Od výroční schůze uběhl pouhý týden a jsme v krasu zpět. Propast pod Kaplí nás i přes stále složitější transport vykopané hlíny velice láká, lidi mají čas a není tedy důvod nic odkládat. Na práci nás bylo v sobotu po ránu dokonce tolik, že jsme si mohli dovolit vypůjčit Tarťákům 2 pomocníky na jejich pracovku do jeskyně V Hložku. My ostatní (Radka, Aranka, Zuzu, Adam, Šmudla a Matouš) jdeme kopat do Dagmary, do Propasti pod Kaplí a věnujeme tomu celý den.
Postupně zahlubujeme nízký prostor pod stropem, aby se dalo dolézt (spíš doplazit) až ke stropnímu korýtku, odkud proudí průvan a blíže tam prozkoumat kamenitou ucpávku. Pracovní podmínky jsou tu mizerné, zvlášť prostor na čelbě je minimální. Odzkoušeli jsme dnes poprvé novou technologii – těžbu pomocí minilóden. Výsledek byl překvapivě dobrý, seříznuté malé plastové kanystry jdou protáhnout kolem těla mnohem snáz, než klasický kýbl. A určitě je to lepší varianta, než systém tzv. blátivých koulí, který je nutné v obzvlášť úzkých místech občas použít. Po vytažení od pracovníka na čelbě se z lódničky hlína přesypává už do kýblů, ty jsou po kladce vytaženy 2. stupněm propasti nahoru a prozatímně uloženy na deponii před plazivkou. Průlez na čelbě kopeme záměrně v co nejmenším profilu, ať nijak nenarušíme stabilitu okolního závalu, především minule popsané stropní desky. Profil je na prolezení pohodový, jen ta těžba je teď taková náročnější.
Odpoledne dáváme pauzu na oběd. Mezitím se vracejí z úspěšné akce v Hložku Golémek se Šlimecem a jsou ukecáni na odpolední směnu s Adamem, Radkou a Matoušem opět pod Kapli. Dopoledne jsme těžbu pěkně zaběhli, takže i teď to jde na místní možnosti celkem rychle. Nakonec je dnes výsledkem posun o 2 metry vpřed až ke stropnímu korýtku ucpanému kameny. Takže máme možnost lépe prozkoumat, s čím tu máme čest.
Dole ve směru pokračování stropního korýtka trčí ze sedimentu jeden velký vápencový blok, za ním je možné štěrbinou podél stěny zahlédnout volnou dutinu. Tady stropní korýtko končí, strop se těsně před vápencovým blokem zalamuje kolmo vzhůru a na tomto balvanu jsou navalené další vápencové kameny zezadu a shora. Evidentně byl tento trativod ucpán a zavalen kameny z druhé (neznámé) strany. Kameny v závalu jsou téměř bez sedimentů, hlína je jen u dna, nejsou ani slepeny sintrem, tak jako zával z "naší" strany trativodu. Je tedy potřeba odsud dostat těch (snad jen několik málo) kamenů, které trativod zatarasily a prolézt na druhou stranu. Zní to hezky, ale bude to úkol na několik dalších akcí. Přesto jsme spokojeni, je po dnešku jasné, že se před námi nachází neznámé prostory, jen nevíme, jak moc budou zařícené.
V neděli jsme všichni potřebovali odjet dřív, tak jsme se stavili akorát do Lidomorny podívat, jestli tu chytneme ještě nějaké ledouchy. Podle situace ve vstupu to vypadalo, že nic nebude, ale pak se nám jich pár přeci jen podařilo vypátrat.
Z krasu odjíždíme s novými poznatky z Propasti pod Kaplí, postup o 2 m se nepodaří každou pracovní akci. Teď musíme promyslet taktiku rozebírání závalu na čelbě a než to vymyslíme, je ideální příležitost zahájit bádací sezónu také v zahraničí 😉
autor: Maty