Mapový list Komen-24 (2B 22-24)

Následující text je částí závěrečné zprávy o průzkumu oblasti Krasu zobrazené na mapovém listu TTN 1:5000 Komen-24.  Území listu Komen 24 je ve směru V – Z vymezeno souřadnicemi Y = 5 394 250 až 5 396 500 a ve směru S – J sou

Na území listu se nacházejí obce Vojščica a Kostanjevica na Krasu. V rámci občiny Miren-Kostanjevica zahrnuje oblast mapového listu Komen 24 katastrální území Vojščica, Kostanjevica na Krasu, Temnica a Sela na Krasu.

Oblast má charakter mírně zvlněné krasové planiny s četnými závrty. Nejvyšším bodem na území listu Komen 24 je vrch Hrib východně od Kostanjevice na Krasu: 351 m n.m. Nejnižší místo na území listu se nalézá na západním okraji listu při silnici Vojščica – Sela na Krasu, v místě zvaném Jadrniki: 229 m n.m. Převážná část povrchu je zarostlá bujnou středomořskou vegetací s velmi hustým a místy obtížně prostupným křovinným podrostem.

Na listu Komen-24 se nachází celkem 6 lokalit zapsaných ve slovinském registru jeskyní (Kataster jam JZS). Jedná se o 5 propastí a jednu zasypanou lokalitu. 

Nově pak bylo registrováno dalších 196 podzemních objektů. Na listu Komen-24 je nyní registrováno celkem 202 podzemních objektů. Z tohoto počtu je 48 jeskyní či propastí, 124 kaveren a 30 kavernojeskyní.

Na území mapového listu Komen-24 se nenachází žádný větší jeskynní systém. 

V dokumentované oblasti se setkáváme převážně s propastmi – z celkového počtu 48 přirozených lokalit je 31 propastí. Jejich vchody jsou situovány převážně na okrajích závrtů a v rovinatém terénu. Nejhlubší z nich je propast s pracovním číslem 24-174. Jedná se o propast, jejíž ústí se nachází pod betonovým poklopem na okraji Kostanjevice na Krasu. Udávaná hloubka propasti je dle ústního sdělení 135 metrů. Tento údaj nebylo možné ověřit. Propast má charakter úzké pukliny a jsou zde problémy s dýcháním vzhledem k výskytu zvýšené koncentrace oxidu uhličitého. Tato propast je také jedinou v oblasti, jejíž hloubka přesahuje 100 m.  

Dalšími propastmi s hloubkou přes 50 metrů jsou Pulna jama (70 m) a Sevkna jama (66 m). Tyto propasti nebyly námi dosud zmapovány a údaje o jejich hloubkách jsou převzaty z  Katastru jam JZS.

Horizontální či mírně ukloněné chodby jsou v oblasti zastoupeny ve výrazné menšině. 

Tyto horizontální chodby dosahují délek pouze několika metrů a končí sedimentovou zátkou nebo kamennými bloky. Najde se zde ovšem také několik výjimek.  

Jednou z nich je jeskyně s pracovním názvem 24-73, s celkovou délkou 22 m. Hlavní část jeskyně je tvořena klesající dómovitou prostorou, 11 m dlouhou, 6 m širokou a 9,5 m vysokou, s bohatou krápníkovou výzdobou.

Charakter přírodních horizontálních jeskyní mají i části kavernojeskyní 24-8 (29 m), 24-55 (59 m) a 24-127 (104 m), které jsou zpřístupněné umělými kavernami. 

Kaverny a kavernojeskyně zůstávají v oblasti jako výrazné memento 1. světové války. Frontová linie Sočské fronty končila poblíž Kostanjevice na Krasu a Vojščica a Temnica sloužily jako vojenské zázemí. Kaverny vybudované do konečné podoby jsou nejčastěji tvořeny dvěma rovnoběžnými, dvakrát zalomenými vstupními chodbami, které ústí do větší centrální obyvatelné prostory. Zalomení chodeb vylučovalo nebezpečí zasažení obyvatelné chodby střepinami granátů dopadajících před vchod. Dva vchody pak minimalizovaly nebezpečí zasypání vojáků v kaverně. Kaveren vyražených do finální podoby se zde nachází 41. Většinu registrovaných kaveren představují pouze vstupní chodby v různém stadiu vyražení. 

Kaverny jsou situovány převážně do stěn závrtů. Tato lokalizace je logická, neboť stěny závrtu představují téměř jediné, aspoň částečně vertikální prvky krajiny.

Mezi kavernami vyniká hlavně kaverna označená 24-173 se 6 vchody a chodbami ve třech výškových úrovních, s celkovou délkou 128 metrů.

Zajímavou kavernou je i 24-192. Tato kaverna je dlouhá 14 m a tvoří ji pouze jedna dvakrát zalomená chodba. Většina kaveren nacházejících se v intravilánu obcí byla později buď zasypána nebo přetvořena ve sklepy. Tato kaverna ležící na okraji Vojščice byla  původně také zasypána, ovšem během občanské války v roce 1991 byla znovu odkryta a byl v ní vybudován provizorní kryt pro případ náletů na nedalekou Novou Gorici.

Z kavernojeskyní je nejvýznamnější ta s pracovním číslem 24-143. Jedná se původně o 22 m hlubokou propast se dvěma úzkými vchody, které po 7 m přechází ve dvoranu 18 m dlouhou a 4 m širokou. Do této dvorany byla z povrchu vyražena šikmá, 26 metrů dlouhá chodba, ústící 5 metrů nade dnem dvorany. Nedochoval se žádný vojenský náčrt kavernojeskyně, ale z podobných kaveren a kavernojeskyní se dá předpokládat, že na tuto chodbu navazovala či měla navazovat dřevěná konstrukce schodů a žebříků na dno jeskyně s řadou několikapatrových paland. Vzhledem ke značně nerovnému povrchu dna, není jisté, zda byla tato kaverna dokončena.