by
Místo: Nejstarší exkurzní jeskyně Ruska – Kungurská ledová jeskyně.
Cíl: Prozkoumání jezera Severní Ledový Oceán (dóm Geografů) v chráněné části jeskyně , hledání neznámých podvodních galerií a natočení dokumentárního filmu o jeskyni.
Složení expedice : 14 účastníků (Federace vodních sportů Ruska, Podvodní badatelský oddíl Ruské Zeměpisné společnosti, Hornický ústav Uralského oddělení RAN, speleokluby města Lysyca, Perm a města Brna (Česko), filmové skupiny telekanálů Russia Today, ORT 1 kanál.
V roce 2014 perla našeho kraje – Kungurská Ledová jeskyně zaznamená 100 let turistické činnosti, což pro nikoho není tajemství, že je to ještě nejlépe prozkoumaná jeskyně Ruska. Proto nutno čestně říci, že účastníci expedice si nedělali naděje na nějaký stálý objev, ale jeskyně nás nepřestává udivovat. Pouze zmizely obtíže o původu prvního nálezu minerálu ulexitu v Rusku, když nám jeskyně přinesla další překvapení…. Ale o všem popořádku.
Expedie s účastí lidí, kteří poprvé navštívili nepřístupnou část jeskyně, kde nejsou betonové cestičky, osvětlení a další vymoženosti civilizace, se považovala za neobyčejně obtížný podnik. Pro speleology je ta cesta zábavou, ale pro potápěče s velkým množstvím zařízení Co ještě říci o těch, co nebyly připraveni na takové putování, ale taktéž naloženi těžkým drahým vybavením novinářů. Pro překonání vzdálenosti o délce 850 metrů byla skupina rozdělena na několik částí, byly vydány přesné příkazy pro činnost v úzkých přechodech, byla rozdělena početná a těžká zavazadla a všechno se vydalo na cestu. V obtížných místech a na rozdvojení cest měli službu speleologové, pomáhali „nováčkům" , cesta trvala půl druhé hodiny. Utrápení a špinaví od hlíny dostihli účastníci expedice cíle – jezera Severní Ledový oceán v dómu Geografů!
Teď začalo to nejzajímavější: sebrat všechny síly pro skutečnou práci. Potápěči se jako vždycky chystali soustředěně a pečlivě k ponoření – je to dlouhý proces a téměř meditativní, dívat se jak pozorně a pečlivě prověřují každý uzel podvodního vybavení, snad věčně. Operátoři hlučně posuzovali rozestavění světel, vybírali podklad, scény a perspektivy, novináři sledovali proces, kladli otázky a přitom se snažili neobtěžovat. Vědci předkládali úkoly a dávali potápěčům úvodní informace potápěčům a novinářům. Při ukazující se chaotičnosti procesu bylo všechno zřetelně a přísně podřízeno cílům expedice.
I tak dva potápěči šli pod svody jeskyně: známý permský jeskynní potápěč, prvolezec a výherce mnoha soutěží různé úrovně Denis Michaljov a potápěč z potápěčského vodního oddělení RGO (město Kazaň) Maxim Astachov. Při čekání na návrat potápěčů mají všichni volno a čekají. První ponoření skončilo radostnou novinkou – rozměr jezera dovoluje přehlédnout rating jeskynních vodojemů: ukázalo se, že Severní Ledový Oceán převyšuje co do plochy Velké podzemní jezero, které bylo pokládáno za největší jezero v Kungurské ledové jeskyni. Potápěči protahují chodbičky pro přesný odečet rozměrů vodojemu, ale nové galerie nenacházejí. Vedoucí expedice přijímají rozhodnutí ponořit se v druhé, užší části jezera. Pro ponoření zde potápěči přecházejí po suchu.. Odešli pod svody, světlo zhaslo – čekáme! A ejhle spolu se sedlinou se na povrch dostává i paprsek světla a za ním Denis s novým objevem, nejočekávanějším a současně fenomenálním: byla odkryta nová galerie o délce 15 m! A to v nejprozkoumanější jeskyni Uralu, kde už je prozkoumán každý růžek – no proč ne dárek ke 100. výročí?! Je zajímavé, že tento historický moment byl zaznamenán kamerami a stane se částí velkého projektu – dokumentárního filmu telekanálu Russia Today, který bude věnován Kungurské ledové jeskyni.
S pocitem splněného snu a s radostí skupina opouští dóm Geografů a vydává se na zpáteční cestu, která je více obtížná na sílu únavy a mnohem lehčí, protože je to cesta domů, a je vítězná! Veškerá ta přesně prováděná organizace procesu umožnila dokončit vyhození všeho za hodinu. Celkový čas expedice obnášel 6 hodin. Není možné zapomenout na prosvětlené tváře lidí, kteří vycházeli nejen jako první objevitelé, ale i jako vítězové nad sebou! „Nováčci" přešli na novou úroveň nyní jejich strach z neznámého přerostl v lásku badatele. Vedoucí jsou rovněž spokojeni – dobrali se vytyčeného cíle vyrovnali se s úkoly „na výbornou" a měli radost z pochodu, z milé družební atmosféry jeskyně a setkání se zajímavými lidmi.
Základní charakteristiky jeskyně. Jeskyně je nejstarší zpřístupněnou sádrovcovou jeskyní na světě s mnohaletým zaledněním Kungurská Ledová jeskyně je založena na tloušťce, kde se překrývají krasovějící karbonáto-sulfátové horniny, do nichž jsou začleňovány anhydrity, sádry, sádroanhydrity, dolomity, vápence a brekcie takového složení. V ní je možno pozorovat a studovat spodní část stratotzpického průřezu irénského horizontu kungurské vrstvy permské soustavy- ledové jeskynní a nevolyňské vrstvy. Výšková známka vchodu je 119,99 m.
Jeskyně představuje labyrintový systém, její délka je 5,7 km, amplituda 32 m, plocha 65,0 tisíc m2 objem asi 206,0 tisíc m3. Kungurská jeskyně je jednou z největších co do délky mezi sádrovcovými jeskyněmi Ruska a největší co do objemu. Na podíl Kungurské jeskyně připadá kolem 50% veškeré délky a objemu a více jak 60% plochy všech 158 sádrovcových jeskyní Přiuralska. Zvláštností Kungurské jeskyně je převaha velkých jeskyní, méně jsou zde rozmístěny menší jeskyňky, velmi málo úzkých vchodů. Velké jeskyně vznikají v uzlech přechodu galerií a při rozčleňování jediných galerií závaly. V části při sklonu jsou galerie vyplněny valounovými úložemi. Další části galerií jsou také uzavřeny závaly. Geofyzikální výzkumy objasnily jejich nevypátrání pokračování. Kungurská ledová jeskyně se sestává z jednoho patra, které se nachází na kótách, blízkých ke hladině vody v řece Slive. Na stěnách jeskyní do kóty 119 – 121 m (6 – 8- nad střední hladinou řeky Slivy) jsou stopy korozivního přepracování. Více známek, odpovídajících výšce 1 terasy na zaplavovaným územím řeky Slivy, se nachází pouze u odvodů jeskyní, které se zformovaly gravitačními procesy, a obroušené roury, mající korozivně-erozivní původ. Na styku ledově jeskynní a nevolyňské vrstvy a taktéž v obroušených rourách fragmenty horizontálních chodeb chybí. Analýza morfologie jeskyně svědčí o zvláštních podmínkách jejího vzniku a rozvoje. Další výzkumy Kungurské jeskyně dovolí současně doplnit teorii speleogeneze, a taktéž ukončit karstologické metodiky.
Podmínky vzniku jeskyně určují její specifické odvodňování, v jeskyni je asi 70 podzemních jezer různých rozměrů, které se liší podmínkami napájení a režimem. Jejich množství se mění v závislosti na roční době. Celková plocha jezer je asi 7,5 tisíc m2, (11% plochy celé jeskyně) největší v exkurzní části je Velké podzemní jezero v dómu Družby národů, má plochu 1.460 m2. Plocha ještě 12 jezer jeskyně obnáší 100 – 900 m2, ale ostatních méně než 100 m2, hloubka dosahuje 5 m.
autor: dr.skála
