by
Po dlouhých pěti letech, jsme
se letos konečně vehementně vrátili k potencionálnímu projektu
v Medvědí jeskyni. V letošním roce, bylo vedeno několik úderných útoků,
neboli tzv. pracovních výprav do Medvědí jeskyně. Hlavní pracovní cíle, byly
kladeny na dóm Lukrecie. A hle! Pracovní „ovoce a chmel", se nevídaně urodilo!
Ou jéééééé!!!
Oživení projektu započalo již
v polovině letošního ledna. Bohužel, na této lednové výpravě se
neuskutečnilo nic 
významného, tedy když opomenu drobné doměření a úprav na mapě
východní části, jmenovitě polygon „Hujer". Inu kam kopneš, tam to padá. A nesympatické
zásypy za radlák a značný náznak závalu, není dobrý pro tělo ani pro zdraví. Nehledě
na to, že tato větev vede nesmyslně mimo systém jeskyně.
Zato v měsíci březnu
jsme vyrazili na lokalitu hned dvakrát. Vždy v malém počtu dva až tři
Guanos. Tyto výpravy byly
vedeny na jižní část jeskyně, která odhalila několik
nových, ale malých prostor jeskyně. V domu „A-hemo" se nachází komín
„Blekošovo" který , byl poctivě vystrojen a osazen plaketami. S myšlenkami
na velký potenciál, je zakončen 35 cm horizontální puklinou, která byla
přeměřena na hodnotu 15metrů. Dále pak 
byla důkladně probádána jižní komora
pravé strany. Zde se nacházela drobná puklina, kterou jsme trhacími pracemi
rozšířili. Bohužel, bez velkých kladných úspěchů. Puklina si vesele vede dál a
nejeví známky žádného rozšíření. Možný kontakt se spodními pasážemi je
teoreticky na místě, ale řešení není technicky možné. Tolik trhacího materiálu
opravdu nemáme. I přes nezdary v postupu, jsme měli plodný den, alespoň ve
formě fotodokumentace a málo zlomených vrtáků.
Další výprava, byla
uskutečněna v červenci. Již pouze zaměřená na průnik do dómu Lukrecie a
dál pokračovat v pracích na její nejzápadnější větvi, kde průvan
jasně naznačoval z minulých akcí další prostoru. Prvořadé bylo, 
rozšířit
vstup do dómu Lukrecie. Jedná se o 6 metrovou vertikální puklinu, která nesympaticky
uhýbá do boku a je zatraceně úzká. Po této nesnadné překážce je 4,5 metrová
vertikála již v prostorném dómu Lukrecie. Pohyb dolů je nepříjemný, ovšem
cesta nahoru je očistec, ba pro některé „měchury" nemožná překážka. Pracovat
hlavou dolů s mikro patronkami v těchto těsných prostorech, je nebezpečné
a bohužel jejich účinnost je mizerná ba dětsky slabá. Od mikro patronek, jsme
již dávno opustili. Důvodů je více. Hlavně, jak jsem již říkal, štípat horninu
po malých kouscích je ztráta času a hlavně blízký kontakt učinil již několik
poranění. Inu je to pravěk. Nyní používáme speciální italský T.z.T. trhací materiál
. Jářku, je to pekelné, silné a zatraceně účinné. A hlavně bezpečné při odpalu.
A to díky natažení odpalovací dvoulinky do bezpečné vzdálenosti, kde iniciace
je spuštěna 12V.
Samotné vrtání, bylo učiněné
dobrodružství a zaručená sranda. První dva vrty 10mm vrtákem do vrchní části
pukliny ještě jak štak šly v pohodě uskutečnit. Zato ty spodní dva, bylo
doslova akrobatické číslo. Vše spočívalo v tom, že člověk se spustil po
hlavě s vrtačkou dolů. Místo nahoře je pouze pro jednu jistící osobu, která
pak muže-vrtáka musí za nohy vytáhnou. Jo, tak tady jsme se opravdu nasmáli.
Bohužel, při vrtání druhého spodního vrtu se vrták zlomil a tak tělesné údy
trpěly nad rámec. Jak se říká. prostě prča a masochismus. Do spodní etáže jsme
dali dvě silné 25 a 
do vrchní etáže pukliny dvě slabé 15. Samotný odpal byl
vedený z bezpečné pasáže, tedy před plazivkou, čili nástupem
k puklině. První se odpálily spodní nálože a po 30 sekundách vrchní dvě.
Všechny nálože se aktivovaly, tudíž jsme si docela oddechli. Následovala pauza
pro odvětrání, strávená vydatnou svačinou.
Při kontrole rozstřelené pukliny
nám spadly šutry ze srdce. A oddechli jsme si podruhé. Odstřel se povedl na
jedničku! Ou jéééé!!! Nyní se před námi objevil nádherný komín, který proleze i
jeskyňář s kompostem místo panděra.
Dóm Lukrecie má délku 19
metrů, šířka dosahuje místy 9 metrů. Výška stropu je členitá od 0,5 do 8 metrů.
Inu, nádherná prostora s panenským nádechem. V západní části dómu
jsou dvě chodby. První chodba se uklání na jih a po 23 metrech je zakončena
úzkým komínem, výška 1,4m. Zato druhá chodba, která je mnohem užší (0,7 až 1m.)
s vedením stále na západ má velký potenciál, který potvrzuje slabý průvan.
Po 14 metrech je u země vertikální puklina s velikostí 26cm. Jedná se o
jakýsi suchý sifon, kde se dá maximálně protáhnout ruka. A dle hmatu je tam
prostora. 
Takže se jedná o drobnou překážku. Zde vrtací práce a trhací práce
byly hračka. Nadšení nás doslova nabudilo a tak jsme neřešili ani čas. Hlavní
bylo se tam dostat a podívat se do nového objevu. Nic jiného nás v tu
chvíli nezajímalo. Navrtaly se rovnou tři vrty na nálože 2×15 a jednou 1×20.
Ucpání jemným pískem se osvědčilo a tak už jsme neexperimentovali
s rozmočeným koktejlem z wc papíru. Opět se odstřel povedl a všechny
nálože udělaly svou práci. Nastalo napětí, ale museli jsme počkat až se
plazivka odvětrá. Po odvětrání se nalezlo do chodby. Následovalo náročné
vytěžení odstřeleného kamene. To šlo velmi pomalu. Po cca.dvou hodinách se
konečně dalo prolézt! Ou jééééééééééé!!!Konečně!!!
Nová prostora je malá, ale
krásná! Délka komory je 11 metrů, šířka dosahuje místy až 10 metrů. Spíš to
celé připomíná chodbu. Výška stropu je 7 metrů. Nikde žádný náznak dalšího
postupu nebyl nalezen. I přes malý úspěch, jsme měli všichni velkou radost.
Chce to více se zaměřit na dóm Lukrecie a pokusit se v jižní části zapracovat
na kamenitém suťáku. Možná se tam skrývá ten pravý velký postup do dalších
partií. Kdo ví… Medvědí jeskyně nyní po novém přeměření činí 358 metrů včetně
všech polygonů. A domnívám se, že to určitě není finální míra. Těch pomyslných
otazníků mě tam napadá více. Vše je to na čase stráveném pro bádání a práce na
jeskyni. Ale co, času bude ještě dosti. 30 let!??? Nebo??? Takže, snad příště neviděnou,
na tomto velmi zajímavém projektu!!!
Zdař Bůh
Ivan „dědek"
autor: ivan.KLE.
