Předělávka protichemického obleku na jeskyňářskou kombinézu

Následující text popisuje postup předělávky protichemického obleku (OPCH) na kombinézu použitelnou ve speleologii resp. v podzemí obecně. Obleky vyráběné prakticky od šedesátých let jako ochrana proti chemickým zbraním jsou dnes masově vyřazovány jako nepotřebný a starý materiál. I přes jejich stáří v řádech desítek let jsou mnohdy stále dobře použitelné pro práci v podzemí. Při troše štěstí je lze sehnat jen za pár desítek korun. To z nich činí celkem levný, vodě odolný oblek pro práci v podzemí. Celá řada jeskyňářů v Čechách, Polsku i na Slovensku tyto kombinézy používá v původní nezměněné podobě. Popsané úpravy řeší některé nedostatky OPCH a činí z něj v rámci možností komfortní oblek.

Obr. č. 2: OPCH před úpravami

Protichemických obleků existují tyto typy:
–   Pláštěnka – pro práci v podzemí v podstatě nepoužitelná
–   Horní díl jako plášť + nohavice s botami (atomkecky) – využívané hlavně atomkecky k brodění. Za pár desítek korun dobrá náhrada vysokých rybářských holínek.
–   Protichemický oblek s navařenými botkami a uzavíratelným límcem na hrudníku. Bývá součástí celé soupravy, umístěné v brašně. Cena někdy až tři sta korun, pokud je v dobré kondici lze jej použít např. jako suchý oblek pro hluboké brodění. V Polsku je takto používán téměř masově při průzkumu starých důlních děl.
– celotělový oblek s nasazovacími vysokými botičkami (atomkecky). Jedná se o nejčastější typ protichemického obleku, nejčastěji je k dostání bez botiček. Právě proto má příliš krátké nohavice, což je jedna z částí níže popsané úpravy. Úpravou tohoto typu obleku se bude následující text týkat.

Velikosti

Obleky se vyrábějí ve velikostech I, II, III přičemž se velmi liší rozměry různých typů obleků. Někdy lze velikost II. obléknout na štíhlou postavu 170 cm, jindy je totéž velikostní označení pro postavu 190cm a 100 kg. Proto je lepší se přesvědčit o skutečném rozměru.

Odstřihnutí přebytečných částí

V první fázi odstraňujeme nepotřebné části. Mezi ně patří především zapínací trny, které by při plazení tlačily a oproti suchému zipu jsou nepraktické při zapínání a rozepínání. K jejich vytrhání stačí kombinované kleště. Dále odstřihneme stahovací pásky na kotnících a odejmeme opasek. Odstřižení kapuce je výhodné provést pod jejím švem tak, že lepený šev odstřihneme i s kapucí. Zvětší se tak prostor kolem krku (nebude škrtit při předklonu) a bude snažší přišívání límce. Odstřižené díly se hodí uschovat pro budoucí opravy kombinézy lepením.

Obr. č. 3: způsob vytrhání zapínacích trnů.

Obr. č. 4 : způsob odstřižení kapuce

Našívání nových dílů

Dále bude zapotřebí našít nový límec, prodloužit nohavice a popřípadě všít vnitřní kapsy. Pro jejich výrobu se hodí např. kortexin, syntetická tkanina se zátěrem či jen s impregnací, kterou lze koupit v řemeslnických potřebách.

Při výrobě límce lze postupovat tak, že pruh látky ca. 60 cm dlouhý a 12 cm vysoký přeložíme nejprve na levém okraji o 2 cm zleva doprava a poté svisle napůl. Levý okraj přešijeme a začneme všívat límec do overalu. Po čtyřech pětinách šití již lze doměřit předpokládaný konec, zakrátit látku a založit zbývající látku dovnitř do límce a došít.

Obr. č.5: Nákres límce na látce

Obr.č. 6: přišívání límce zevnitř

Nohavice je zapotřebí prodloužit o cca. 10-30 cm v závislosti podle výšky postavy. Rozměr naměříme jako dvojnásobek šíře nohavice cca. 5 cm nad jejím koncem, ke kterému přičteme 3 cm na švy. Naměříme-li tedy např. 27 cm šířku nohavice, pak celková šířka látky na prodloužení bude 27+27+3 cm = 57 cm. Výška nohavice je indivduální podle postavy, k ní musíme započítat na horní straně 1,5 cm na šev a na dolní straně 2 cm na zahnutí a olemování. Prodlužovací díl nohavice nejprve olemujeme na spodní straně, poté sešijeme v tubus a obrátíme naruby. Navlékneme sešitý a naruby obrácený tubus na nohavice overalu tak, aby lem změřoval k pasu a nelemovaná strana se překrývala se spodním okrajem nohavice. Přišijeme nohavici a poté ji přetáhneme dolů.

Obr. č. 7: Způsob našití nohavice obrácené naruby.

Suchý zip

Vyplatí se koupit alespoň o šíři 4cm. Docílíme tím celkem slušné voděodolnosti a pevnosti zapínání. Všívání suchého zipu začínáme od krku a naměříme délku pár cm nad koncem lemu u rozkroku, na který zip našíváme. Důležitým detailem je, že část zipu s háčky (ta drsnější) patří na pravou polovinu overalu. Na levou polovinu patří část zipu se semišem. Jinak řečeno, pás s háčky je vespod a přes něj se zapíná hladká semišová část zipu (viz. obr. č.8).

Obr. č. 8: Všívání suchého zipu, spodní část

Vnitřní kapsy
Protože je overal používán v drsnějších podmínkách, o venkovní kapse nemá příliš cenu uvažovat. Zato se vyplatí všít dvě kapsy vnitřní. Jejich velikost je cca. jako rozložená dlaň s prsty a tvar jako půlměsíc. (viz. obr.) Pokud kapsy vystřihneme z kapuce, můžeme je vlepit do overalu chemoprenem. Pokud kapsy všíváme textilní, je dobré šev z lícové strany zatřít chemoprenem nebo uretanovým lepidlem.

opravování kombinézy

Pro zašívání zejména čistých trhlin a řezů lze doporučit entlový šev (klikatice), kterým se materiál spojí a po zašití se nit zafixuje pomocí uretanového lepidla nebo chemoprenu. Zamazáním švu lepidlem obnovíme voděnepropustnost a zároveň zvýšíme odolnost švu proti prodření nití. Při použití chemoprenu je potřeba nechat lepidlo zaschnout alespoň den do jeho nelepkavosti.

Naopak výhodou lepení je možnost zalepit si overal kdekoliv v terénu, přímo před akcí. Pro lepení lze použít např. chemopren a lepicí flek. Ten si uděláme z odstřižku materiálu, který zbyl při výrobě overalu. Před lepením je nutné očistit plochy benzínem a nanést lepidlo na obě kontaktní strany. Po pár minutách naschnutí silně přitlačíme obě vrstvy.

Výhody a nevýhody předělaného OPCH:
+ levné řešení pokud můžeme provést úpravu sami
+ cordurový overal může zůstat doma ve skříni pro parádu a na exkurze
– OPCH není tak komfortní jako značkový kupovaný textilní overal
+ nepromokneme při práci na blátivých a mokrých pracovištích
– nepropouští páry ven a je v něm teplo. Je zapotřebí mít termoprádlo, které saje pot.
+ neulpívá na něm tolik bláta, lépe se pere oproti textilii
– trhá se v ostrých voštinách
+ lépe prokluzuje plazivkami s tekutým blátem

Poděkování za inspiraci k napsání totoho článku patří Petru Holůbkovi, Janko Šmolovi, Miško vtipkárovi, Skiritovi , Kučovi a dalším špinavcům, kteří kopou v OPCH.

Přílohy: schematické nákresy k šití límce a nohavice.