Malá lokální povodeň v severní části Moravského krasu.

Ve středu 15.7.09 došlo napříč Jižní Moravou k přechodu fronty, na jejímž čele proběhlo několik mimořádně intenzivních bouřek. Na radaru
se projevovaly jako jemně klotavé rudé kotouče. Projevily se i na mém bydlišti v centru Boskovické brázdy, kde mi vyplavily sklep a po okraj zaplnily studnu. Ve čtvrtek byla v Novinkách Idnes zpráva, která se zmiňovala o odříznutí nějakých turistů na Punkevních jeskyních a jejich záchraně hasiči. Až do pátku jsem byl naplněn napětím, jak si obstál zbytek Moravského krasu.

První cesta v pátek odpoledne vedla do Sloupu. Právem jsem očekával přetečení Sloupského potoka do žlebu, které se však nekonalo. Stav vody v korytě byl mírně nad normálem, maximum bylo podle stop asi 50cm pod mostíkem k jeskyním. Za tohoto stavu bylo zaplaveno ústí Spojovací chodby po poslední schod. Aktivovány byly i ponory kolem Hřebenáče s aktivací i jeskyně 28A, kde bylo naplaveno nové dříví. Během posledního víkendu byl zřejmě prováděn úklid Starých skal, venku nahromaděné obří kupě dříví chybělo asi 30cm na jejich retransport zpět do jeskyně. Ponory ve vchodě do Sloupských jeskyní a proti proudu aktivovány nebyly.

V sobotu jsme provedli kontrolní sestup do Vintok. Krasovský potok přetekl, voda zaplnila propadání Rogendorf a přelila se k Vintokům. Potok Hložek opětovně vytvořil romantickou lagunu před Cikánskou jeskyní. V chodbě souběžní stála hladina na okraji sestupu z Vintocké Dvojky, v Ústřední propasti stála voda 10cm pod centrálním měřičským bodem na balvanu. Obě hladiny jsou tedy spojeny. Otázkou zůstala visutá hladina ve Středních patrech, kde je asi 5m pod traverzem. Zbytek systému je poznamenán skapovou vodou, zejména jeskyně Liščí. Na nejnižším místě nebyly stopy tekoucí vody nalezeny. Holštejnsko zůstalo rovněž ušetřeno záplav, dle zjištěných informací jedno epicentrum bouřky bylo nad Novými dvory a díky tomu zaplavení Pustého žlebu od bočního přítoku Peklo až po žlíbek nad Štajgrovkou. Druhé epicentrum bylo nad Jedovnicemi, jehož okraj zasáhl Ostrovsko se zaplavením zejména Vintok.

V sobotu večer a v noci se opět přehnala bouře, která však byla krátká a žádné škody nenapáchala. Ve Sloupě se zvýšila hladina potoka asi o 10cm a zintenzivěla činnost ponorů na západní straně Hřebenáče. Prakticky se zde ztrácelo asi 1/3 toku. V Ostrově na Krasovských ponorech (v sobotu byla část toku přesměrována k Šamalíkovým jeskyním ) jemné zvýšení hladiny a přítok Hložku. Voda odtud odtéká do Vintok přes Řícený dóm.

V neděli jsem pak šel na jistotu. Všechny pravostranné přítoky do Pustého žlebu od Suchdola výše byly v normálu. Prolezl jsem si žlíbek Peklo, kde ještě tekla drobná ručej. Ve středu ještě pobíraly podstatné množství vody i Suchdolský ponor, Ponor U kanca, závrt Okrouhlík. Peklo bylo kouzelně vymyté a uklizené. Krásně se zde dala sledovat struktura skalního dna rokle, její kalcitové výchozy, kterých je tu více, než jsem dříve myslel. Nejsou tu žádné jiné lokální ponory, vody se ztrácí až na úrovni Pustého žlebu. Dále už voda pokračovala žlebem, s tradičními nánosy bahna z polí, kalužemi vody a dřevy. V neděli už byly úseky zanesené sutí a štěrky prohrnuty stroji. Dramaticky vypadal skalní žleb od plošiny mezi hradem Blansek a Novými dvory, kde bylo strženo několik kubíků zeminy a kamení. Navrchu roste kukuřice, která nemá moc zádržní vlastnosti pro tyto případy.

Žádné vývěry ve žlebu nebyly aktivovány, ani před Čertovou kazatelnou, ani před stanicí lanovky. Amatérská jeskyně byla zřejmě povodně ušetřena. Jediný vývěr fungovala Salmova studánka, byť až po horní okraj ozdobného betonového průčelí zahrnuta bahnem. Jiné hydrologické objekty nebyly sledovány, ale určitě sem nějaké další pozorování někdo připíše.

Fotografie bezprostředně po povodni jsou od Kelfa na Rajčeti s krásnými záběry Jakubova jezera. Moje fotky budou tamtéž, zejména ze žlíbku Peklo a Pustého žlebu. franci musil