by
V krasu jsme se tentokrát sešli kvůli společenské akci zvané Speleorumbál. Na tento jeskyňářský ples jsme se poctivě připravili už v pátek u Němců. V sobotu jsme si pak čekání krátili bádáním v jeskyni Dagmar. Aranka s Jendou nejprve zkontrolovali vodní situaci v Propasti II, tam za 2 měsíce klesla hladina o pouhý jeden metr. Následné pokusy s házením blátivých koulí do škvíry ve dně propasti Desítka však ukázaly, že i tento drobný pokles stačil na to, aby bylo hypotetické dno Desítky bez vody (tedy aspoň místo dopadu vhazovaného bláta), neozvalo se totiž žádné žbluňknutí.
Já zatím odebral na dně Propasti pod Kaplí další vzorky ulit a sedimentu, a když dorazili oba výzkumníci z propastí, pokračovali jsme v naší oblíbené činnosti – zahlubování dna. Na odtěžování do Dómu nádob nás bylo málo, tak jsme materiál zatím kupili v nejprostornější části propasti u plazivky. Při práci jsme opět protnuli vrstvu s ulitami a nalezli v ní zatím neurčenou kost. Ze dna jsme pak vykopli i rozměrný slepenec štěrků a sintru, na jehož spodní straně byly přilepeny další ulity hned několika druhů. Shodujeme se, že by bylo fajn nějak to dostat na povrch… tak se nakonec hecnul Jenda a ven z jeskyně ho skutečně vytáhl.
Po obnažení liťáku ve dně propasti na nás vykouklo hned několik drobných otvorů prostých sedimentu, které vedou "tím správným směrem". Jestli z nich jde průvan se nepodařilo s jistotou zjistit. Ale místem, odkud dnes celou dobu fučel studený vzduch, byly úzké komíny ve stropu, na tomto pracovišti se rozhodně nemusíme obávat nedostatku vzduchu. S dnešním výsledkem opět spokojenost.
Po výlezu už to na základně žilo, tak jsme se přidali, povečeřeli a společně vyrazili na Rumbál. Účast letos poměrně slabá, tentokrát asi díky chřipkové epidemii. Každopádně zábavy jsme si užili maximum a rádi jsme se zdrželi až do ranních hodin. Z toho důvodu už v neděli proběhly jen lehké povrchovky za účelem vystřízlivění řidičů.
autor: lblazek
