by
Dlouhou dobu nevyšla v češtině publikace zabývající se podrobněji speleoalpinismem, nepočítáme-li druhé vydání Speleoalpinismu od Radomila Matýska1, které bylo bohužel publikováno na CD a papírového vydání se nedočkalo. Horolezecká abeceda je souhrnnou publikací poskytující přehled technik, metodiky a popisu vybavení pro snad všechna odvětví sportu a volnočasových aktivit souvisejících s pohybem na laně a ve výškách.
Kniha o formátu 16,6 * 23,5 cm a síle hřbetu skoro 5 cm přináší na téměř sedmi stech stranách poměrně uceleným způsobem učební a informační statě k následujícím oblastem činnosti :
- horolezectví
- skalní lezení
- vysokohorská turistika a zajištěné cesty
- skialpinismus
- speleoalpinismus
- canyoning
Publikace je zpracována do pevné vazby s pěti sty černobílými fotografiemi různých autorů a kvalitními ilustracemi Jakuba Leníčka, které jí udávají jednotnou a ucelenou podobu.
Speleoalpinismus jako takový zabírá adekvátní díl knihy a stati jsou rozděleny na následujících stránkách:
Na stranách 125-141 je rozpracovaná specializovaná výzbroj pro spleoalpinismus v podobě výčtu potřebného vybavení pro speleologii a způsobů jeho užití. Zmíněny jsou však také historické souvislosti a vývoj vybavení z historie do současné podoby.
Na stránkách 335-379 je pak rozebrán speleoalpinismus a jednolanová technika a to celkem logicky a strukturovaně. Autoři nejprve kultivovaně definují pojmy speleologie, karsologie a obsah speleoalpinismu jako oblastí pro mnoho horolezců zcela neznámých. Text dále vymezuje také sportovní pojetí speleoalpinismu a podává přehled o historickém vývoji lanových technik a lezeckých pomůcek. Krom pěkně zachycených postupů pohybu "nahoru a dolů" stojí za zmínku i schéma výstupového trenažeru, známého např. ze soutěže v Chlumochod České krasu (tzv.veverkovadlo).
Zcela jasně jsou v této kapitole popsány věci jako základy kotvení, způsob uspořádání lezecké výstroje, metodika přechodu z výstupu do slanění, přechod uzlu, přechod přepínky a další činnosti, nad kterými jsou ochotni stále dokola diskutovat i hodně ostřílení jeskyňáři2.
Kapitola Jednolanové techniky definuje hlavní zásady pro speleoalpinismus a vyjmenovává nezbytně nutné dovednosti a znalosti, které musí speleoapinista bezpodmínečně ovládat a znát. Dále je uveden seznam nezbytného vybavení a základní činnosti spojené s pohybem na laně v jeskyních.
Na stranách 441-455 jsou probírány nejčastější příčiny a následné postupy při nehodě v jeskyni spolu s problémy, které během záchrany mohou nastat. Znázorněny jsou možné podoby kladkostrojů k transportu zraněného směrem vzhůru a popsány jsou například postupy k vyproštění zraněného z lana.
Na první prolistování rejstříkem a stránkami publikace se může zdát, že by kniha mohla obsahovat více informací potřebných pro jeskyňáře. Kniha však přináší mnoho relevantních informací ze "sousedních" disciplín důležitých pro speleologa podobně, jako mohou přijít vhod informace o speleologii horolezcům působícím v krasovějících pohořích.
Stačí se začíst do kapitoly pohybu ve vysokohorském terénu, základů skalního lezení nebo kapitol lavinového rizika. Všechny tyto informace se mohou hodit, až z Českého nebo Moravského krasu zatoužíme odskočit si někam "ven" (je jedno zda na Slovensko nebo do Slovinska) do velkých vápencových kopečků s pořádnými jeskyněmi. V základech skalního lezení zase najdeme pěkně rozkreslenou techniku komínování.
Se spleoalpinismem také úzce souvisí znalost uzlování, která je názorně vysvětlena a rozkreslena v samostatné kapitole včetně devítkové smyčky, plovoucího kotvení nebo beznapěťového uzlu.
Máme-li knize něco vytknout, pak snad jen to, že mohla zabrat speleolpinismus z ještě větší šíře. Přesto zpracovává pohyb na laně přehledně, úplně a srozumitelně. Otázka dopracování metodiky průstupů různými druhy terénu, plánování akcí a další témata spojená s praktickou speleologií by mohla být výzvou pro autory k dalšímu publikačnímu počinu. Dobrý pocit ze správně citované literatury a kvalitně zpracované odkazy na další doporučenou literaturu jen trošku kazí několik přehmatů v jménech, které se již objevily v záložce Errata (chyby a omyly) na domovské stránce knihy.
Autoři, lektoři a konzultanti:
- Autoři: Tomáš Frank, Tomáš Kubulák, Ivan Rotman, Bohuslav Koutecký, Radek Lienerth, Eduard Macků, Jan Pala, Luboš Moravčík, Jan boček.
- Lektoři: Václav Širl, Petr Jandík, Karel Kocourek, Jan Prokeš
- Konzultanti: Jan Puš, Mojmír Záviška, Jan Kulveit, Ctirad Sviták, Pavel Činčera, Zdeněk Šlahůnek, Martina Franková, Gabriel Lešínský, Filip Bernard.
Poznámky
- [1] Matýsek, R. : Speleoalpinismus. Gazela, Ostrava 1993.
- [2] například na kterou stranu od hrudního blokatnu patří osobní smyčka, že jeden nýt jako hlavní jištění nestačí a také jak se leze přes uzel a přepínku mnohem rychleji než za pět minut.
autor: admin1
