by 
Ve čtvrtek přijeli první členové a začalo se zjišťovat, komu co zloději ukradli. V posledním měsíci se na nás celkově dost vyřádili. Začalo to železnou uzávěrou na jeskyni U Jedelské cesty, dále se někomu hodil náš špalek na sekání dřeva a teď nám vybrali i chajdu. Zmizel spacák, pracovní lana, lezecký sedák, nifka, pracovní overal, pár piv, poničili zámek na dveřích a ucvakli zámek na rozvaděči. Nachystané rádio a hliníkové konve na vodu díky vyrušení nestihli naložit do auta a odvézt. Tyto nepříjemné zážitky nám však vynahradila radost ze sobotního bádacího úspěchu.
V pátek ráno jsme zamířili do propadání V Jedlích. Po shlédnutí neměnného stavu v sondě druhého ponoru jsme zalezli do jeskyně V Jedlích (567A) a pokračovali v těžbě. Hloubení ve dně dómu se závalem jsme začali při poslední akci a účelem bylo znovuotevřít zadní partie jeskyně. Poměrně brzy se dostavil dlouho očekávaný okamžik – po vytažení toho klíčového kamene se v sedimentu otevřel malý otvor, kterým bylo vidět dále do volných prostor. Otvor jsme rychle rozšířili a hned nás to všechny lákalo zalézt dovnitř. Pohled na starou výdřevu držící nestabilní strop průlezu nám přece jen zabránil pokračovat, a tak jsme se po přestávce na oběd pustili do předřevení posledního 1 m dlouhého úseku. Práce to byla zdlouhavá a sypké sedimenty se během dřevení postupně dvakrát sesunuly. Nezbývalo mnoho do očekávaných „staronových" objevů, ale sil ubývalo. Proto se zbytek zadřevení nechal na sobotu a když jsme vylezli z jeskyně, venku už byla tma.
V sobotu se na základně slavily hned čtvery narozeniny, přesto se našlo dost lidí schopných dodělat práci V Jedlích. Přes noc se sesunula i poslední část průlezu, takže se opět dřevilo, těžilo a odpoledne, když už byl celý průlez bezpečně zajištěn, jsme prolezli do míst, která většina současných členů skupiny znala jen z mapy. A stálo to za to! Meandrový dóm byl prostě nádherný – prochází se 0,5 m širokými a 5 m vysokými klikatými chodbami až k Honzově chodbě. Ta je přibližně v půlce své délky neprůlezně zanesena naplaveným štěrkem a břidlicemi. Poté jsme prolezli Labyrint a ti hubenější z nás i chodby za Klíčovou dírkou.
Díky tomuto počinu se rok 2008 zapíše do historie Meandrového dómu. Ten byl objeven roku1956 po prokopání Štěrkového sifonu, 1963 byl znovuotevřen a o rok později byla prokopána nová cesta, kterou jsme letos tento dóm zpřístupnili. Celkově jsme nalezli spoustu míst, kde je zřejmé, že tady za vyššího vodního stavu vyvěrají a opět mizí vody Jedelského potůčku. Proto se naším nejbližším úkolem na této lokalitě stalo pozorovaní proudění vod a jejich souvislost s 1., 2. a 3. ponorem. Takže se teď budeme těšit na pořádné jarní tání.
Mezitím na základně zbytek osazenstva zrekonstruoval lavičky kolem ohně a proběhla exkurze s hostem do Dagmary. Úspěšný den jsme zakončili večer u vzpomínkového ohně v lomu Velká Dohoda.
autor: Maty
