Rovnost Brno 6.8.2004
Speleologická skupina
Myotis má svou základnu ve Vilémovicfch .
Tam také vznikl nápad vybudovat amatérské speleologické muzeum, jehož
expozici si prohlédla už řada zájemců. Letos však prochází velkými změnami. O
tom jsme si povídali s Janem Flekem, vedoucím skupiny Myotis .
Proč se speleologické
muzeum přestěhovalo?
Bylo to snad dílem schválnosti nebo
zlé náhody, ale skutečnosti je, že sotva týden po dokončení nových výstavních
expozic jsme dostali výpověď ze stávajících prostor. I když to nebyly místnosti
právě ideální, docela jsme se tam zabydleli. Snad to bylo tím, že k
jeskyňářství (opusťme slovo speleologie a buďme českými
jeskyňáři) tak nějak patří tvrdé podmínky. Kdo se chce věnovat klasickému
jeskyňářství , musí být tvrdý, zvyklý na nepohodu. Jen si
zkuste představit, že strávíte víkend v podzemí kopáním kamení a bláta, v
mokru, zimě a ve tmě. Párkrát vás to bude bavit, ale jen pro někoho se
jeskyňařina stane životním stylem a málokdo u ní vydrží
celoživotně.
Vraťme se ale ke
speleomuzeu , které i v nevyhovujících podmínkách v
minulých letech slavilo úspěch.
Naši expozici oceňovala jeskyňářská
i turistická veřejnost. Bylo to zejména tím, že vznikla v ryze amatérských
podmínkách a představila jeskyňáře z lidského pohledu. Vždyť otlučená přilba a
karbidka ušpiněná jeskynní hlínou více vypovídá o naši činnosti v podzemí než
nablýskané exponáty.
Otcem myšlenky a tvůrcem expozice
byl Zdenek Hasmanda ( Piňda ),
který tak vehementně muzeum prosazoval, že posléze doslova přinutil ostatní
členy skupiny Myotis ke spolupráci. Řekl bych, že tam
nechal část svého života i srdce. Bohužel, zřejmě právě proto už nenašel v sobě
sílu začít znovu.
Co se stalo, když jste
dostali výpověď z původních prostor?
V kritické situaci, kdy jsme museli
místnosti vyklidit, nabídl pomoc Obecní úřad ve Vilémovicích .
Jeho zájem, spolupráce a pomoc naši organizaci byly skutečně nebývalé. Získali
jsme do pronájmu půdní prostory „radnice“, a tím vlastně byla expozice
zachráněna. Nastalo stěhování a především budování, a tak bude mít expozice v
budoucnosti doslova exkluzivní prostory.
Jaká je situace dnes?
Naše speleomuzeum je provozuschopné, přestože není zdaleka hotové. Je otevřeno zatím jen
příležitostně. Mně osobně tam ale pořád něco chybí, asi ten osobitý dech
jeskyňářství . To náhodný návštěvník asi nepozná, ale jeskyňář
ano. Snad jsme postupovali při budování expozice příliš rychle a neosobně, snad
chybí původní atmosféra podmáčených a otlučených stěn…
Přes zimu nás čeká další kus práce a
věříme, že na začátku příští sezóny muzeum slavnostně otevřeme. Potom pozveme
všechny zájemce o jeskyně a jejich historii, aby se pokusili nasát
neopakovatelnou atmosféru výzkumu podzemí, kterou se nám jistě podaří vytvořit.
Marta Antonínová Vilémovice
autor: Robert