pinek.

Jámy

Pracovním označením jámy jsou označovány rozměrné tvary pozůstatků důlní činnosti typu kotlovitých, či mísovitých depresí, ve spodní části deprese je většinou vytvořeno jezírko.

Jezírka

Pracovním označením jezírka jsou označovány zatopené tvary pozůstatků důlní činnosti typu depresí bez výraznějších hran (mohou být zatopeny).

Výsledky

V rámci terénního mapování bylo zjištěno a dokumentováno 448 závrtů a jim příbuzných přírodních tvarů a 386 antropogenních montánních tvarů (pinky, pinková pole, jezírka a jámy). Celková vymapovaná plocha činí 9,5 km². Vymapovaná plocha vlastních geoprvků je cca 31000 m² s obvodem cca 45 km. Bylo odpracováno celkem 53 mapovacích směn s průměrnou vymapovanou plochou cca 17 ha. V rámci dalšího období plánujeme dokončení mapovacích a dokumentačních prací na Rudické plošině a jejich vyhodnocení.

autor: Romec