by
Součástí oběžníku č. 96/2009 ČSS je zápis ze 4. zasedání
předsednictva ČSS a zápis z 19. zasedání komise pro pseudokras ČSS. V
obou těchto materiálech jsou vyjádřena stanoviska k podzemnímu
labyrintu Poseidon. Jedenáct členů naší ZO 5-07 zaslalo k jednání
těchto složek ČSS naše vyjádření problému. Na žádné z těchto jednání
jsme nebyli pozváni. Byli však pozváni jiní. A jistý arogantní pán
začal zasedání komise pro pseudokras rádobyvtipným zesměšňováním Správy
jeskyní ČR a jejích pracovníků, pak přímým pomlouváním Romana Mlejnka,
no a pak protlačil svůj názor na věc. Na schůzi se nenašel nikdo, kdo
by mu řekl: „Proč pomlouváš člověka, který tu není?“ Mlčet je snadné, že? Takové obvyklé lidské selhání. A klasické jednání o nás bez nás.
K zápisu z 19. zasedání komise pro pseudokras ČSS
Součástí zasedání komise bylo podle programu Vystoupení zástupců jednotlivých ZO ČSS odborných skupin pracujících na problematice pseudokrasu se stručným výčtem aktivit v roce 2008.
Kdyby měla komise opravdu zájem mít přehled o tom, na čem se pracuje v
pseudokrasu, tak by snad nemohla opomenout pozvat Romana Mlejnka, který
v pseudokrasu bádá dosti intenzivně. Roman Mlejnek však na jednání komise nebyl pozván. Proč?
V zápisu se uvádí, že se uskutečnila exkurze do terénu a do prostor tzv. „ systému Poseidon“.
– Exkurze se konala po turistickém okruhu Teplickými skalami, nahlédlo
se do některých odboček. Těsně vedle Poseidonu. Do Poseidonu, do
systému hlubokých propastí a puklin, do suťových jeskyní, je to o něco
dál a o něco hloub. Je to na mnoho hodin cesty. Je tragikomické, že
téměř nikdo ze zúčastněných (s jednou výjimkou), kteří se k problému vyjadřovali, v hlubokých prostorách Poseidonu nikdy nebyl.
V zápisu je postesk, že R. Mlejnek tento objev minimálně
presentoval na 10. sympoziu o pseudokrasu v Gorizii (2008), ale obsah
referátu a příspěvku do sborníku tohoto mezinárodního setkání řešitelů
pseudokrasové problematiky nám dosud není znám. – No to už jsem se ptal, tak proč komise Romana Mlejnka na své jednání nepozvala a o text příspěvku ho nepožádala?
Ano, stanovení délky systému je nestandardní. To proto, že
nestandardní je rozsah systému. V tak krátkém čase tady u nás ještě
nikdo nic tak kolosálního nemapoval. Metoda je adekvátní rozsahu
systému. K rozporování tvrzení, že „Poseidon je nejdelším podzemním
labyrintem vytvořeným v pískovcích v Evropě“, stačí jediné a prosté:
říci, který takový systém je delší. Je to úplně jednoduché. Zatím nám
to však nikdo neřekl. Stále na tu informaci čekáme. (Rádi si ten
labyrint zajedeme prohlédnout, a budeme rádi, když bude Poseidon i třebas až druhý:-)
Komise pro pseudokras ČSS se staví za a ztotožňuje s odborným vyjádřením „Systém Poseidon v Teplických skalách“, vypracovaným pracovníky Geologického ústavu AV ČR v Praze. – Ke
zmíněnému vyjádření jsme sepsali zcela konkretní námitky, zcela konkretní údaje dokládající, že toto vyjádření je pomýlené. Jediný z našich argumentů nebyl vyvrácen. Komise je vedena pouze slepou vírou ve vyjádření Geologického ústavu.
…nelze hovořit o objevu systému, neboť řada jeho částí byla známá a popsána a pojmenována již více jak před 100 lety, byla běžně přístupná i laické veřejnosti. Řada lokalit byla dokumentována a popsána členy ZO ČSS 5-03. Některé propasti byly jako objevy hlášeny na Správu CHKO Broumovsko i horolezci. – V dějinách lidského poznání je bezpočet případů, kdy byli někteří badatalé objevu takřka na dosah, ale neučinili ten poslední, rozhodující krok. Blaise Pascal byl jedním z nejbrilantnějších matematiků a fyziků 17. století. Jeho myšlenkové výboje byly důležité pro přípravu základů infinitezimálního počtu. Pascal v podstatě nalezl výpočet plochy omezené obloukem kružnice. Leibniz později napsal, že při čtení Pascalova díla mu najednou svitlo! Uvědomil si, že teorémy vztahující se ke kružnici mohou být použity pro libovolnou křivku… (BECKMANN P. 1998: Historie čísla π. Academia, Praha). Za zakladatele diferenciálního a integrálního počtu jsou dnes považováni Leibnitz a Newton. Prostě proto, že jim „svitlo“.
Henri Poincaré byl jedním z největších matematiků své doby. Dostal se do blízkosti toho, co dělal Einstein a v roce 1904 dokonce na světové výstavě v St. Louis přednesl přednášku na téma „teorie relativity“. Okrajově se dotkl tématu … ale dále věc nerozpracoval. Ucelenou teorii relativity formuloval Albert Einstein o rok později (BODANIS D. 2002: E = mc2. Životopis nejslavnější rovnice na světě. Dokořán, Praha).
Karel Absolon věnoval mnoho úsilí prokopávání šachty v závrtu Městikáď ve 30. letech. Byl těsně na pokraji objevu velkých podzemních prostor, které předpokládal. Objeviteli Amatérské jeskyně byli však až členové Plánivské skupiny Speleologického klubu, kteří do ní v roce 1969 pronikli a z velké části ji zdokumentovali.
Objev (pochopení podstaty, první prolezení podstatných částí a charakterizace) celého systému Poseidon je prioritou Romana Mlejnka. My všichni ostatní (jeskyňáři, horolezci, trempové, vědci) jsme se jen nepatrně dotkli okrajových partií (jako Pascal, jako Poincaré, jako Absolon, jako účastníci exkurze), zastavili jsme se těsně před branami objevu. (Prostě se nikomu nechtělo dát se do prolézání těch slizkých puklin.) O celku a o jeho rozsahu neměl nikdo ani tušení. Proto na to koukali všichni jako na zjevení, a proto dostali Roman Mlejnek a Vráťa Ouhrabka za popis labyrintu Poseidon zcela právem zvláštní cenu Speleofóra 2008.
Ve všech publikovaných materiálech o objevu tzv. „systému Poseidon“ ve veřejných sdělovacích prostředcích R. Mlejnek vystupuje jako jediný objevitel a opomíjí (otázka zda záměrně) výsledky výzkumu a dokumentace, které v této oblasti a právě v jednotlivých jeskyních tzv. systému „Poseidon“ za 30 let učinili členové ZO ČSS 5-03. – No každý snad to Speleofórum 2008 máme po ruce, ne? Tak se tam podívejte, jak jsou v příspěvku s popisem systému všechny do té doby známé části uvedeny na metr, jak jsou v seznamu literatury všechny publikace členů ZO 5-03 poctivě citovány. V populárně laděných článcích se prostě seznam literatury neuvádí. To žádná redakce nevezme. A navíc, Broumováci se mapování jeskyní věnují jen okrajově. Vždyť ještě nezmapovali ani Teplickou jeskyni. Jejich doménou je sledování kořenových stalagmitů a to je například v článku v National Geographic řádně uvedeno: Studium kořenových útvarů v naší republice započali počátkem 80. let 20. stol. Jiří Kopecký a Jan Jeník.
Ke stanovisku předsednictva
O věci etického pochybení či nepochybení ve věci Poseidonu jednal dozorčí sbor ČSS. Obě strany sporu se k věci vyjádřily. Následně, na svém 2. zasedání dne 16. prosince 2008, předsednictvo schválilo následující své konečné stanovisko: předsednictvo obdrželo stanovisko dozorčího sboru ČSS v kauze Poseidon; na základě tohoto stanoviska konstatuje, že nedošlo k porušení stanov ČSS a že se nadále jedná pouze o odborný problém (Oběžník č. 94/2009). Nyní, bez jakéhokoliv dalšího jednání obou stran, předsednictvo ve svém stanovisku píše o zkreslování práce, nerespektování pravidel a vyzývá Romana Mlejnka, aby se omluvil členům ZO 5-03 Broumov za výše uvedené neetické a nekolegiální jednání. Tím předsednictvo zcela popírá své předchozí vyjádření a snaží se rozpoutat zcela nesmyslnou štvavou kampaň proti Romanovi Mlejnkovi. Na čípak asi naléhání předsednictvo obrátilo o 180 stupňů?
Dne 18. ledna 2009 zaslal R. Tásler za ZO 5-02 k rukám předsednictva stanovisko k věci a požádal, aby toto stanovisko bylo projednáno a zveřejněno. V zápisu ze 3. zasedání předsednictva ze dne 13. února 2009 je standardně uvedeno Předsednictvo vzalo na vědomí dopis členů ZO 5-02 a tento dopis je k zápisu přiložen (Oběžník č. 95/2009).
Dne 20. března 2009 zaslala A. Hanelová za ZO 5-07 k rukám předsednictva stanovisko k věci a požádala, aby toto stanovisko bylo projednáno a zveřejněno. V zápisu ze 4. zasedání předsednictva ze dne 24. dubna 2009 není o tomto stanovisku ani zmínka! Natož aby stanovisko bylo k zápisu přiloženo (Oběžník č. 96/2009)!
Předsednictvo ČSS zcela nedemokraticky prezentuje na veřejnosti pouze názory své a svých kamarádů a potlačuje názory druhých. To je cenzura jak za bývalého režimu. Tímto neuvěřitelným jednáním demokraticky zvoleného předsednictva jsme zděšeni a naprosto znechuceni. Bohužel, od doby, kdy napsal W. Shakespeare svůj 66. sonet, se svět mnoho nezměnil.
Vlastík Růžička
ZO 5-07 Antroherpon
autor: lblazek
