by
8. prosince 2009 byl proveden první odborný průzkum domnělé přírodní jeskyně ve Vrbici, přístupné z vinných sklepů ing. Lubala a pod domem č. p. 172 u Svrčků. K podzemní prostoře se váže historická zpráva o její využití za dob válečných nepokojů, kdy byla využívána jako úkryt pro občany Vrbice a vojenské zběhy na konci 1. světové války.
Popsána však byla jinak nežli bylo zjištěno naším průzkumem v letech 2008 a 2009. Cituji: „V nynější době je vchod do chodby uzavřen těžkým betonem. Radek Svrček, který mě sklepem provázel, se pokoušel se svým bratrem chodbu prozkoumat. Podle jeho informací chodba mírně klesá a má výšku a šířku kolem 80 cm, ale postupně se průřez chodby ještě zmenšuje. Po 6 až 7 metrech se vstupuje do prostorné podzemní místnosti vysoké asi 1,7 metru a dlouhé 6 až 7 metrů . Z této místnosti vybíhala další chodba, ale už silně poškozená“ (srv. Janošek 2004).
V r. 2008 jsme společně s p. Janoškem z Vrbice (P. Kos – ÚAPP Brno, v.v.i., P. Kubín – Regionální muzeum v Mikulově), kterému se podařilo sehnat první historické údaje o vrbickém podzemí, podnikli první průzkum, při kterém byl nalezen popisovaný tajný vchod ze sklepa p. Svrčkové. Ten byl ukryt pod hromadou písku a sestával z betonové desky opatřené železným kruhem. Tímto místem jsme prolezli do poměrně velkého podzemního prostoru, který byl tvořen celkem třemi většími síněmi a „spojovací“ chodbou, na konci které byl náš „objevný“ průlez. Na opačné straně vchodu byl původně zazděný, v r. 2008 však opětovně otevřený, průlez do vinného sklepa p. Lubala. Tímto byl umožněn průzkum podzemí v r. 2009.
Bylo zjištěno, že tzv. „Vrbická jeskyně“ je dvojího charakteru chodeb. N a první pohled zaujmou jakoby před nedávnem zřícené stropy, ze kterých se vylomily celé lavice tvořené jemným vápnitým pískovcem. Vesměs po celé ploše stropů a ve stěnách jsou patrné pozůstatky asi 20 cm mocné vrstvy šedozelených kompaktních jílů, které podle geologa I. Baroně zapříčinily nejspíše kolaps stropních partií podzemních prostor, jejichž dno nyní leží pod rozsáhlým suťovým kuželem. Jednotlivé síně tuto vrstevnou nehomogenitu sledují pod výrazným sklonem v délce cca 20-25 m a šířce cca 15 m. Šířka síní se pohybuje kolem 5 m a výška cca 1 – 2 m. Celkovou délku podzemních prostor lze odhadnout na 45 – 50 m, přičemž stropy leží nyní přibližně 5 – 7 m pod současným povrchem. To je první podoba Vrbické jeskyně, která by mohla svědčit o přirozeném vzniku.
Při bližší prohlídce nejhlubších částí však bylo zjištěno, že do jeskyně ústí člověkem uměle vytesaná chodbička s oblým stropem, nyní zcela zatarasená pískovcovými kameny. Chodba je široká asi 1 m a vysoká přibližně 0,5 m, což je nepochybně zkresleno zavalením jejího dna. Rýhy po kopacím náčiní pokrývají poměrně řídce také rozšířenou část síně (strop i stěny), a to až do vzdálenosti cca 2-3 m, kde následuje v celé šíři i délce strop postižený borcením. Kromě rýh po špičácích nebo sekáčích byla v těchto místech zjištěna také očazená místa – nejspíše po kahanech, se kterými se nelze nikde jinde v jeskyni setkat. S jedinými dalšími pozůstatky po ražení za pomoci zahroceného nástroje (kvelbování), je možné se setkat ještě v horní síni, hned za průlezem ze sklepa p. Lubala. Je tedy vysoce pravděpodobné, že základem vzniku současné řícené Vrbické jeskyně, je systém starších uměle ražených podzemních prostor, které sledovaly vrstevnou poruchu, kterou tvořily jíly. Tím byl také dán přirozený úklon celého podzemního díla.
V současnosti vyvstává otázka, co bylo důvodem ražby tak rozsáhlých podzemních prostor. Dle rozsahu dutin je zcela jasné, že se nejedná o typické středověké lochy, jaké známe přímo z Vrbice a jiných oblastí Moravy. Lze se však přiklonit k domněnce, že v nitru návrší byly v minulosti dobývány polohy celistvějších šedobílých vápnitých pískovců nebo písků pro stavební účely. Jiná možnost tu není a využití takto vzniklého podzemí jako úkrytu v dobách válečných nepokojů bylo tedy nejspíše až druhotné.
Současná Vrbická jeskyně tedy představuje s velkou pravděpodobností opuštěný historický důl, jehož datování není na archeologickém ani geologickém základě v současnosti možné. Některé souvislosti spojené se vznikem dolu by mohly být eventuel. zjištěny na základě historických zpráv dohledaných v archívech. K interpretaci objektu by mohlo napomoci také zjištění, že podobným způsobem byly těženy horniny vněkarpatského flyše také v nedalekých Bulharech (průzkum dolu u Bulhar byl proveden a publikován členy ZO 6-12 ve sborníku Speleofóra), ke kterým se však, podobně jako ve Vrbici, neváží žádné současné údaje.
Náš průzkum naznačil také hrozící nebezpečí, spojené s narušením statiky nadzemních staveb, které se nachází nad Vrbickou jeskyní. Nyní budou o průzkumu informováni starosta obce a vedení geologické služby v Brně, kteří by měli rozhodnout o nutném statickém výzkumu jeskyně, s ohledem k dalším bezpečnostním opatřením.
Během návazné akce bude Vrbická jeskyně podrobně zmapována a vůči podzemí zaměřeny také nadzemní situace. Ve výsledném plánu by pak mělo být nejlépe zřetelné, které objekty na povrchu by mohly být bezprostředně ohroženy borcením stropů podzemních prostor.
Použitá literatura:
Janošek, F. 2004: Podzemní chodby – lochy pod obcí Vrbice, Zpravodaj obce Vrbice.
Akce se zúčastnili: P. Kos, I. Harna (oba ZO 6-12 Speleologický klub Brno) a I. Baroň (ZO 7-01 Orcus Bohumín)
autor: dr.skála
