by
Cílem podrobného speleologického průzkumu je vyhledat, registrovat, zaměřit a případně zdokumentovat všechny jeskyně, propasti a podzemní prostory ve vymezeném území.
Vzhledem k tomu, že oblastí procházela během první světové války frontová linie mezi italskou a rakousko-uherskou armádou (jižní část Sočské fronty), nachází se v daném území vedle přírodních krasových jevů také značné množství antropogenně upravených jeskyní a umělých vojenských kaveren. Protože ze slovinské strany je z historického a turistického hlediska zájem i o tyto objekty, byly do registrace podzemních prostor zahrnuty také. V zkoumaném území jsou proto rozlišovány tři typy podzemních prostor:
1. přírodní jeskyně a propasti;
2. umělá podzemní vojenská díla – kaverny, vázané na zákopové linie Sočské fronty;
3. jeskyně přeměněné na kaverny – „kavernojeskyně“, t.j. jeskyně, které nesou výrazné stopy po lidském zásahu, ale aspoň v některých partiích si ponechaly svůj přírodní charakter.
Při vlastním speleologickém průzkumu je zkoumané území každého mapového listu rozděleno na několik dílčích menších celků, oddělených v terénu i v mapě výraznými liniemi (silnice, cesty, kamenné zídky apod.), které potom systematicky prohledávají obvykle tříčlenné pracovní skupiny. Všechny nalezené krasové jevy a kaverny jsou zaměřovány stanicemi GPS v systému WGS 84 (s polohovou chybou max. 10 m, obvykle však 6 m) a jsou zakreslovány do map 1:5000.
Souřadnice WGS 84 jsou pomocí speciálně sestaveného algoritmu přepočteny na souřadnice v systému Gauss-Krüger (D48), používaném ve Slovinsku. Tyto souřadnice byly vždy konfrontovány se skutečným zákresem krasového jevu nebo kaverny v mapě a případné odchylky v žádném z případů nepřesahují 15 m. Nadmořské výšky vchodů krasových jevů a kaveren jsou určovány odečtem z mapy 1:5000.
Pro každý dokumentovaný jev je vytvořena „Identifikační karta krasového jevu (podzemní prostory)“, která obsahuje evidenční číslo, popř. název objektu, lokalizaci, souřadnice v systému WGS 84, přepočtené souřadnice v systému Gauss-Krüger, foto vchodu, popis jevu, vyznačení polohy v mapě 1:5000 a většinou i náčrt či zmenšenou mapu. Dle možností jsou postupně všechny významnější krasové jevy a podzemní prostory podrobně dokumentovány v měřítku 1:100 nebo 1:200.
Pro účely registrace jsou krasové jevy a podzemní prostory číslovány samostatně vždy v rámci jednotlivých mapových listů základních map 1:5000. První dvojčíslí evidenčního čísla krasového jevu (podzemní prostory) představuje poslední číslo základní mapy 1:5000, druhé číslo za pomlčkou reprezentuje pořadové číslo jevu v rámci tohoto mapového listu.
V rámci komplexnosti speleologického průzkumu jsou registrovány a zaměřovány všechny krasové jevy v daném území, a to včetně malých a relativně bezvýznamných jeskyněk a propástek. Řada z nich sice zcela nevyhovuje slovinským kritériím pro definici jeskyně nebo propasti, ale po případné prolongaci se mohou stát zdrojem větších objevů a záleží na slovinské straně, které z nich budou nakonec zaevidované v oficiálním registru jeskyní Speleologické společnosti Slovinska.
autor: Uzel
