Opuštěná štola ve Studénčném žlebu u Mokré

Na přelomu 60. a 70. let se v prostoru Mokerské plošiny prováděly poměrně rozsáhlé geologické průzkumy, které měly ověřit kvalitu a vydatnost ložiska pro nově budovaný podnik cementárnu Mokrá. Kromě hloubkových vrtů se ještě prováděl průzkum s pomocí rubaných štol a kopaných šachet. Některé štoly byly budovány záměrně k provozování komorových odstřelů, které se však neosvědčily pro své razantní důsledky. Nově vybudovaný podnik zahájil výrobu v roce 1968 pod názvem národní podnik Cementárna Mokrá, který byl ustanoven ministerstvem stavebnictví již v roce 1965. Ještě před zahájením provozu cementárny došlo k otvírce etáží 420 a 395 m n.m. ve Středním lomu a et. 410 ve Východním lomu (Břidla). Již tehdy byla rozloha těžby cca 35 ha. V letech 1981 až 1988 byla zahájena otvírka Západního lomu, který zabral cca 25 ha plošiny. Současná rozloha velkolomu je více než 120 ha.

Úsek protnutý zkrasovělou poruchouOtvírkám lomů předcházel důsledný geologický průzkum v podobě náročně kopaných průzkumných šachet a štol. Jejich zbytky lze najít ještě dnes na různých místech plošiny. Štoly se nacházely ve Studénčném žlebu a ve Východním lomu. Dodnes se zachovala pouze jediná, která protíná levou stráň Studénčného žlebu s Prostředním lomem, kde ústí do jeho stěny. Ze speleologického hlediska je tato štola téměř bezvýznamná, avšak asi v 1/3 její délky (směrem od žlebu) jí protíná jediná zkrasovělá puklina, která je vyplněná červenou hlínou t. terra rossa. Puklina jde paralelně se žlebem a pokračuje do větších hloubek, kam se korozně rozšířuje a naznačuje tak možnost vazby na fosilní jeskynní úroveň, která je tu předpokládána ve vztahu ke starému odvodňování hostěnicko-ochozské oblasti.

V protilehlé stráni se do 80. let nacházela podobná štola se zbytky staré výdřevy, která byla dlouhá cca 40 m a končila v zahliněné kaverně s vápencovými bloky a občas zimujícími skulinovými netopýry a vrápenci malými. Ta byla posléze zabrána Západním lomem. Poslední štola se nacházela na Břidle, kde po ní můžeme dodnes spatřit rozměrný trychtýřovitý závrt. Štola se patrně zřítila, neboť byla zbudována v málo soudržných břidlicích.

Zbytky kopaných šachet lze zastihnout ve dně Studénčného žlebu a pod skaliskem nad Bočním žlebem u Západního lomu.

Jedinou existující štolu jsem zmapoval a fotograficky zdokumentoval. Dnes je toto místo opuštěné a patří do dobývacího prostoru lomu, občas tu ale někdo táboří, protože jsem uvnitř narazil na několik kameny obložených ohnišť. Slamníky a jiná nocležiště jsem tam ale naštěstí kromě napadaného listí nenašel.

autor: PetrK