by
S přibývajícím časem se nám blíží další ročník Speleofóra a kolegové z jiných vápencových oblastí hlásí jeden objev za druhým. Amatérská jeskyně si žije svým klidným životem a naivní představou, že je nepřekonatelná. Snažíme se proto udělat vše pro to, abychom dokázali opak.
Toulky nadzemím i podzemím Josefovského údolí jsem započal čtvrtečním odpolednem. Do krasu jsem odjel společně s Raďasem, na základně jsme se sešli s Předsedem a Maruškou. Bylo proto možné se rozdělit a obsadit hned dvě pracoviště. Já s Hastrmánkem jsme se vydali, jak jinak, do Odporného komínu. Věnovali jsme se rozebírání závalku na konci pukliny. Toto místo nás už několik akcí silně inspiruje svým výrazným průvanem, takže se snažíme využít každé volné chvíle pro práce v těchto místech.
Raďas s Předsedem se věnovali dalšímu nadějnému místu, a sice chodbičce za Mořským okem. I tato místa v nás vyvolávají naděje, studna s kulmy je už na dosah ruky a Ámoška se fůrt ne a ne ucpat 🙂
Páteční podvečer, počátek víkendového bádání náše řady doplnil věrný souputník Kuklič . Pravidelnou sestavu mé maličkosti, Kukliče a Marušky pro pracovní akci doplnil Martin Golec. Tato naše čtveřice se vysoukala do nejvyšších míst Brežněvovy výspy a pokračovala v rozebírání závalu na vlastním konci. Průvan je stále velice výrazný, motivace velká. Trávíme tam mnohem více času, než jsme měli v plánu. Bohužel některé kameny stále vzdorují, akci ukončujem. Sice vidíme a hmatáme za posledními "Mohykány" volné prostory, ale příroda nad námi i protentokráte vítězí.
Tento podvečer krasovíkendu se odebral do jeskyně i Raďas. Maruška dovezla bratra Vašíka a tím bylo možno obsadit další pracoviště. Vydali se splečně nejprvedo Majových jeskyní, kde Raďas objevil potencionálně zajímavé místo kousek od vývěrové části Hlubokého sifonu. Provedli přípravné práce na další rekognoskaci a přesunuli se do Mořského oka. Tam zbytek svého vymezeného času věnovali úpravám průtoku mezi jednotlivými jezery oblasti.
Sobotníden bylplně nabit akcemi všeho druhu. Pracovalo se na zútulňování základny, já s Dančou jsme přeizolovali střechu nad přístavkem s devátou propastí a skříňkami.
Hlavní program celého odpoledne však zajistil někdo za nás. V jeskyni probíhal "Den otevřených dveří", aniž by o tom kdokoliv z jeskyňářů měl sebemenší tušení. Zájemců bylo mnoho, adrenalin velký. I technika má svoje špatné dny, šenkáč byl zaplaven, proto se rozvášněné davy pohybovaly jen po Staré BS. Přítrž všemu tomuto řádění naštěstí udělali přátelé strážci CHKO MK. Díky jim za to.
Ve večerních hodinách si rozhlasáci sbalili svoje saky paky,a my jsme se mohli v klidu vydat do jeskyně za svýmí objevy. Bohužel doba nepřeje pracem, mnoho lidí preferuje jiné hodnoty, mnoho lidí odrazuje od bádání nadšence, ale vydali jsme se alespoň já s Kukličem za poznáním. Danča nám dělala "povrchovou hlídku" ve Velké síni, kde pokračovala ve svých pracech v oblastech Kufru. Já s Kukličem jsme se vysoukali do Odporňáku. Poslední kameny nás dělily od volných prostor. Hráli jsme si s nimi, šťouchali do nich, odhazovali je za sebe. Nakonec se cesta uvolnila a my mohli vniknout do zatím neznámých prostor. Za závalem pokračuje horizontální puklinová chodba, která po asi čtyřech metrech ústí do chodby jiné, většího profilu. Tato drží směr hlavní tektonické poruchy JV-SZ, je lehce ukloněná pod úhlem asi 30 stupňů. Směrem na sz. klesá a je po asi třech metrech zakončena závalem drobných propraných kamenů, který se dá lehce a bezpečně rozebírat. Stoupající, jv. větev je po pár metrech taktéž ucpána, tentokrát velice jemnými Rudickými písky, v jejím dně je vrstvička jílu a drobných valounků kulmských břidlic.
Nedělní odpoledne bylo věnováno oblastem nových postupů v Odporňáku. Vysoukali jsme se do těchto vlhkých a blátivých míst spolu s Kukličem a Raďasem. Nejprve jsme v celém vertikálním úseku postahovali veškeré hadicové a kabelové tahy. Pak jsme se začali věnovat práci,která nás očekává i po několik následujících akcí. Je totiž nutno všechny balvany z rozebraného závalku, a i ty, co se nacházejí dále, postupně přemístit až do Velké síně. Utvořili jsme řetěz, při kterém se Raďas umístil na vlastní čelbu, Kuklič před puklinu a já se vrátil na první horizont, abych svalené kameny vyprošťoval z průlezu do vertikálního úseku. Asi dvě hodinky jsme se věnovali této činnosti, čímž se nám podařilo takřka vyčistit vstupní části nových objevů. V odpoledních hodinách jsme se promáčeni, ale spokojeni vrátili do teplíčka louky před základnou.
Nedělní slunné odpoledne strávil v příjemném chládku jeskyně i Předseda. Tohoto po skončení své předešlé akce spojené se zabezpečením žebříku do Skalního zámku doplnil Dejv a společně se věnovali další prolongaci chodbičky za Mořským okem.
V podvečerních hodinách jsme zakonzervovali základnu a spokojeni s provedenými pracemi jsme se odebrali do svých domovů. Práce se zvládlo hodně, postoupili jsme v Odporném komínu, zabezpečil se přístup do Skalního zámku, provedlo se i zabezpečení přístupu do dalších míst systému BS – Barová. Další krasovíkend snad bude stejně příznivý a napomůže nám k dalším postupům, potřebných k získání prvenství.
autor: lblazek
