by
Díky letním expedicím, výletům do hor byly na krátko
přerušeny naše návštěvy do Franckého Švýcarska. Inu popravdě se nám už začalo
stýskat a tak slovo dalo slovo a Guáno směle v ranních hodinách opouští
rodnou zem a razí směr Krasová Říše. Výpravy se zúčastnil Ivan, Jarda a velmi
vzácný kamarád geolog Míra – jeden z průkopníků a objevitelů Hájské a Dyleňské
jeskyně kde (občas s našimi maličkostmi) bádá a kope dodnes.
Díky velké krasové oblasti, plné překrásných jeskyní, vždy
tak trochu nastane problém s výběrem dané lokality. Inu rozhodnutí
tentokrát padlo na jeskyni Trpaslíků.
Samotný název jeskyně již dost napovídá. A napovídá velmi správně ! Jeskyně je
opravdu přizpůsobená svými rozměry pro pohyb trpaslíků. Vstupní portál se
nalézá v skalní stěně a je kupodivu poměrně velký. Což se cca. Po 15 m rapidně mění a člověk
začíná ohýbat hřbet bo i funět. Jeskyně má celkem dva menší dómy. Zbytek tvoří
úzké plazivky, pukliny a slušně rozlehlý labyrint komínů. Bohužel krasové
výzdoby je zde pomálu. Inu příroda nemůže býti štědrá všade. Ale, zato
překrásné lezení opravdu stojí za zdvižení obou palců! Vše se dá lézt bez
větších problémů bez lana, všude je poměrně dostatek chytů. Některé pasáže byli
dosti náročné a jejich zdolání protáhlo doslova celé tělo. Ba i pár tuků
v těle bylo výkonem zajisté odstraněno.
Ale i přes dočasnou bolest a pot je jeskyně Trpaslíků velice
vzácná lezecká pouť, předurčená pro člověka do 184 cm a váhy max. 85 kg. Mechurové či jinak
oplácaní lidé zde mají prostě smůlu.
Na zpáteční cestě k hranicím ČR,díky dobrému času, jsme
se rozhodli navštíviti ještě jednu jeskyni zvanou Žraločí Tlama. GPS souřadnice nás přesně dovedly k vstupu do
jeskyně. Bohužel, vstupní portál o rozměrech 0,8 x 2,5 m. leží nedaleko lesní
turistické pěšinky. Vstupní rozsáhlý dóm s výškou stropu 1,5 m., musel býti
v dávných dobách bohatě vyzdoben krasovou výzdobou.Bohužel tuto jeskyni,
kdysi nalezl také jakýsi člověk a uštědřil jí pár jizev a bolesti
v podobě ulámaných stalagmitů a stalaktitů. Naskytl se nám smutný pohled
na pahýly odlámané výzdoby. Díky rozlehlosti jeskyně a již déle obtížnému
postupu se snad bál člověk- prase pokračovat ve své úchylce likvidovat tuto
jinak velmi krásnou jeskyni. Z hlavního dómu vede několik slepých plazivek
a jen jedna , která vede do dalších prostor. Tyto pasáže jsou díky nesnadnému
přístupu slušně zachovalé. Je zde k vidění několika menší výzdoby a pár
sintrových jezírek. Jak se tak říká „neházej flintu do jahod" tak i my jsme
stále do poslední chvilky doufali. A dočkali jsme se. V zadní části
jeskyně, na nás čekalo několik příjemných překvapení. Zajímavé tvary horniny
tvarů nevídaných , přírodní malba připomínající zkamenělé řasy a kuželovité
propady z povrchu zasypané zeminou. Pouze jede komín "schody do nebe" se
zachoval. Jeho délka je cca. 10m a je zakončen menší skulinou s teplým
průvanem a kořeny stromů. V jednom z menších dómů, jsou k vidění
krásné krystaly kalcitu a malé kopací pracoviště neznámého jeskyňáře.
Až na smutnou vstupní část je jeskyně velmi pěkná a umí
stále mile překvapit. Na několika místech se dále vesele tvoří krasová výzdoba,
nejčastěji v podobě brček a sintrových náteků. A z toho máme radost!!
Tak snad jednou příští generace, spatří na vlastní oči jeskyni Žraločí Tlamu
plnou zubů.
Zdař bůh
Ivan
autor: jarda.bartos
