Opuštěná štola ve Studénčném žlebu u Mokré

Na přelomu 60. a 70. let se v prostoru Mokerské plošiny prováděly poměrně rozsáhlé geologické průzkumy, které měly ověřit kvalitu a vydatnost ložiska pro nově budovaný podnik cementárnu Mokrá. Kromě hloubkových vrtů se ještě prováděl průzkum s pomocí rubaných štol a kopaných šachet. Některé štoly byly budovány záměrně k provozování komorových odstřelů, které se však neosvědčily pro své razantní důsledky. Nově vybudovaný podnik zahájil výrobu v roce 1968 pod názvem národní podnik Cementárna Mokrá, který byl ustanoven ministerstvem stavebnictví již v roce 1965. Ještě před zahájením provozu cementárny došlo k otvírce etáží 420 a 395 m n.m. ve Středním lomu a et. 410 ve Východním lomu (Břidla). Již tehdy byla rozloha těžby cca 35 ha. V letech 1981 až 1988 byla zahájena otvírka Západního lomu, který zabral cca 25 ha plošiny. Současná rozloha velkolomu je více než 120 ha.

Otvírkám lomů předcházel důsledný geologický průzkum v podobě náročně kopaných průzkumných šachet a štol. Jejich zbytky lze najít ještě dnes na různých místech plošiny. Štoly se nacházely ve Studénčném žlebu a ve Východním lomu. Dodnes se zachovala pouze jediná, která protíná levou stráň Studénčného žlebu s Prostředním lomem, kde ústí do jeho stěny. Ze speleologického hlediska je tato štola téměř bezvýznamná, avšak asi v 1/3 její délky (směrem od žlebu) jí protíná jediná zkrasovělá puklina, která je vyplněná červenou hlínou t. terra rossa. Puklina jde paralelně se žlebem a pokračuje do větších hloubek, kam se korozně rozšířuje a naznačuje tak možnost vazby na fosilní jeskynní úroveň, která je tu předpokládána ve vztahu ke starému odvodňování hostěnicko-ochozské oblasti.

V protilehlé stráni se do 80. let nacházela podobná štola se zbytky staré výdřevy, která byla dlouhá cca 40 m a končila v zahliněné kaverně s vápencovými bloky a občas zimujícími skulinovými netopýry a vrápenci malými. Ta byla posléze zabrána Západním lomem. Poslední štola se nacházela na Břidle, kde po ní můžeme dodnes spatřit rozměrný trychtýřovitý závrt. Štola se patrně zřítila, neboť byla zbudována v málo soudržných břidlicích.

Zbytky kopaných šachet lze zastihnout ve dně Studénčného žlebu a pod skaliskem nad Bočním žlebem u Západního lomu.

Jedinou existující štolu jsem zmapoval a fotograficky zdokumentoval. Dnes je toto místo opuštěné a patří do dobývacího prostoru lomu, občas tu ale někdo táboří, protože jsem uvnitř narazil na několik kameny obložených ohnišť. Slamníky a jiná nocležiště jsem tam ale naštěstí kromě napadaného listí nenašel.