Moravský kras.

Moravský kras.

 

Moravský kras je nejrozsáhlejší chráněnou oblastí v České republice. Je zde také nejvíce vyvinuté krasové spektrum. To není jen Macocha a pět zpřístupněných jeskyní. Je to především krásná zachovalá příroda, skalní výtvory, kaňony, zříceniny hradů, hradiska, propadání, vývěry, závrty, ale také téměř tisíc registrovaných jeskyní. Jen Moravské muzeum má přes milion nálezů z jeskynních sedimentů. Moravský kras má rozlohu asi 94 km2. V roce 1956 byl uznán jako Chráněná krajinná oblast. / CHKO/. Je zařazen mezi evropské významné lokality NATURA 2000.
Nachází se na severu a severovýchodě od Brna v jihozápadní části Drahanské vrchoviny.
Tato vápencová oblast se rozprostírá od Líšně na sever směrem ke Sloupu v délce asi 25 km. Výška terénu se pohybuje kolem 400 m.n.m. Téměř 60% plochy tvoří lesy. Je odvodňována třemi řekami a podle těchto toků také rozdělena. Severní část, střední a jižní. Severní část je odvodňována řekou Punkvou. Střední část Křtinským potokem a jižní část řekou Říčkou. Řeka Punkva i Křtinský potok se vlévají do řeky Svitavy. Řeka Říčka a Svitava se vlévají jižněji od Brna do řeky Svratky. Vznik, nebo stáří krasu přenechme odborníkům. Pravdou je, že v klukovských letech jsme chodili na Stránskou skálu, kde se nám někdy podařilo nalézt na kamenu, nebo na skále zkamenělinu tehdy žijícího tvora. Bylo chloubou každého kluka takový kamen vlastnit. Až mnohem později jsem se dověděl, že tyto zkameněliny vznikaly v období Devonu, to je asi před 400 milionů roků. Právě v tomto období Devonu byla vytvářena podoba nynějšího Moravského krasu.
V severní části Moravského krasu se nachází největší a nejznámější jeskyně krasu. Propast Macocha, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Balcarka, Kůlna, Amatérská jeskyně, Hladomorna atd.
Ve střední části jsou nejvýznamnější jeskyně Býčí skála, Jáchymka, Kostelík, ale také půvabné Josefovské údolí ve kterém se nachází výtok Jedovnického potoka.
Jižní část je odvodňována řekou Říčkou do které se ještě v Moravském krasu vlévá Hostěnický a Ochozský potok. Nejznámější jeskyní této části je Jeskyně Pekárna, Jeskyně Švédův stůl, Jeskyně Netopýrka a Jeskyně Ochozská. Tato část svoji rozlohou je nejmenší. Na jejím území však má civilizaci nedotčený Kamenný a Ochozský žlíbek.
Moravský kras byl od nepaměti vyhledávanou oblastí. Jeskyně sloužily jako obydlí. Příkré stráně, kaňonovitá údolí a rokliny usnadňovaly nahánění a lov zvěře. Než se tak stalo, v jeskyních žila zvěř. O této skutečnosti svědčí nalezené kosti i nutné nástroje a pomůcky potřebné pro život v dané době. Generace střídala generaci, jen život vlivem technického pokroku se měnil a každá generace využívala kras i jeskyně jinak a k jiným účelům. Vždy si jich však vážila, neničila je a bránila.

V současné době je několik státních institucí i zákonů na ochranu přírody, tedy i na ochranu Moravského krasu. Jsem toho názoru, že jen určují co návštěvník Moravského krasu nesmí, nebo to co musí. Přesněji však nespecifikuje to, co tyto instituce pro ochranu přírody dělat mají, nebo musí. Pravdou je, že jsou zřízeny naučné stezky s orientačními tabulemi a je zbudováno několik odpočívadel. Ještě do nedávna byly tyto tabule osázeny mapami na kterých byly špatně pojmenovány jeskyně. Neviděl jsem v Moravském krasu, odpočívadlo které by bylo vybaveno odpadkovým košem. Vrcholem toho je lanovka k Hornímu můstku Macochy a vláček od Skalního mlýna ke vchodu do Punkevních jeskyní.
Jestli to tak bude pokračovat dále, tak si někdo koupí jeskyni Kůlnu a zřídí tam diskotéku. S odpadem nebude mít problém, navrtá otvor do Křížových jeskyní. Ukazuje se, že touha po penězích a mamonu je mnohem silnější než pouhá papírová nařízení.
.

 

autor: Jan Rusňák