by Krasová musea v Moravském krasu.
Nebylo takřka ani dobře představitelné, aby Moravský Kras, území nejen turisticky vábivé, ale
oblast vědecky tak všestranně zajímavá, zůstal bez svého museologického obrazu a instalačního
zpracování. Je proto dobře pochopitelné, že již Albin Heinrich (l785 – l864) jeden z prvých
kustodů bývalého brněnského Františkova musea jevil v. tomto směru čilý zájem o kras a i
Absolonova musejní činnost byla vždy úzce spjata s Moravským Krasem. I v Časopisu Mor.
zemského musea vycházely příspěvky k vědeckému poznání Moravského Krasu, ba i za okupace bylo
zřízeno v brněnském museu zvláštní, ovšem tehdy naprosto neproduktivní krasové odděleni jako
složka nacistického „Ahnenerbe“, které osvobozením Československé republiky vzalo za své.
Leč vedle této lehce pochopitelné a samozřejmé snahy a podílu na vlastním krasovém výzkumu
postupovala paralelně analogická museologická akce vnitřně krasová.
Zůstane nesmazatelnou zásluhou nadučitele Jana K n i e s e, že v době dávno před první
světovou válkou, pocítiv dobře potřebu podobného krasového musea, založil a roku 1906 otevřel
své známé sloupské „ Kniesovo sloupské museum“, které zhlédly tisíce a tisíce poutníků,
turistů a jeskynních návštěvníků. Roku 1922 – 1923 byly přičiněním dr. K. Absolona sbírky
tohoto musea získány koupí do majetku Zemského musea v Brně, tam se však až na nepatrnou část
nedostaly mezi musejní exponáty a byly uloženy v musejních depositářích. Taktéž cenné
exponáty, získané Jeskynní sekcí Klubu přírodovědeckého v Brně za odborného vedení doc. dr.
Vl . J. P r o c h á z k y a věnované Zemskému museu (viz Vlastivědný věstník mor., J. Skutil
: Diluviálně paleontologické nálezy a stopy pobytu diluviálního člověka v jeskyni zvané „V
hložku“ atd. nenalezli dárci r. 1919 již mezi sbírkami, ač předtím zaujímaly plně dvě
výstavní síně.
Kniesovo museum mělo takovou tradici, že městys Sloup ještě před druhou světovou válkou
vyjednával r. 1935 o znovuzřízení podobného musea a bylo tehdy již zajištěno stavební místo a
vypracovány příslušné plány stavby. Museální myšlenky se chopil r. 1937 dnes již zesnulý
bývalý starosta městyse Ostrova u Macochy posl . NS Josef Š a m a 1 í k, ale nedovolav se
odborné vědecké spolupráce, nebyl s to takové museum řádně instalovat i přes to, že původně
dal z části jeskyně, prolomené v Balcarce navenek, přistavením přístavku zřídit prostor pro
exponáty, a když sem přirozeně zatékalo a zejména se kosťový materiál ničil, vystavěl na
nedalekém reliktu údolního závrtového okrajového hřebene menši jednoprostorové staveni, kamž
umístil své exponáty, jež však nebyly ani odborně všechny určeny. Obrázky sauriové zvířeny
iritovaly návštěvníka odborně nepřipraveného,. že se domníval, že osteologický materiál je z
doby jurské.
Za druhé světové války „museum“ zašlo. Otázka sloupského musea se objevila poznovu roku 1948,
ale nebyla vyřešena. Myšlenky krasového musea se chopil r. 1949 speleologický klub v Brně,
který v této věcí se s přesně a odborně vypracovaným programem obrátil na MŠVU v Praze a v
říjnu 1949 i na MNV v Ostrově pod Macochou, kde k tomuto účelu hodlal vhodně upravit
stávající tam budovu. Když tento prozatímní krok zůstal bez odezvy, obrátil se Speleologický
klub na ONV v Blansku, který tuto ožehavou otázku počal účelně ventilovat, takže tato
záležitost dospěla vzájemnými poradami tak daleko, že byla předložena Národní kulturní radě v
Praze, která konečně rozhodla, že vlastní instalaci z důvodů praktických a pochopitelných má
za pomoci Speleologického klubu a komunálního podniku města Blanska „Moravský Kras“ provésti
Moravské museum v Brně.
Dislokační otázky vyřešil již před tím Speleologický klub za pomoci arch. V. Hanka. Na
předběžných společných poradách jmenovaných institucí byl pověřen správce krasového oddělení
Moravského musea v Brně a místopředseda Speleologického klubu dr. M. P o k o r n ý vědeckou
instalací a úpravou zřizovaného nového ústavu, jenž byl nazván „Stálou výstavou krasovou“,
která byla umístěna v bývalém knížecím zámku v Rájci nad Svit. a která se stává součástí
kulturního celku, jímž státní zámek v Rájci disponuje. Výstava podává vědecko-populárním
způsobem výklad o krasových zjevech (krasovém fenoménu) se zvláštním zřetelem k Moravskému
Krasu a představuje počátek stálé exposice, která bude instalována teprve po získání dalšího
potřebného výstavního materiálu.
Výstavní sbírky, jež by v úplném rozsahu podaly obraz o vzniku, vývoji a zániku krasových
zjevů, jsou v podstatě budovány teprve od roku 1948. Je to úkol těžký, poněvadž získávání
vhodného výstavního materiálu naráží ve většině případů na značné překážky. Krasové zjevy
prvotní, a to jak povrchové (škrapy, závrty, geologické varhany, ponory, propasti, kaňony,
slepá a poloslepá údolí, vyvěračky a polje ), tak podzemní jeskyně (vznik jeskynního
prostoru, jeho rozšiřování a zánik jeskyně), jsou zde zachyceny jednak zvětšenými
fotografiemi těchto zjevů v typickém jejich vývoji z jihoevropského krasu a pokud jsou tyto
zjevy vyvinuty i v Moravském Krasu, jsou předvedeny nově pořízenými fotografiemi, které jsou
doplněny blokdiagramy , nákresy, plány, vysvětlujícími texty a pokud je možné i ukázkami
(škrapy, vzorky vápenců ukazující výsledky činnosti vody na ně, jeskynními nánosy a
pod.).
Druhotné zjevy krasové, představované novotvořenýrn vápencem ( sintrem ) vznikajícím v
jeskyních, jsou zachyceny ukázkami sintrových tvarů vysvětlujícími jejich vznik, růst, barvu
a různé formy výskytu. Také tyto ukázky jsou vhodně doplněny fotografiemi, nákresy a
vysvětlujícími texty. Zvířena doby diluviální, jejímiž kosterními zbytky byly jeskyně
Moravského Krasu známy již .ve středověku, je na výstavě zastoupena úplnou kostrou jeskynního
medvěda, dále ukázkami kosterních zbytků hyeny jeskynní, rosomáka, vlka, lišky lední, rysa a
velmi vzácného jeskynního lva, tura pižmového, soba, losa, lumíka, sovy sněžné, kura
-alpského a jiných. Pozoruhodná je úplná kostra bobra, jež byla sestavena z nalezených
kosterních zbytků 26 jedinců, současně kdysi zahynuvších v jedné z prostor Pohádkového dómu –
části Punkevních jeskyň. Jeskynní zvířena současné doby zastoupená vedle letounů (netopýr,
vrápenec ) formami drobného hmyzu, korýšů a pod. je zachycena zvětšeninami
fotografickými.
Typickou květenu krasového území ukazují fotografie dotčeného druhu v jeho prostředí. Vztah
člověka k jeskyním Moravského Krasu jako jeho sídlišti od doby diluvia až po dobu historickou
je vyjádřen ukázkami kamenných a kostěných nástrojů, zbraní a předmětů, jichž člověk
používal. Výstava zachycuje i význam Moravského Krasu pro člověka v době historické
(„využití“ kostí diluviálních zvířat ve středověku, železná ruda, fosfátová hlína a j .) a
konečně i v době nejnovější shrnuje v ukázkách postup výzkumů v Moravském Krasu Od 18. stol.
až po dnešní dobu a je zakončena ukázkami literatury jednající o Moravském Krasu v jejich
historickém sledu a obrazy s náměty z Moravského Krasu.
Otevření výstavy dne 25. května 1952 se vedle zástupců zařizujících korporací zúčastnili
zástupci MŠVU, národní kulturní komise, KNV v Brně, ONV v Blansku, MNV v Rájci n. Svit. a
četní zájemci. Bude věci povolaných úřadů, ústavů a korporaci, aby zpráva o existenci tak
vysoce kulturní a vědecké stálé výstavy krasové pronikla do všech vrstev lidu a aby se
výstava stala opravdu nejen dokumentem krasového zjevu, ale i místem pro studium tohoto jevu
a jeho významu pro praktické dění v územích krasových a tím i místem vzdělávání se našich
pracovníků
Muzeum Blansko
Počátky vzniku blanenského muzea spadají do poloviny 50. let 20. století, kdy se v Blansku
ustanovila muzejní rada, složená z lidí, kteří měli snahu a zájem dokumentovat historii města
a regionu. Jejich aktivity přešly v systematickou snahu po vytvoření profesionální muzejní
instituce, která by se minulostí Blanska a regionu zabývala. Vhodně místo pro muzeum bylo
nalezeno v budově blanenského zámku, a dne 22. června 1969 zde byla otevřena jedna ze
základních kulturních instituci města a okresu — Okresní muzeum.
Pro veřejnost bylo otevřeni muzea prezentováno expozicemi “Moravský kras“ a ‘Blanenská
umělecká litina“. Stálá expozice Moravský kras zachycuje geologický vývoj Moravského krasu,
faunu a flóru Moravského krasu jak vyhynulou tak existující a je zde prezentován stručný
přehled vývoje lidského osídlení oblasti. Velká část expozice je věnována výzkumům Karla
Absolona s ukázkami přístrojů, kterými své výzkumy realizoval.
V roce 1986 byla expozice reinstalována a 5.06. slavnostně otevřena i s audiovizuální síní.ve
které byla mimořádná speleologická výstava „Jeskyně a my.“
Muzeum v Rudici
Nepřehlédnutelnou stavbou v Rudici je větrný mlýn. Původní stavba z roku 1865 přestala
sloužit svému účelu v roce 1945 zrušením mlynářského práva. Později sloužil mlýn rekreačním
účelům a v roce 1994 byl upraven na muzeum
V přízemí je umístěna expozice bydlení z přelomu 19. a 20. století V prvním poschodí je
unikátní kolekce rudických geod , které shromáždil rudický občan a známý sběratel Alfons
Matuška Druhé poschodí je věnováno speleologii a výzkumu Rudického propadání.
Geopark s ukázkami hornin Moravského krasu a okolí společně s budovou nového informačního
střediska doplňuje areál větrného mlýna, je zde i možnost zakoupení občerstvení, upomínkových
předmětů, případně použít sociální zařízení.
autor: Robert
