by 
Na Boudě se scházíme v pátek až za tmy a plánujeme si práci pro nadcházející dny. V sobotu ráno přijíždí zbytek naší pracovní sestavy a jdeme těžit do Jedlí. Počasí je nádherné, lepší jsme si ani nemohli přát, a tak zůstáváme na povrchu. V Mlhově závrtu těžíme dopoledne. Paralelně proběhla exkurze do Dagmary. Po obědě se přesouváme pod zem a v plánu je těžba v Honzově chodbě jeskyně V Jedlích. K našemu překvapení zjišťujeme, že je nejnižší dostupné místo Honzovy chodby, které jsme vyčistili při říjnové akci, celé zaplaveno vodou. Dokonce je zřetelně patrný přítok mezi štěrkem a kameny ve dně chodby.
Hydrologická situace v celém propadání je následující: Jedelský potok teče mimořádně vydatně a celý tok se ztrácí v prvním ponoru. Tekoucí voda je dále zastižena v síňce před Štěrkovým sifonem jeskyně V Jedlích a odtéká do sifonu. Následně vytéká až zpod štěrků ve dně Honzovy chodby a zaplavuje její nejnižší místo, kde je utvořeno jezírko. Hladina zde nekolísá, voda stačí odtékat. Nikde jinde v jeskyni nebyla voda vidět ani slyšet (propad v Meandrovém dómu, odtok za Klíčovou dírkou). Vylézáme na povrchu, překládáme tok potoka do druhého ponoru a vracíme se monitorovat vodní stav v jeskyni. Během 15 min. od vyřazení prvního ponoru z funkce začíná přítok v Honzově chodbě slábnout a hladina pozvolna klesá rychlostí cca 2 cm/min. Dnes tady končíme, musíme počkat, až voda opadne. Druhý ponor hltá vodu bez problému. Na dně je utvořeno malé jezírko s hladinou ve výšce přepadového okénka, kterým voda odtéká.
V neděli jsme si vzali kopací volno. Někteří využili krásné počasí k procházce po krase, jiní se věnovali houbaření, koupání na Přehradě a odpoledne jsme navštívili jeskyni Nový Lopač. I tady teklo vody poměrně dost. V chodbě nad koncovým sifonem jsme obdivovali výsledky intenzivní hydrotěžby a poslední postupy. Vylézáme opět za tmy a na mrazivém vzduchu sprintujeme v promáčených overalech k autu, rychle se převléct do suchého.
V pondělí si prohodíme dopolední a odpolední směnu a jdeme rovnou do Honzovy chodby. Voda je pryč, jen na dně zůstala tenká vrstva mazlavého bláta, kterou jsme během chvíle vytěžili a pokračovali v prolongaci. Čelba a místo vysypávání těženého štěrku už se od sebe pěkně vzdálily a tak nás po pár desítkách kýblů bylo najednou na transport těžených sedimentů málo. Přesto se nám nakonec podařilo protlačit se přes naplavený štěrkový val a nahlédnout do pokračování chodby. Pohled to nebyl nijak povzbudivý, chodba je i dále zaplavena až po strop štěrky.
Odpoledne trávíme v Mlhově závrtu. Počasí už sice není tak krásné, ale pořád je relativně teplo. Pokračujeme v hloubení sondy, ale hlavně začišťujeme stěny, protože se nám profil sondy u dna oproti povrchu zužoval. Pomalu začínají padat první sázky, v jaké hloubce zde narazíme na první kámen. Zatím nikdo nevyhrál, uvidíme příště.
V úterý je venku nevlídně, padla mlha a nás čeká balení, úklid základny a rozloučení s krasem.
autor: Maty
