Explorace SDD Jeroným v zatopené části komora K1, stanoviště KV2 (Mine Diving) the second part of the dive

Pokračování za dalším odhalením
tajemství zatopených částí dolu Jeroným z 16.století, nemělo dlouhé trvání a
nastal den „D“ návratu na místo činnu. V hlavách se nám honila spousta
otázek, myšlenek a vizí na další postupy pokračování zatopených pasáží, které
prozatím byly tabu pro všechny co se o Jeroným kdy zajímali. Nám se poštěstilo jako
prvním vše spatřit na vlastní oči a zdokumentovat.Celou akci bylo nutné opět
důkladně dopředu naplánovat. Jelikož je důl Jeroným běžně nepřístupný, bylo
nutné podzemní a vodní práce konzultovat se sokolovským muzeem. To nám opět
ochotně vyšlo vstříc a my jsme měli pro explorační misi „zelenou“. Ou jéééé!

Naším hlavním úkolem bylo
důkladně prozkoumat, zmapovat a zdokumentovat největší zatopenou část Jeronýma
na stanovišti KV2. Tyto prostory se nachází v komoře K1, přesněji pod vstupní
fárací jámou (-30m.). Takže se nejednalo o tak náročný transport materiálu,
jako při poslední akci. Pomocí trojnožky byl fárací jámou spuštěn veškerý potřebný
potápěčský materiál. Jediné co nám znepříjemňovalo povrchovou práci, bylo
chladné počasí a husté sněžení. Díky menšímu rozsahu podzemních prací, nebylo
nutné zhotovovat tak velký a úderný team jako posledně. Bohatě postačilo osm
členů Speleos Guáno pro činnosti transportu a samotného ponoru. Dále na akci
byla přizvána skupina Krasová Deprese, pro účely fotodokumentace suchých pasáží.

Plán ponoru byl následující: jelikož
má stanoviště KV2 tři zatopené větve, bylo nutné zhotovit dva potápěčské teamy.
Team divers č.1 složení : Já „dědek“(sidemont 2xS80) a Honza „Spáchal“ (dvojče
2×12, kamera na helmě). Team divers č.2 složení : Tomáš „Brutusák“ (sidemont
2xS80, kamera na helmě) a Roman „Mrtvák“ (dvojče 2×12). Team č.1 měl za úkol
prozkoumat levou část z hlavního směru kota D3. Tato zatopená větev se
napojuje z hlavního fixu, vedoucí do koty D2, který byl vytvořen na
poslední akci Tomášem. Z rozcestí fixu v hloubce (-3 m), vede cesta do leva a
nastává kaskádové klesání do hloubky (-8 m).Následuje kolmá stěna, poté počítač
hlásil max. hloubku 12,5 m.
Zde se prostora otvírá do prostorné komory (9 x 13 m). Výška stropu je zde 8 m. Na dně v severní
části komory se nachází náznak začátku chodby, která končí po jednom metru čelbou.
Stěny a strop komory jsou „vyzdobené“ pozůstatky po želízkách starých horníků.
V hloubce 4 m,
pod stropem, se nachází v severní části komory dvě další chodby o délce 5 metrů a 3 metry. Obě chodby jsou
zakončeny čelbou. Náznaky staré práce, kterou zde připomínají pouze rozpadlé,
dřevěné žebříky. Voda v celé pasáži (kota D3) je totální křišťál o teplotě
6° C. Po celou dobu ponoru, který trval 30 min. byl team č.1 jištěn teamen č.2.

Následoval úkol pro team č.2, který
měl mapovat, měřit a pořídit video dokumentaci v „pravé“ zatopené části-kóta
D2. Dalším důležitým úkolem, bylo prozkoumat dvě finální úzké chodby na konci
kóty. Při posledním ponoru zde byla nulová viditelnost. Dnes jsme měli opravdu
velké štěstí, viditelnost byla všude totální křišťál a tak práce probíhaly bez
problémů. Takřka celá cesta je vyvázaná fixem, který vytvořil Tomáš při
poslední akci. Charakter cesty je podobný jako u kóty D3. Taktéž se jedná o
pozvolné klesání v podobě kaskád do hloubky 7 metrů (výška stropu 1,5
až 2m), následuje ostrá zatáčka do leva a kolmá stěna do menší komory (5×3,5m,
výška stropu je zde 2,5m) v hloubce 11 metrů. Zde se nacházely
poslední dva otazníky u dvou kalivých chodeb. Ty proplaval a změřil Tomáš
(délky 5m a 3m). Bohužel, jsou zakončeny opět čelbou. Doba ponoru trvala 40
min.

Poslední část ponoru v kótě
D1 (centrální komora), jsem zmapoval sám. Díky značnému poklesu vody (o 1,5m!)
byla převážná část kóty D1 s vzduchovou komorou (výška vzduchové mezery od
50 do 15cm). Bez velkých problémů bylo snadné proplavat chodbou k hlavní
vstupní pláži (vodní vstup č.1). Stěny zde tvoří kolmé převisy a dno je
kamenité, zřejmě díky částečné destrukci stěn a stropu.

Po posledním ponoru byly ukončeny
všechny vodní práce a následoval nelehký transport materiálu pomocí kladek
šachtou na povrch.

Závěr : Celkový úspěch akce hodnotím velmi kladně. Naplánované
úkoly byly všechny slněny. Pořídila se kompletní video-dokumentace celé
zatopené části stanoviště KV2. Video-dokumentaci suchých pasáží a příprav,
zajišťoval Jarda, který vytvoří finální podobu celého dokumentárního filmu.
Dokument bude mít premiéru na setkání Speleo Four Rum 2013. Bohužel, nebyl čas
pořizovat fotografie pod vodou. Doufám, že z jara se sem opět vrátíme za
účelem foto-dokumentace. Pravda je, že jsem od zatopených částí Jeronýmu
očekával o mnoho delší a rozsáhlejší prostory. Má vysněná vidina měla za to, že
se tam dole rozléhá velký systém zatopených prostor. Avšak tak tomu není. Ale
co!!! I tak to byl velmi nádherný ponor, který odhalil 100% další zachovalé
části dolu a objasnil několik otazníků. Ano, i já se přikláním k faktu, že
důl Jeroným je jedinečný pro svou celkovou zachovalost, historii a hlavně
krásu.

Jářku přátelé, je to nádhera
plavat v 16.století! To mi věřte!!! Ou jééééé!!!!

Akce se zůčastnil : Ivan „dědek“ (vedoucí projektu explorace
zatopených částí Jeronýma, potápěč), Honza „Spáchal“ (potápěč, vodní
video-kameraman), Tomáš „Brutusák“ (potápěč, vodní video-kameraman), Roman
„Mrtvák“ (potápěč), Jarda (video-dokumentace suchých pasáží), Tomáš „Ajfel“
(saport team), Aleš a Věra (saport team a povrchové jištění) a Krasová Deprese
(foto-dokumentace suchých pasáží).

 

Všem velmi děkuji!!!

Zdař Bůh

Ivan „dědek“

autor: ivan.KLE.