by Dobrovolníci: Jsme užiteční
Mladá fronta DNES | 26.3.2009 | rubrika: Kraj Plzeňský | strana: 3 | autor: JITKA ŠRÁMKOVÁ
CHTĚJÍ POMÁHAT PROFESIONÁLŮM
Lidé z nejrůznějších neziskových organizací v kraji si stěžují, že o jejich služby neprojevují příliš velký zájem profesionální záchranáři, hasiči či policisté. Včera o tom debatovali na speciální konferenci „Víme o sobě“ v Plzni.
Plzeň – Členové neziskových organizací, kteří dobrovolně pomáhají lidem v kritických situacích, si stěžují, že o jejich služby nemají zájem profesionální záchranáři ani policisté. Včera o možnostech spolupráce debatovali na plzeňské konferenci Víme o sobě, která měla hlavní cíl: zlepšit organizaci záchranných prací při mimořádných událostech.Na vlastní kůži poznal pomoc dobrovolníků ředitel Ústavu sociální péče ve Stodě Radomír Bednář v září 2006 v Rakousku. Tehdy se při cestě z Chorvatska převrátil autobus smentálně postiženými klienty ústavu.Čtyři z nich zemřeli a dalších osmadvacet skončilo v rakouských nemocnicích.„Krátce po havárii jsem byl opravdu v šoku. Měl jsem pozůstalým oznámit smrt jejich blízkých. V tomto rozpoložení se mi ozval Karel Šimr z Psychosociálního intervenčního týmu. Každou pomoc jsem uvítal, protože jsem byl v pozici, kdy jsem měl na jednom uchu telefon s pozůstalými a na druhém s novináři,“ vypráví Bednář. Jednou z jeho tehdejších povinností bylo vybrat někoho, kdo by odjel do Rakouska identifikovat mrtvé. „Nejhorší byly neustálé otázky, které jsem si v duchu pokládal – kdo neštěstí zavinil, kdo za to může. Dodnes si ale pamatuji slova psycholožky Bohumily Baštecké, která mi řekla, že si neštěstí musíme všichni společně odtruchlit a že to bude nějaký čas trvat,“ vylíčil Bednář. Toho tehdy hodně překvapilo, když za tři dny dorazili do Stoda psychologové Plzeňského kraje, který je zřizovatelem stodského ústavu, a byli dotčeni, že v ústavu pomáhají dobrovolničtí psychologové. „Dnes naštěstí obě složky spolupracují,“ konstatoval Bednář.Že by měly státní složky více spolupracovat s občanským sektorem, to si myslí i Štěpánka Syrovátková z Občanské porady v Plzni, která ve městě funguje 11 let. „Mohli bychom pomáhat při komunikaci s cizinci, když cítíme, že mohou nastat problémy,“ řekla Syrovátková.
Šéf dobrovolné záchranné služby Royal Rangers Tomáš Rusňák si včera stěžoval na nezájem profesionálních hasičů v kraji. Záchranáři z Royal Rangers se zabývají například vyprošťováním z jeskyní, záchranou horolezců ve skalách či vyhledáváním pod vodou. „Pomáháme hasičům, ale jen těm mimo kraj,“ řekl Rusňák.Krajští hasiči se brání tím, že se sice snaží mít v záloze další složky, ale na všechny se nedostane. „Máme smlouvu například se speleology, diecézní charitou, jistí nás i vodní záchranáři, určitě jsme vás nechtěli opomenout. Ale vy máte přece smlouvu s Karlovarským krajem,“ uvedl na Rusňákovu adresu zástupce hasičů Plzeňského kraje Zdeněk Housar.Vítězslav Vurst, předseda správní rady humanitární organizace Adra tvrdí, že spolupráce s profesionály se postupně zlepšuje. „Zatímco při záplavách v roce 1997 byl neziskový sektor profesionálními složkami vnímán jako něco obtížného, při povodních v roce 2002 se ukázalo, že se navzájem potřebujeme,“ prohlásil Vurst.„V roce 1997 bylo v Česku hodně příslušníků armády, kteří byli nasazováni na pomoc při mimořádných událostech. Proto jsme mohli v každé vesnici vidět vojáky. Ale po profesionalizaci armády tyto složky chybí a spolupráce je tedy výhodná,“ vysvětlil Vurst.„Mohli bychom policistům pomáhat při komunikaci s cizinci, když cítíme, že mohou nastat problémy.“ Š. Syrovátková, Občanská poradna. Pracovníci charity například při povodních rozváželi obyvatelům postižených oblastí balenou vodu, přikrývky, oblečení i další potřebné věci. Speciální týmy dobrovolníků pak nabízeli mnoha lidem i psychologickou pomoc.
autor: Redakce
