O prolému karabin a jejich šupinové koroze v jeskyni jsem laickým pohledem psal před třemi roky (dne 14.10.2008). Článek měl celkem velký ohlas, hodně komentářů a na čas se zařadil mezi nejčtenější na webu jeskyňář.cz. Na to že šlo o amatérsky a informačně pojatý příspěvek to potěšilo. Před měsícem mě e-mailem kontaktoval pan Stoulil z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství a o případ se začal zajímat. Jeho dopis je zde:
Vazeny pane Musile,
nasli jsme nahodou na webu vas starsi clanek, tykajici se zajimaveho napadeni karabin ze slitiny hliniku (www.jeskynar.cz/technicka-sekce/clanek/supinova-koroze-karabin).
Na prvni pohled se pravdepodobne jedna o tzv. exfoliaci, tedy
prednostni rozpousteni intermetalickych fazi Al-Mg ci Al-Li
vyprecipitovanych po hranicich zrn tvareneho materialu. Takto dramaticky
pripad jsme ale jeste nevideli. Radi bychom to overili a ziskali nejaky
vzorek. Myslite si, ze je nadeje, ze by v jeskyni cast jeste zustala a
jestli by se slo s nekym domluvit na vyzvednuti vzorku? Doufam, ze vas
muj nevyzadany e-mail neobtezuje. Za pripadnou odpoved predem dekuji.
S pozdravem Jan Stoulil
Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství
VŠCHT Praha
Technická 5
Praha 6, 166 28
Protože se jedná o Srnčí jeskyni, pracoviště ZO 6-10 Hluboký závrt, kontaktoval jsem nejprve vedoucího skupiny Karla Kučeru, který je zároveň velitelem moravské sekce SZS, dále pak Bohuslava Kouteckého, který je členem technické komise ČSS. Problém jsem takto přehrál, protože jsem nechtěl podnikat nic samostatně a navíc jsem doléčoval vleklou chorobu.
Tento víkend jsem v pohostinství U Němců náhodou potkal Františka Trtílka a Hynka Slámu ze skupiny 6-10, kteří v neděli měli jít karabinu vzvednout.Využil jsem příležitosti a spolu s J, Gregorem (Tartaros) jsme v neděli do jeskyně Srnčí slezli a vzorek karabiny pokusili pro odborné zpracování vyzvednout. Pro technické detaily jsem sebou vzal fotoaparát a pořídil drobnou fotodokumentaci. Protože jsme nevěřili, že karabinu se podaří z komína na nejvzdálenějším místě jeskyně vyprostit tak jak je na fotografii. Fotogalerie z nedělní akce (29.5.2011) je zde:
Jak vypadala karabina po třech letech. Oproti poslední dokumentaci začala korodovat i horní karabina, v šupinách podélně hlavně v oblasti zámku. Plaketa byla nedotčena, stejně jako imbusový šroub, jež šlo bez problému povolit a v oku plakety se horní karabina hýbe (karabiny jsou už slepené – srostlé). Spodní karabina nabyla na rozměru a do šířky, z kontaktu s horní karabinou vytékaly nějaké soli ve formě bílého slizu. Jinak před třemi roky byla troska karabiny ještě šedá, s šedo-černě žíhanými jehličkami a místy bílými výkvěty soli nebo se aspoň o tyto barvy snažila. Dnes byly její zbytky více-méně bílé, mléčné do modrošeda. Celková situace v jeskyni a podmínky na dotyčném místě – komíny nad Martinskou propastí se nijak nezměnily.
Karabinu jsme vyzvedli takto: Nejprve jsme odřízli smyčku v karabině, aby nezavazela. Pak byl vyšroubován imbus z plakety. Byla pořízena dokumentace a vzorek vložen do plastového kelímku a osobního pytlíku. Vzhledem k umístění a členitosti jeskyně jsme nepředpokládali, že ji vytáhnem neporušenou, a to ani tak, kdyby jsme ji nesli celou cestu v ruce. Prostě by to nešlo, doufám, že výzkumnému ústavu koroze v Praze bude stačit aspoň ten zbytek.
Dál je věcí výzkumníků v Praze, co zjistí. Asi by bylo vhodné věnovat pozornost i prostředí, ve kterém koroze probíhá evidentně intenzivněji, protože duralové, české karabiny visí i v jiných jeskyních, navíc karabiny dokážeme používat několik mnoho let i ve své vlastní výstroji. Zdali jsou to nějaké bludné proudy, nebo prostředí a přítomnost CO2 v jeskyni. S jejich výrobou a použitím to asi nic nezmění, nicméně se přesněji dozvíme, jak tyto procesy probíhají a co se vlastně v materiálu děje. Tedy pokud pan Stoulil něco vyzkoumá a něco odborného napíše…
autor: francimus