Mechový závrt

V sobotu 17.1.09, jsme byli posílení pracanty, kteří za námi do jižní části Moravského krasu dojeli ve velkém počtu s Pifem. Hlavně z těchto důvodů jsme obsadili hned několik pracovišť najednou. Prvním byla Hynštova ventarola v Kamenném žlíbku, kde se Pif ujal s několika kolegy obtížného transportu materiálu z čelby do zakládek ve vstupní partii jeskyně. Nyní zbývá, ještě před dalším rozšiřováním Štěrkové chodbičky, vytěžit zase něco málo náplavy z jejího dna, aby se daly do stěn umístit nové vrty pro odstřel pyropatronama.

Další pracoviště byla vytvořena v útrobách i na povrchu Mechovém závrtu. Z větrací šachty byla vytěžena za pomoci ručního vrátku suť až na povrch a konstatováno propojení komína s krápníkovou síňkou ve vrcholu Pepeho dómku. Odvětrávání mezi hlavní a větrací šachtou funguje v těchto dnech znamenitě a příznivě ovlivňuje poměry ovzduší v celé jeskyni do hloubky cca 25 m od povrchu. Nižší úrovně jsou však stále stabilní a prakticky neodvětrávané, což nám zmařilo pokus o založení dalšího pracoviště na dně propasti Huhu.

Až na samotné její dno sestoupili po lanovém žebři P. Nováček a A. Havel, kteří konstatovali výrazné známky nedostatku vzduchu, což je motivovalo k předčasnému opuštění propasti. Z těchto vážných důvodů jsme provedli zpřístupnění Kajmanova komína z Jendovy síňky až do úrovně propojení s větrací šachtou, tedy s prostorem, kterým hodláme časem protáhnout igelitový rukáv napojený na vzduchovou turbínu. Na zpřístupnění se podíleli P. Kos, P. Kučera + přítelkyně a A. Havel a ještě jeden kolega z Pifova týmu (zde se omlouvám se za nedostatky spojené s neznalostí jmen). Nyní je cesta volná a prakticky připravená k jejímu technickému vystrojení, které povede k odvětrání propasti Huhu a nižších partií Hoprdoxu, která leží v hloubce cca 44 m pod úrovní plošiny. Tam hodláme do budoucna pokračovat v průzkumu.

Kromě těchto prací probíhal paralelně průzkum Centrálu na dně Půlkruhové propasti, kde byl těžen hlinitý sediment a materiál z horní zakládky pažení.

Akce se povedla a vedla samozřejmě také k novým poznatkům. Během zpřístupňování Kajmanova komína byl nalezen fosilní deskový sintr o tloušťce cca 40 cm a délce fragmentu cca 60 cm, který se uvolni odněkud z partií Pepeho dómku. Takto tlustý podlahový sintr je v Mechovém závrtu opravdu raritou. Naznačuje, že Přítoková chodba je určitě horizontálním fluviálním přítokovým kanálem ze směru od Kamenného žlíbku do masivu Mokerské plošiny. Pro poznání geneze jeskynního systému by bylo jistě velmi přínosné, kdyby se nám podařilo lokalizovat další speleotémy uložené v původních pozicích – ty by mohly být významným zdrojem odborného geo-analytického průzkumu, který by mohl poskytnout významnou chronologickou podporu pro přesnější datování krasových jevů v celém povodí Říčky.
Všem zúčastněným tímto velmi děkujeme za pracovní podporu na našich lokalitách!

autor: Kuča