Když přijdu domů unavený a
vyčerpaný z dnešní uspěchané doby, nechci o ničem přemýšlet a už vůbec nic
dělat, vezmu do ruky jednu z mnoha obrazových publikací a začnu se v myšlenkách
toulat. Mnohdy je to s nádhernou knihou Igora a Jiřiny
Audyových „Čas a kámen“.
Když jsem byl vtažen do příprav této výstavy pochopil jsem, co mi v této knize
chybí. Není to v kvalitě, ani v obsahu, ale v názvu „Čas a kámen“.
A co my? My všichni, kteří
milujeme kras, kterým se staly jeskyně životní nutnosti — drogou.
Jistě že, každý
chápe kras a své místo v něm poněkud jinak. Jeden je jeskyňář v tom původním a
opravdovém slova smyslu. kope, hrabe, tahá kamení, bláto a někdy i trochu
objevuje. Druhý je nadšený speleoalpinista , další
fotograf atd. To je v pořádku a má to tak být. Za ta léta co se v krasu
pohybuji jsem poznal řadu postav a postaviček, které tvoří známou historii
krasového bádáni, ale i ty, kteří přes své obrovské nadšení a práci v krasu
byli rychle zapomenuti.
Proto jsem nazval toto výstavu „Jeskyně, kras a my
všichni“, abych se alespoň pokusil připomenout, že krásu podzemí, jeskyní a
celého krasu netvoří, alespoň pro mne, jen čas a kámen, ale i my všichni. Náš
společný zájem, naše kamarádství a přátelství, které nám umožňuje neúnavně
pokračovat v těžké objevitelské a průzkumnické práci, tak skoupě odměňované
úspěchy. Příroda až příliš střeží svá tajemství. Snad je to dobře. Domnívám se
že, úkolem speleologa-jeskyňáře není jen kopat a objevovat, ale studovat,
porozumět a hlavně chránit. Je v krasu mnoho neznámého, které pokud má být
objeveno, bude vyžadovat ještě více přátelství, ještě více znalostí a
porozumění krasu.
Mnoho smělých a odvážných plánů silných a aktivních skupin
ztroskotalo jen na tom, že nad přátelstvím a důvěrou zvítězilo nedorozumění a
následně nepochopitelná zloba a zášť. Kamarádství je nejdůležitější podmínka
úspěšné práce v krasu. Já si proto myslím „Jeskyně, kras a my všichni“.
Posláním této výstavy není
odborné představení činnosti v krasu, ale připomenuti, že jeskyně nejsou jen
díra ve skále proplouvaná lodičkami, ale pozoruhodný podzemní svět spojený s
historií a činností lidi, kteří si říkají jeskyňáři. Pokud toto pochopí i
náhodný návštěvník, pak výstava splnila svůj účel.
Domnívám se, že organizátoři
a spolupachatelé této výstavy si zasluhují za svůj čin obdiv a poděkování
Samozřejmě i poctu nejvyšší. pochvalu před
nastartovanou karbidkou.
Ing. Jan Flek
odd. ochrany jeskyní
AOPK
autor: Robert