by
Uplynula docela dlouhá doba,
kdy naše kroky naposledy zamířili vstříc ku Franckému Švýcarsku. Musím
podotknou, že se nám už opravdu stýskalo! A bylo tedy na čase podniknout
výpravu. V obou velkých krasových území (Fränkische a Herrsbrucker Schweiz),
jsme kdysi zanechali naše jeskyňářská srdce a stále nás to tam silně přitahuje.
Krása přírody jest zde okouzlující a samotné podzemí rozmanité, místy
neprobádané, čili pro Guáno velmi lákavé.
Naše nadšení nás vytáhlo na
výpravu ve všední den. Proto účast byla pouze tříčlenná a to tedy já „dědek",
Jarda „Muzejník" a Pítrs „Blekoš". Naše cesta zamířila do velké a klikaté
soutěsky, kterou protéká krásně tyrkysová říčka. Příroda si ještě podřimovala a
tak hustě porostlé příkré stěny, převážně listnatou vegetací, byli odkryté pro
naše zraky. Naše pohledy se tedy mohli kochat majestátnými skalními městy
tyčící se do 560 m.n.m.
Rychle převléct a směle vzhůru
do strmých krpálů. Naším vysněným cílem výpravy, bylo opět se pokusit nalézt
jeskyni Akta-X. Jako kamzíci či zběsilé horské kozy jsme šplhali a trdlovali
v nelehkém příkrém terénu. Opět jsme našli několik nových vstupů do
menších jeskyní, ale jeskyni Akta-X bohužel nikoli. Vše bylo pečlivě
zdokumentováno a zapsáno. Zato se nám podařilo nalézt legendární Wassergrotte.
Nenápadný malý vstup se našel pod jednou z mnoha skalních stěn. Jeskyně je
poměrně malá a naprosto nenáročná. Zadní dóm (vstup přes malé jezírko) je
sympaticky vyzdobeno krasovými jevy. Zajisté jsou zde o mnoho hezčí a
zajímavější jeskyně, ale člověk se má radovat i z malých věcí, jinak by ten
život byl patrně smutný. A tak jsme se radovali…. Pokaždé si pomyslím, kdyby
takhle vypadala naše Dyleňská jeskyně. To by byla paráda!… to by byla
nevídaná krása ! Asi po 5 hodinách jsme ukončili pátrání a vrátili se zpět
k autu. Cesta dolů byla dosti drsná, pár držko-pádů to jistilo. Mohlo by se
zdáti, že mise byla neúspěšná. Já si to nemyslím. Našli jsme Wasserhöhle,
několik dalších menších děr a zmapovali velký kus soutěsky. Takže spokojenost.
Cestou domů, jsme to vzali přes
krasovou oblast Herrsbrucker Schweiz a zamířili do Větrné propasti Gambáč (Wellucker
Wald). Na této krásné jeskyni se stále pracuje a tak naše zvědavé oko, chtělo
znát nynější stav kopacích prací. Pod vstupní propastí (-10 m.) v prvním dómu na
nás čekala překrásná ledová výzdoba. Jeskyně je celkově zajímavá pro focení,
ale takové „poklady" jsme rozhodně nečekali. Krása ledových stalagmitů a
ledopády na stěnách jasně přebyli krásu spodních partií jeskyně. Po slanění do
centrálního dómu, jsme našli nová kotvení, která slouží k vystrojení
ukloněného traverzu. Traverz je důmyslný „dopravní prostředek" na odvoz
vyfáraného materiálu a odvoz unavených jeskyňářů. Na hlavní čelbě za
Pískovcovým dómem, bylo znát dost velký kus práce. Pořídil jsem pár fotek, po
té jsme se pokochali z VIP balkonu na krásný strop centrálního dómu a
pomalu se drali zpět k východu. Musím zmínit, že je zde spousty nových
nainstalovaných kotev a tak se dá centrál oblézt křížem krážem.
Závěr. Po dlouhé době opět
v našem oblíbeném krase a bylo to jako vždy moc fajn. Sice úspěch na
jeskyni Akta-X zase nula, ale všem je jasná naše speciální „30", takže je to
v klídku. Ledový rampáni v Gambáči rozhodně stáli za pohled, focení a
potěchu. Závěrečný vzkaz kamarádům: třiďte odpad, neztrácejte smysl pro humor,
„30" se asi krátí a hlavně zachraňte BOBRY !!!
Zdař Bůh
Ivan „dědek"
autor: lblazek
