by
Po několika dalších pracovně-průzkumných akcích na obvyklých lokalitách jsme se rozhodli,že opět uskutečníme nějakou akci čistě exkurzní.
Zvolili jsme jeskyni,která má také význam při odvodnění Vilémovicko-Harbešské plošiny a sice Kajetánův závrt.V sestavé já,Dejv a Maty jsme vyrazili v úterním podvečeru z našeho moravského velkoměsta do taktéž moravského,ale krasu.
Odjížděli jsme s vědomím,že se chystáme navštívit lokalitu,která je v dané oblasti nejzajímavější a v mnoha aspektech nejhezčí.Skutečnost však mnohokrát předčila očekávání.
Vstup do jeskyně je tvořen uzamykatelnou skruží,která se nachází ve dně jednoho z mnoha žlíbků v celé oblasti se nacházejících.Po sestupu relativně krátkou zaskružovanou částí následují vlastní jeskyní prostory.Celá jeskyně s délkou polygonu cca 1000 m a denivelací 120-130 m (přesné údaje nejsou tak jak u jiných lokalit v oblasti známy) se dá velmi zjednodušeně rozdělit na dvě části.
První část je tvořena převážně vertikálními stupni,které jsou ve většině případů hluboké v řádech desítek metrů.Tyto stupně jsou vytvořeny na místní poměry obrovskými prostorami s dalšími komíny a okny.Touto částí neprotéká ani aktivní tok.Celá jeskyně není až na vyjímky ve znamení klasické výzdoby,ale místa kde se nachází jsou jedinečná.Jedno z nich se nachází právě v této první části.Jedná se o krásnou,asi 20 metrů hlubokou studnu,která je ve spodní třetině tvořena nádhernými monokrystaly kalcitu.Tyto mají krásné zabarvení od sněhobílé až po sytě červenou a mnoho krystalů velikost až 30×30 cm.Odtud se charakter jeskyně začíná měnit,jsou tu úzké a vysoké meandrovité chodby,které ústí do další monumentální prostory.
Ze dna této asi 30 metrů hluboké propástky vede slepá odbočka po sintropádu do malého dómku s přepychovou výzdobou.Hlavní směr pokračuje po dvou už nižších stupních na rozcestí.Tady se charakter jeskyně mění už radikálně.V Těchto místech se nachází kolmá chodba protékaná aktivním tokem.Tato vodoteč není vytvořena žádným povrchovým tokem,ale čistě podzemními vodami a bažiništěm v oblasti závrtu Cihelna.
Zajímavé je,že i v obdobích největšího sucha je tento podzemní potůček stále aktivní.Z této křižovatky se dá vydat dvěmi směry.Vpravo,proti proudu se po zdolání asi 5 metrů vysokého stupně dostaneme do úžasné modelované meandrové chodby.Tato je,tak jako i chodba ve směru odtoku vytvořena na úzké a vysoké tektonické puklině.Po několika desítkách metrů krásného technického lezení,kde se dá pohybovat pouze rozporem v puklinách,kde místy i více než 10 metrů pod námi hučí vodoteč,se dostaneme do oblasti přítoku.Tento je tvořen dómkem s asi 15 metrů vysokým vodopádkem.Cestu výše a po proudu dále jsme kvůli vysokým vodním stavům protentokrát vzdali.I bez toho nám mohl vodník Česílko závidět.
Cesta na druhou stranu z křižovatky vede opět úzkými vysokými puklinami až k odtokovému sifonu.Tento byl sice v minulosti zkoumán,ale bohužel bez výsledku.Vždyť i jen cesta k němu a ven,byť čistě exkurzní,je dostatečným a vyčerpávajícím zážitkem.Exkurze to byla velice hodnotná,jen jedna piha na kráse tam byla.
Špatne jsme načasovali dobu sestupu a výstupu,díky čemuž jsme nestihli další naplánovanou exkurzi U netopýra.S nadějí,že ji absolvujem při nejbližší příležitosti,jsme odjeli do svých domovů se připravovat na sobotní jeskyňaření.
autor: admin1
