by Po delší odmlce jsme se opět vydali pod vedením Petera Nováčoka, člena ČSS a SSS za podzemními krásami Jánské doliny. Složení skupiny bylo ryze jihomoravské a tvořili ho členové ZO 6-12, 6-13 a 6-25. Cílem akce bylo pokořit nepokořené, vypít nevypité a objevit neobjevené v systémech jeskyní Zlomísk a Stanišovské, popř. při nízkých vodních stavech zhlédnout nedávno nově objevené části Nové Stanišovské jeskyně (to se však již nepodařilo).
Sraz zúčastněných tohoto zájezdu proběhl ve čtvrtek 5.4. ve večerních hodinách v Brně na ul. Kalodově při ÚAPP, krátce poté, co jsme povečeřeli u zeleného piva v husovické obrozenecké restauraci Svatoboj.
Náš příjezd do Svatojánské doliny byl tedy značně pozdní, což sebou neslo samozřejmě spoustu drobných komplikací, jako např. že došlo k záměně klíčů od chaty na Stanišovce s klíči od domu Paľa Procházky, nebo zase pro změnu k nácviku spartakiádních kreací, které si vynutila na našem zdánlivě podnapilém andělském řidiči místní policistka, jež jej nutila chodit uprostřed noci bez sebemenšího zavrávorání a bez použití křídel a čelovky po dělící středové čáře silnice.
Tyto drobné komplikace nás přesto neodradily pohroužit se druhého dne do tajemna nově zpřístupněné Medvědej Štolni v Žiarskej dolině, kde se nachází asi dosud největší podzemní bar na Slovensku. Štolou nás provedl známý speleomontanista Peter Holúbek, který nás tu samozřejmě i náležitě pohostil a osobně předvedl historickou techniku těžby a rýžování barevných kovů za účasti všudypřítomných tajemných trpasličích podzemních bytostí, před nimiž je nutné se míti raději na pozoru.
Další dny pobytu jsme využily hlavně ke speleologickým aktivitám, které nám již delší dobu chyběly. Opravdové jeskyňařiny jsme si naplno užili ve Zlomiskách, kde jsme se rozdělili na dvě skupiny z nichž jedna prolongovala o několik metrů písečný polosifon s občasným vodním tokem a druhá se věnovala narušování masivu Krakovej hole v nejzazších částech jeskyně pod vedením Miška. V sifonu se podařilo prokopat do další nadějné kanálovité komory s neprůlezným pokračováním. Drobná ozvěna nad koncovým trativodem naznačuje, že tato cesta nekončí a může přinést ještě mnohá překvapení – treba len pokopať.
Kromě povrchovky, směřující k Partyzánské jeskyni, jsme podnikli pracovní akci do Nové Stanišovské j., kde jsme překonali postupně se zaplavující úseky vstupní partie jeskyně a pronikli k propástce zvané Spirála, která leží na konci Stanišovské chodby, nehluboko pod stejnojmennou dolinkou. Selhávka až sem pracně transportované techniky nám však překazila naše jasně naznačené plány proniknout do dalších volných prostor, které nás dělí od propojení s Malou Stanišovskou jeskyní. Nečekané komplikace s razící technikou se staly důvodem přerušení akce, přesto nás tato epizoda neodradila a očekávanou jeskyni jsme navštívili z opačné strany alespoň s doprovodem průvodce, což nás částečně uspokojilo. Večer před odjezdem na Moravu se nesl ve znamení oslav velikonočních svátků v jedné místní svatojánské restauraci, za tónů lidových liptovských písní, pletení pomlázek, kreslení portrétů a vydatného požívání zlatavého bažantího moku. Příjezd do Brna byl v pondělí 9.4. v popoledních hodinách.
Akce se zúčastnili: Já, Novajda, Kajman, Anděl, Kedlubna a Constantin
autor: dr.skála
